sukulenty

Mezi Policí nad Metují a Broumovem se táhne dlouhý zalesněný pás, skrývající nádherné skalní stěny i hluboké rokle. Říká se jim Broumovské stěny, a v jejich severozápadní části se nachází i místo zvané Hvězda. Dá se sem přijít z nejrůznějších stran a kříží se zde mnoho turistických tras. Na skalnatém návrší stojí poutní kaple Panny Marie Sněžné, a hned kousek vedle ní nádherná turistická chata, postavená v alpském stylu již v polovině 19. století. Hvězda je jakýmsi centrem turistického dění v Broumovských stěnách, ale především je to uklidňující místo s magickou přitažlivostí. Alespoň tedy pro nás!

Poprvé jsem se tu ocitli někdy na konci léta roku 1991. Hvězda byla naším úplně prvním turistickým cílem při objevování krás Broumovských stěn. Přišli jsme sem tehdy po nádherně divoké stezce Kovářovou roklí, a byli uchváceni krásou zdejší krajiny. Místo zvané Hvězda pro nás bylo láskou na první pohled. Okamžitě jsme se zde cítili jako doma, a je tomu tak už pokaždé, kdy se sem z různých stran znovu rádi vracíváme.

Kdysi se toto místo jmenovalo Polická hora. Někdy v druhé polovině 17. století zde na hraně skalního bloku vztyčili dřevěný kříž, na němž byla připevněna pozlacená hvězda. Kříž měl být orientačním bodem pro bloudící poutníky, protože zářící hvězda na něm byla viditelná z velké dálky. V roce 1732 rozhodl opat Zink o výstavbě kaple, zasvěcené Panně Marii Sněžné. Návrhem její realizace pověřil známého architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera, a již 5. srpna roku 1733 byla kaple slavnostně vysvěcena. Velice záhy se stala oblíbeným poutním místem, kde se scházeli lidé z širokého okolí.

Kaple z velkých pískovcových kvádrů má půdorys připomínající pěticípou hvězdu, a věžička na jejím vrcholu se zase podobá lucerně, na jejímž vrcholku je samozřejmě zlatě zářící hvězda! Kaple ovšem měla pohnutý osud. Díky Josefínským reformám byla  roku 1786 zrušena, odsvěcena a prodána v dražbě! Původně měla být dokonce zbořena, ale od toho nakonec kupec z řad polických měšťanů upustil. Prázdná kaple však dlouho poté chátrala. Klidnější časy nastaly teprve v polovině 19. století (1854), kdy se z rozhodnutí opata J.N. Rottera započalo s jejími opravami. Přistavěn k ní byl kamenný most, a zhotoven bezpečný vyhlídkový ochoz. Musel být vyroben také nový oltář i socha Panny Marie Sněžné. Vysvěcena byla kaple znovu 5. srpna roku 1855.

Zároveň již byla zahájena nedaleko kaple výstavba turistické chaty (1854- 1856) ve švýcarském stylu. Stavba to byla velkolepá, o čemž se můžeme přesvědčit i dnes, protože chata stále slouží v takřka nezměněné podobě. Říká se, že hřeben její střechy je rozvodím Baltického a Severního moře! Hned po otevření začala chata sloužit jako hostinec, a také byla sídlem hajného zdejšího klášterního polesí.

Chata na Hvězdě je nádherná zvenčí i uvnitř. Personál v ní je příjemný, a člověk se zde okamžitě cítí jako vítaný host. Mohli jsme se o tom přesvědčit při naší poslední návštěvě. Sotva jsme zahnali žízeň po dlouhém pochodu Broumovskými stěnami, kochali jsme se nádherným výhledem do okolní krajiny z ochozu chaty. Pan vrchní přispěchal s nádherným starým dalekohledem, jehož prostřednictvím se náš už tak báječný výhled ještě výrazně vylepšil, doprovázen navíc  krátkým výkladem toho ochotného muže. Na terase panovala skvělá atmosféra, protože za chvíli už dalekohled drželi v rukou další hosté restaurace, a všichni dohromady jsme pak krátce nato hodnotili houbařskou sezónu v krajích, odkud jsme sem přišli či přijeli. V sezóně tu kromě restaurace bývá otevřen ještě venkovní stánek s občerstvením. Přestože je Hvězda během sezóny asi nejrušnější turistickou křižovatkou v Broumovských stěnách, oproti Teplickým nebo Adršpašským skalám je to pořád nádherná oáza klidu.

