sukulenty.estranky.cz

Štědrej den je pro mne den jako každej jinej! Dokonce bych řek, že v některejch ohledech skoro horší než kterákoliv sobota nebo neděle v roce, protože se ráno dole u spodních páníků vůbec nevaří jako vždycky masová polívka s játrovým drobením, z který já pak pokaždý dostanu pěknej díl masíčka! Spodní páníci se totiž na štědrej den postí, nebo to alespoň předstírají! Ti moji, ti se sice nijak nežinýrujou, ale oproti jindy toho taky moc neporvou! A tak nezbejvá než čekat, protože někde všechno to žrádlo přece bejt musí!
Taky se po baráku pořád šušká, že prej kdo vydrží až do večera o hladu, uvidí prasátko. Tak to vám teda musím říct, že s tímhle ať na mě nechoděj! Já už prasátko viděl v létě, a dokonce to s těma zahnutejma zubama nahoru, co o něm povídá holčička v televizi, když tam mejch páníků oblíbenec Josef Polášek krade v lese vánoční stromeček! A to jsem se krátce předtím normálně nabaštil ze svojí mističky!
To prasátko přišlo tehdá od dálnice D1, přesně podle značek, jen nevím jestli od Prahy nebo od Brna. Blíž mě k němu nepustili, abych zaslechl jeho nářečí! Každopádně celý dopoledne pobíhalo tady po Pávově, a pak zase po loukách okolo našeho baráku, a způsobilo srocení lidu a pejsků, jaký já dlouho nepamatuju! A pak můj páník podlehl panice, a zavolal městský strážníky! Představte si, že kvůli tomu, aby to prase nepřejely auťáky! No, to mě podrž!
Policajti dorazili za chviličku, ale to dá rozum, že prase na ně nečekalo. Uteklo mezitím po mostě k fabrice Bosch, a tak se strážníci vydali v jeho stopách. Jenomže prase se někudy vrátilo, a zase tady na louce před barákem rylo držkou v zemi, jako kdysi tenhle českej národ! Mohla tu bejt pěkná mela! Do toho všeho totiž přišel místní myslivec Rosťa se svým synem, ale na rozdíl od strážníků neměli zbraně! Zato věděli, jak toho kaňoura dostat kam patří! Ale nemyslete si, že to bylo jednoduchý. Nebylo! Takovej kaňour přeskočí svodidla rychlejc než myslivec nebo policajt, a taky to tak pozdějc bylo! Ale konec dobrej, všechno dobrý! Všichni společně kance zahnali do lesa, a myslím, že si oddychli strážníci i kaňour! A pávovský se dobře bavili při pohledu na vyděšenýho kaňoura v patách s policajtama , kterejm se u pasu bimbaly pistole a za běhu si ještě navíc museli držet vysílačky a placatý čepice! Počítám že kanec pak zalehnul někde v houští, a konečně se pořádně se z toho dobrodružství vyspal, aby byl čerstvej, až zase půjde rejt na políčka zemědělců okolo rybníka Dubáku, nebo ve svým revíru u Vysokýho kamene!
To nám letos furt slibovali bílý vánoce, že prej na nás úplně dejchne ten ... Lada! Houby z octem! Dokonce i pršelo, sníh nám tál před očima a byl najednou samá špína, taky z něj místama začala prosvítat tráva, a všude samá mlha jak na blatech! Tady si mohl připadat jako o vánocích leda tak náš soused Ricky. On se teda menuje Frederick, a je to Ir! Z Belfastu, jako byl ten slavnej George Best, o kterým můj páník říká, že to byl nejlepší fotbalista všech dob, jakej kdy běhal po zeleným pažitu. Asi na tom něco bylo, když to měl napsaný rovnou ve svým příjmení! No, Platini nebo Zidane taky nebyli špatný .... ale my, Francouzi, jsme dobrý zase na jiný sporty!
Ricky se menuje Douglas, přesně jako ta jedle douglaska, ale pojmenovali ji asi po jiným Douglasovi, protože těch bude počítám jako u nás Nováků! Jednou když Ricky běhal v průmyslový zóně kvůli kondičce, tak ho tam pokousal vlčák, kterýho tam tenkrát zrovna taky naháněli ti městský strážníci jako pozdějc toho zbloudilýho kaňoura. Jenomže dřív než stačili zatáhnout past, vběhl jim tam Ricky, kterej o policejní akci neměl ani potuchy, a ten pes se mu zakousl rovnou do lejtka! A tak musel Frederick Douglas do špitálu, ale nejdřív ho ještě policajti odvezli domů, protože mu nerozuměli ani slovo, a on jim taky ne! Doma svý nový kámoše představil manželce jako Pavla a Frantu, a vše se jejím prostřednictvím nakonec vysvětlilo, a teprve pak se soused Ricky odebral k ošetření do nemocnice!
