sukulenty.estranky.cz

Setkávali jsme se s ní už na Tenerife, ale určitě ne v takovém množství jako tady! Latinsky se nazývá Amaryllis belladonna, a česky je to „amarylka krásná paní“! Pochází z jihu Afriky, a je jediným zástupcem svého rodu. Monotypický rod Amaryllis bývá často zaměňován s trochu podobnými cibulovinami rodu Hippeastrum, kterých existuje několik desítek druhů, a pocházejí z tropů a subtropů Ameriky!
Podobně jako na Tenerife, i zde rostlly amarylisy s růžovými  květy v kamenitém a travnatém terénu na okrajích vavřínových a vřesovcových lesů. Zatímco na Tenerife se malé kolonie Amaryllis belladonna objevovaly především v blízkosti vesnic a lidských obydlí, tady jsme je nacházeli v nedotčené přírodě, třeba celé kilometry od poslední civilizace! Trefili jsme se přesně do období jejich nakvétání, které připadá na říjen až listopad. V létě prožívají rostliny období klidu, a probouzejí se z něj až s příchodem podzimu. Nejprve vyrostou voňavé květy, uspořádané v okolíkovitých květenstvích většinou po 6-12, a teprve později se objevují tenké, mečovité listy. Ty pak zasychají s příchodem horkých dnů léta! Cibule A. belladonna jsou jedovaté, a s jejich prodejem se můžete na Madeiře setkat doslova na každém kroku. Jsou samozřejmě k mání ve funchalské tržnici, ale také na všech místech, skýtajících naději, že jimi budou procházet nebo projíždět turisté. Vašek nakonec psychicky nevydržel, a čtveřici cibulí (mohou být velké až jako pěst!) za dvě eura koupil, a doma jsme se o ně podělili. Samozřejmě jsme si je mohli klidně vyhrabat kdekoliv na svých toulkách po ostrově, ale podobné počínání nám připadá neslušné. Že tak činí domácí k malému vylepšení svých rozpočtů je jejich věc. Jsou to ostatně dary jejich země!
Existují nepochybně výraznější cibuloviny než je A. belladonna, ale s pozadím skalních útesů, strmých srázů a modrého oceánu byly jejich květy úchvatné. Vydrželi jsme u nich hodnou dobu, než jsme se vydali na další cestu. Jejich snímky byly pořízeny při cestě úzkou stezkou, vedoucí po severním pobřeží mezi městy Machico a Porto da Cruz, ale setkávali jsme se s nimi po celém ostrově!
V kopcích nad Porto da Cruz leží vesnička Portela s nádherným výhledem na Orlí skálu, ospalé přístavní městečko na pobřeží i široké údolí, rozprostírající se nad ním. V Portele jsme se řízením osudu ocitli během naší dovolené asi třikrát, a právě nedaleko jedné ze zdejších hospůdek koupil Vašek zmíněné cibule Amaryllis belladonna. Paní nám nabízela ještě další, mnohem pestřejší nádheru v podobě tlustých oddenků rostliny Hedychium gardnerianum. Rostlina pochází z východního Himálaje (Indie, Sikkim, Bhútán), což zřejmě paní prodavačku svádělo k tvrzení, že vydrží až osmnáct stupňů mrazu! Nevím kde by si mohla její mrazuvzdornost ověřit, ale na Madeiře určitě ne! V odborné literatuře se naopak můžeme dočíst, že rostlinu lze v našich podmínkách i letnit, ale s prvními náznaky přízemních mrazíků ji musíme urychleně stěhovat do teplejších míst!
Odmítli jsme tedy zázvorovitou (Zingiberaceae) rostlinu s nádhernými květy, a sotva jsme sešli po kluzké staré stezce několik stovek metrů do údolí, narazili jsme na ni i ve zdejší přírodě. I zde dorůstá výšky až dvou metrů, a objevuje se nejčastějí v okolí vodních toků nebo jiných zdrojů vody. Je to typická invazní rostlina, která postupně pohlcuje a ničí původní vegetaci. Podle IUCN (Světový svaz ochrany přírody) patří Hedychium gardnerianum mezi 36 nejinvazivnějších rostlin na této planetě, a jako místa výrazně ohrožená touto rostlinou jsou v dokumentu zmíněné organizace uvedeny Azorské ostrovy, Reunion a také ostrov Madeira! Paní u hospody v Portele tedy sběrem a následným prodejem jejích oddenků vykonává chvályhodnou činnost a napomáhá nejenom rodinnému rozpočtu, ale zároveň pomáhá bránit zdejší přírodu proti cizokrajnému agresorovi! Květy Hedychium gardnerianum jsou ovšem nádherné, i ve zdejší bujné vegetaci naprosto nepřehlédnutelné! U nás se zatím tato rostlina příliš často nepěstuje, ale podle údajů v odborné literatuře by s ní neměl být až tak velký problém. Určena však bude především pěstitelům, kteří nezápolí s věčným nedostatkem místa!