Na Hvězdu jsme tentokrát po červené přišli a po jiné červené zase odešli, i když s kraťoučkým zeleným prologem. Červených tras vede na vrchol Hvězda (674m.n.m) vícero, ale my jsme sem tentokrát dorazili po té nejdelší, táhnoucí se od Machova severozápadním směrem takřka po celé délce Broumovských stěn. Je jakousi jejich tepnou, z níž co chvíli odbočují trasy jiných barev, a často se na ni zase vracejí, nebo ji jenom v některých místech protínají. Hvězda není z většiny stran  vidět z velké dálky, protože ji obklopují lesy, protkané skalními stěnami a divokými roklemi. Nádherný výhled jsme cestou měli ze Supího hnízda (Supího koše). To je tradičním místem úžasných výhledů jak do Broumovské kotliny, tak i zpátky na hřebeny skal, kterými jsme toho dne procházeli. Za výhledy sem poutníci přicházejí již od roku 1854, kdy byla slavnostně otevřena skalní vyhlídka s kruhovým (tehdy) výhledem. Supí hnízdo se nachází ve výšce 702m. nad mořem, a dá se sem dojít jak po zmíněné červené, tak i po zelené, vedoucí od chaty na Hvězdě. Z Hvězdy je to sem asi kilometr a půl.

Mezi Supím hnízdem a Hvězdou je ale ještě jedno nádherné místečko, zvané Skalní divadlo. Odtud je opravdu skvostné podívání! Vrcholky skal se dole pod námi objevují jako houby po dešti v nebývalém množství i kráse, přizdobeny ještě podzimními barvami stromů. Výhodou tohoto divadla je, že v něm není vyžadován společenský oděv. Představení zde ovšem dávají pokaždé krásné, zvláště když se jen trochu vydaří počasí!

Zpátky do Police nad Metují, kde jsme byli jako pokaždé ubytováni, jsme se vydali po jiné červené Kovářovou roklí. Procházeli jsme tou úžasnou divočinou už mnohokrát. Vźdy zde ale nacházíme nová zákoutí, kterých jsme si předtím buď nevšimli, nebo se nám už za ta léta vytratila z paměti. Úzké pěšinky mezi skalami střídají nejrůznější průlezy a provizorní kamenná schodiště. A v podzimním čase nikde ani živáčka.

Když jsme se vynořili ze skal, před námi vyvstal obraz zvlněných zelených luk v nádherném kontrastu s pestrobarevnými podzimními korunami stromů a keřů. U Hlavňovských rybníků měli zrovna sraz chovatelé koní. Hned kousek vedle se pásly ovečky, a společně s okolními lesy jakoby stály modelem krajinářům. Na hrázi mezi rybníky jsme z červené ještě odbočili na žlutou a o kousek si ten podvečerní návrat ještě záměrně prodloužili přes Ticháčkův les s nádhernou křížovou cestou. Chvilku jsme se zastavili u nedávno obnovené kaple, která před lety padla za oběť mladému žháři. Do Police jsme dorazili už skoro za tmy!

Obr.č. 1 a 2 - Kaple na Hvězdě, č.3 - kamenný most k ní, pod nímž vede jedna z turistických tras, č.4 - chata na Hvězdě, č.5 - Skalní divadlo, č.6 - pohled ze Supího hnízda zpátky do skal, č.7 - a ze stejného místa na Broumovskou kotlinu, č.8 - Kovářova rokle, č.9 podzimní krajina s ovečkami mezi Hlavňovem a Policí nad Metují , č.10 - obnovená kaple v Ticháčkově lese