Takže houby ladovská zima, leda tak anglická nebo irská! To u nás doma, tam je sněhu, že ani letadla nemůžou lítat, a moji krajané se nedostanou do světa, a lidi ze světa zase k nám do Francie! Pěšky se jim už skoro chodit nechce, hajdalákům línejm, a tak je ničí ta jejich globalizace, jejímž představitelem je pro některý lidi i náš malinkej, ale někdy dost zuřivej president. Můj páník ho moc rád nemá, a směje se mu pokaždý, když ho vidí v televizi. Ten jejich prej taky není kdoví co, ale furt prej „lepší ješitnej děda , než ten podlej skrček“, říkává alespoň můj páník!
No, a do toho najednou začnou vonět rybí řízečky, který já miluju, asi protože pocházím z přímořský země a jako správnej pes mám ryby rád všeobecně! A když je ten štědrej den, tak bejvají  štědrý i páníci! Mám jich celkem pět, dva svoje, a tři spodní. A každej se chce v tý sváteční atmosféře trochu vycajchnovat! Nejštědřejší vůbec bejvá teta Anežka. Ta dává největší kousky! Je tady nejstarší ze všech páníků a paniček, a dokonce jako jediná navštívila Albánii ještě v období jejího vrcholnýho budování socialismu! Ale ostatní dávaj taky dost! No, a pak cukrovíčko, žádný piškůtky! Nesmím nic s čokoládou ani s krémíkama, ale takový vanilkový rohlíčky, to je hotová nirvána! Takový možná nemaj ani ve Francii!
Nastává hrabošení pod stromečkem. Když hledám svý dárky, připadám si úplně jako záchranářskej pes, jenže ty sou vycvičený, zatímco já prej jsem nevycvičitelnej! Jednou byla nějaká páníků známá s jedním francouzským kolegou na cvičáku, a pán, kterej to tam řídil, je poslal domů, že prej si od něj nenechá podkopávat autoritu a kazit morálku. Tak nás pak mají takový jaký jsme! Trochu tvrdohlaví a panovačný jako opravdoví Francouzi, a mazlivý zase jako skutečný Francouzky!
Pohádky zrovna nemusím, a tak zažívám a štosuju, nejlíp chvilku na zádech, a pak zase na bříšku a na boku, aby se mi tam ještě něco dalšího vešlo, až se páníci trochu zvetěj a začnou šustit v lednici! Šampíčko nedostanu, i když kdo jinej by měl mít nárok na  pití z kraje, odkud možná pocházeli moji prapředkové? Ale já jim ho klidně rád nechám, když bude dost jinejch laskomin! A když už z nich nebude nic koukat, tak se holt sbalím, začnu trochu kňučet u dveří a voni mě páníci snesou dolů k těm spodním, protože sám ze schodů chodit nesmím kvůli naší neohebný páteři, kterou máme všichni buldočci. Nahoru mě ale tahat nechtěj, to jen výjimečně, když jsem nemocnej! 
Dole se vždycky něco najde, a navíc tam mají teplo jako u pece! Teplo miluju, stejně jako dobrou stravu a stepní klid. Vždyť jsem nakonec z jihu! Páník má fotku jednoho mýho přbuznýho, kterej je na tom ještě mnohem líp, protože má teplo skoro celej rok, a nemusí si bořit ty krátký atletický nožičky ve sněhu! Žije totiž v Kokkari na ostrově Samos, kde přes léto hlídá jedno klenotnictví. Nevím jak se jmenuje, ale nejspíš Jorgos nebo Spiro, ale spíš asi to první. Tak mu říkám Jorgos Kokkaris! Co asi má tenhle na štědrej den k večeři? Každopádně krocana! Počítám že bez tzatziků se to tam asi neobejde, a taky možná jehněčí žebírka budou, a když ne ty, tak nějaký dobrý stifádko, nebo něco z moře. Musí jim toho tam teď spousta zbejvat, když turisti konečně odtáhli do chladnejch krajin!
Všude dobře, doma nejlíp! Jorgosovi na jihu, a mně zase tady! Už jsem se tu za ty léta aklimatizoval, a do Francie by mě asi nic netáhlo! No, už jsem toho dneska splácal dost, tak si z toho něco vyberte podle svýho gusta, zelináři. A taky mějte hezkej zbytek vánoc, a mezi jídlem koukejte na ty svý tlustý kytičky, jako to dělaj moji páníci. Proč ne, když vás to baví?
Já se teď přes svátky, kromě každodenních procházek do lesa, nikam moc vzdalovat nebudu, když tu je takovýho žrádla! Takže jestli bude zase něco novýho, dám vám určitě vědět! Tak se cpěte, spěte a pak zase bděte, a občas sem taky nakoukněte! Čusík! Váš Benďurka!