Když už jsme u rostlin okolo cest, nesmíme vynechat tu pro Madeiru asi nejsymboličtější. Roste takřka všude, někde dokonce zcela ovládá celý prostor a tvoří nekonečná pole. V bílém i modrém (častěji) provedení zde roste Agapanthus africanus, tedy rostlina u nás známá pod názvem kalokvět! Jak je z druhového názvu patrné, pochází z Afriky, stejně jako desítka jejích rodových příbuzných z čeledi česnekovitých (Alliaceae). Kvete od června do podzimu, takže jsme na ostrov přijeli až na samém konci tohoto období. I tak jsme ale květů ještě viděli dost! Kalokvěty rostly všude okolo levad, ale snad největší populaci jsme spatřili v nejvlhčí oblasti ostrova (kromě náhorní plošiny Paul da Serra) při cestě z Ribeiro Frio do Portely. Téměř celou cestu lilo jak z konve, byli jsme promočení na kost, a sotva jsme se trochu srovnali při kávě v jedné z portelských hospůdek, dorazila nás klimatizace v autobuse, jedoucím přes Machico do hlavního města. Rýmy a bolesti v krku jsme se zcela nezbavili až do konce našeho pobytu. Co nám trochu vadilo, to kalokvěty milují! Vlhko jako v prádelně, mlhy jako na blatech, pravidelné deště a částečné zastínění vyššími rostlinami. Toho všeho se jim v oblasti kolem Ribeiro Frio dostávalo vskutku bohatě! Trefit se tady do období nejhojnějšího kvetení kalokvětů musí být opravdu úchvatná podívaná!
A ještě je tu jedna rostlina, která k Madeiře a její přírodě i zahrádkám kolem domků místních neodmyslitelně patří. Latinsky se jmenuje Hydrangea, ale všichni ji většinou znají jako hortenzii! Vlhké klima ostrova Madeira této populární a dříve u nás hojně pěstované rostlině nesmírně svědčí. Důkazem jsou statné keře, rostoucí v horách na mnoha místech kolem cest. Samozřejmě že spoustu hortenzií všech možných barev květů je možno spatřit kolem domů místních, kde jich je snad ještě více než všudypřítomných bromélií! Hortenzie i kalokvěty jsou často k vidění na stejných místech, o čemž jsme se měli možnost přesvědčit mnohokrát při našich cestách po ostrově.
Při toulkách přírodou ostrova Madeira se vyplatí trocha pozornosti, protože jen podél levad a pěšinek můžete mnohdy spatřit hotové botanické poklady. Rostliny o nichž bylo dnešní vyprávění ale přehlédnout nelze. Jednou z naprosto nepřehlédnutelných je také jedlá mučenka Passiflora tarminiana, jejíž mnohametrové popínavé výhony se proplétají bujnou vegetací na mnoha místech ostrova. Pochází z tropů Jižní Ameriky, a její růžové květy jsou výrazné. Plody jsem neochutnával, ačkoliv se kolem cest nabízely docela často. Ne že bych byl konzervativní, co se výběru potravy týče. V tomto a podobných případech se jedná o zcela prostou opatrnost, protože chci prožít zbytek dovolené v pokud možno co nejlepší formě. Velice podobná této je mučenka banánová (Passiflora mollissima), jejíž květy jsou v podstatě stejné, jen se neotevírají do roviny, takže zůstávají ve zvonkovitém tvaru. Plody obou jsou prý výtečné v syrovém stavu, ale ještě více se jich využívá k výrobě džemů, džusů, jogurtů a dalších pochutin.
Rostliny ze všech tropických i subtropických koutů světa nacházejí na Madeiře ideální podmínky ke zdravému a plnohodnotnému růstu. Při troše pozornosti spatříte v korunách stromů, rostoucích v ulicích měst i na horských stráních, rozmanité ovoce, s nímž se v posledních dvou desetiletích setkáváme i v našich prodejnách, a jehož existence nám zůstávala za dob socialismu přísně utajena, jakoby ty cizokrajné plody také podléhaly nějaké cenzuře! Madeira je jako přepestrá zahrada, plná rostlin z celého světa! Stačí jen trochu koukat kolem sebe!
Trojice snímků v úvodu patří Amaryllis belladonna, rostoucích na skaliscích severního pobřeží blízko místa zvaného Boca do Risco. Na čtvrté fotografii je kvetoucí Hedychium gardnerianum na vlhkých stráních pod vesnicí Portela. Na další trojici obrázků jsou kalokvěty v modrém a bílém provedení, a do třetice i pole odkvétajících rostlin ve vlhké oblasti u Ribeiro Frio. Na snímku č.8 jsou hortenzie, kvetoucí i odkvétající zároveň v okolí Rabacalu. Závěrečná dvojice fotografií patří mučence Passiflora tarminiana v okolí Portely.