sukulenty.estranky.cz

Celý prostor mezi Lipnicí, Radostovicemi a Dolním Městem je pokryt lesy. Ty lesy jsou opravdu nádherné, a skrývají několik zatopených lomů, připomínající dávnou slávu zdejšího kamenického průmyslu. Jeho tradice je dlouhá, a svého času těžba a zpracování žuly zaměstnávaly v kraji okolo Lipnice každého třetího obyvatele. Říká se, že před sto lety bylo v okolí Lipnice a Světlé nad Sázavou na dvě tisícovky kameníků!

Po staré těžbě zůstaly opuštěné lomy, z nichž mnohé byly zatopeny. Některé z nich znám již od druhé poloviny 70. let minulého století. Když jsme přijeli na Lipnici za bigbítem či jinou zábavou, posloužily nám občas jako příjemné a klidné místečko k přespání, mimo dohled všudypřítomných příslušníků Veřejné bezpečnosti. 

Okolní lesy nabízely hojnost lesních plodů, a také bývaly plné hub. Ty pak končily v ešusech, a následně v našich žaludcích. To vše hned kousek od lesknoucí se vodní hladiny, lákající k osvěžení především otužilejší plavce. Byli jsme ale tehdy mladí, naše srdíčka překypovala zdravím a alkohol v krvi ještě příjemně mírnil účinky ledové vody. Připadala mi tehdy čistší než dnes, ale člověk má s přibývajícím věkem tendenci si spoustu věcí idealizovat.
To jsme ovšem ještě na Lipnici jezdili každý sám. Ivu jsem tehdy neznal, protože ještě navštěvovala základní školu, ale na Lipnici už tou dobou jezdívala také! Nedaleko zmiňovaných lomů stála tehdy léčebna  dětských ortopedických vad, tedy zařízení, kterému jsme říkávali „ozdravovna“, a kterým nás naše matky permanentně strašily, když jsme nechtěli dobrovolně pozřít odporný rybí tuk z polévkové lžíce! V ozdravovně tehdy pobývala jako pacientka Ivanina sestra, a při dnešním pohledu na svojí švagrovou musím konstatovat, že ji tam tehdy pěkně srovnali. 

Dnes je na místě tehdejší léčebny luxusní rekreační středisko poslanecké sněmovny za lidové ceny. Přesto zeje prázdnotou kdykoliv jdeme okolo! Jak známo, poslanecká sněmovna skrývá množství bezpáteřních tvorů, kteří tudíž žádnou léčbu nemocné páteře teoreticky ani nepotřebují, a mnozí z nich by se měli „rekreovat“ (a někteří se již rekreují) na úplně jiných místech než je Lipnice nad Sázavou! 

Dnes jsou některé lomy už podstatně frekventovanějšími místy než byly tehdy, a to především díky tzv. Národnímu památníku odposlechu. Sochař Radomír Dvořák z nedalekého Havlíčkova Brodu se svými pomocníky vytvořili v letech 2005 - 2007 v kolmých žulových stěnách tří z nich nádherné reliéfy. Dva z reliéfů může spatřit každý návštěvník Lipnice velice snadno, protože oba lomy leží jen kousek západně od posledních lipnických chalup u Holého vrchu, který samozřejmě holý již také dávno není! Jen kousek od nich je ještě další lom, mnohem větší, ale méně známý. Cesta k oběma lomům s reliéfy je z Lipnice dobře značena a trvá opravdu jen pár minut.

V tom výše položeném nalezneme na žulové stěně reliéf úst. Dílo se jmenuje „Ústa pravdy“. Myslím že právě v tomto lomu jsme kdysi pobývali nejvíce, ale boty bych na to už dnes nevsadil. Podobně jako ostatní lomy, je i tento dokonale ukryt ve zdejších lesích. Kamenná ústa jej každopádně příjemně oživila, a řekl bych, že se sem i tak nějak hodí!

Stačí sejít z kopce o trochu níže, a ocitneme se v druhém, neméně krásném lomu, na jehož stěně nemůžeme přehlédnout „Bretschneiderovo ucho“! Snad třímetrový ušní boltec je symbolikou udavačství. Jak výstižné! Jméno sice německy znějící, ale symbolizující vlastnost typicky českou! Vždyť kdo by neznal uťáplého českého tajného policajta s německým příjmením, udávajícího své bližní jako na běžícím pásu!

Pokud bychom se z Lipnice vydali po žluté turistické značce směrem na Radostovice, vpravo od široké lesní cesty objevíme další skupinku zatopených lomů, méně známých a také méně navštěvovaných. Za posledním z trojice reliéfů ovšem musíme vyrazit po zelené! Asi dva a půl kilometrů od Lipnice je místo, zvané Střelnice. Je to odtud už jen malý kousek do Dolního Města, a nalezneme zde také několik zatopených lomů. V jednom z nich zdobí žulovou stěnu „Zlaté oči“. Je to místo k příjemnému posezení v lesním tichu, bezvadný úkryt před světem plným techniky a hluku. Posedět se tu dá i na provizorní lavičce , a kochat se nádhernými pohledy na klidnou vodní hladinu, v níž se odrážejí zmíněné kamenné oči s nápisy „exit“ a „enter“. Na druhé straně cesty, která nás sem z Lipnice přivedla, se rozkládají zase nádherné rybníky. 

Zpátky na Lipnici se můžeme vrátit buď stejnou cestou přes voňavé louky zdobené remízky, nebo se vydat některou stezkou do okolních lesů a jimi pak dojít až zpátky k hradu. Když jsme se odtud lesem naposledy vraceli my (červen), na mnoha místech zrovna kvetly náprstníky (Digitalis) různých barev a odstínů. Rostliny nápadně krásné, a jedované i léčivé zároveň!
V okolí Lipnice nad Sázavou se dají strávit příjemné chvíle s možností spatřit nádherné přírodní scenérie. Když se sem vydáme ve všední den, většinou na svých toulkách lesním tichem nepotkáme ani živáčka!
Hrad už jsme na svých nesčetných cestách tím krásným krajem viděli snad ze všech možných úhlů i vzdáleností. Krajina tu skýtá pohledy, kterých se my dva asi nikdy do sytosti nenabažíme. Totéž platí i pro krásné výhledy do okolí, nabízející se z nádherně zbudovaného ochozu hradní věže Samson. O nich a třeba i tajemném kouzlu hradního podzemí zase příště!
Obr.č. 1 - je pohledem, jaký se poutníkovi naskytne, když se neposledy ohlédne při vstupu do okolních lesů po cestě k dvojici zatopených lomů s reliéfy, č. 2 a 3 - Ústa pravdy, č. 4 a 5 - Bretschneiderovo ucho, č. 6 a 7 - Zlaté oči, č. 8 - červnové květy náprstníků v lesích pod Lipnicí