sukulenty.estranky.cz

Funchal je překvapivě krásné město, a milovník klidného prožití dovolené by z něj za celý pobyt nemusel vytáhnout paty, a přece by se nenudil! Město má zvláštní rytmus, s nímž jsem se jinde nesetkal. Odkojeni řeckými ostrovy jsme zvyklí na večerní ruch v ulicích, trvající často dlouho do noci, ospalá rána a poklidnější atmosféru přes den. Tady je to přesně naopak!
Ve Funchalu bydlí téměř polovina obyvatel ostrova. Stotisícové město se dělí na tři části. V té západní jsou takřka samé hotely a obytné čtvrti, a je v ní proto díky turistům rušno i večer. Pak je tu centrum s nábřežím, řadou nádherných parků, množstvím památek a také spoustou kaváren a restaurací. Tady to žije přes den. K večeru se ulice centra překvapivě vylidní, a ruch panuje pouze na nábřeží, kde hraje na mnoha místech živá hudba, při níž se baví turisté, ale především místní.
Srdce města ale leží v jeho východní části, která má své starobylé kouzlo, a podle mého soudu je nejkrásnější částí Funchalu. Když půjdete po nábřeží, spolehlivě vás do úzkých starobylých uliček s malými rybářskými domky navede žlutá pevnost Fortaleza de Sao Tiago (obr.č.1). Díky zbarvení fasády je tato spletitá a zajímavá stavba z počátku 17. století opravdu nepřehlédnutelná. Byla dokočena v roce 1614, a jejím úkolem bylo dělostřeleckou palbou chránit v případě potřeby vjezd do zdejšího přístavu. Tak tomu bylo více než tři století! Později zde bylo sídlo vojenské policie, a poté budovu převzala madeirská regionální vláda. Pro veřejnost byla budova pevnosti po zrestaurování otevřena v roce 1992. Sídlí zde muzeum moderního portugalského umění, restaurace, a také se zde pořádají nejrůznější recepce a výstavy. V těsné blízkosti pevnosti jsou lidové lázně s malou pláží a sprchami (obr.č.2). Turisté o tomto zařízení prakticky nevědí, a využívají jej především místní obyvatelé z blízké rybářské čtvrti.
Zona Velho je vlastně Staré město. Rozprostírá se kolem pevnosti, a jeho uličky jsou velice romantické a živé, k čemuž přispívá spousta restaurací s bohatou nabídkou místní kuchyně. Nádhernou atmosférou Starého města dýchá především náměstíčko Largo do Corpo Santo s rybářským kostelíkem ze 16. století Capela do Corpo Santo (obr.č.3). Jsou zde samozřejmě i drahé restaurace, ale najíst se dá v mnoha dalších ,  na zdejší poměry vcelku za rozumnou cenu. Když hledáte, naleznete tady i restaurace překvapivě levné, protože konkurence je v těchto místech opravdu veliká.
Procházka uličkami vás vrátí o staletí zpátky. Rybářská čtvť má krásnou atmosféru, která se ovšem postupně vytrácí, tak jak z ní přecházíte do její modernější části, končící až u městské tržnice.
Byli jsme ve staré rybářské čtvrti v podvečer i brzy ráno (obr.č.4), a obě varianty mají něco do sebe. Zatímco díky mnoha restauracím, vzniklým rekonstrukcemi starých rybářských domků, panuje ve Starém městě vcelku rušný život i večer, v širokých ulicích centra je po osmé večerní pusto a prázdno. Většina kaváren a barů je denních, a zavírá se v nich v šest nebo sedm hodin. Podobně je tomu i v obchodech. Turisté tou dobou houfně mizí k večeřím ve svých hotelech, ležících převážně v západní části Funchalu. A tam už obvykle také zůstávají, protože o zábavu se jim stará množství barů, diskoték, a také jim jejich hotely pořádají nejrůznější akce, včetně folklórních večerů s krojovanými soubory.
Procházky večerním centrem Funchalu jsou úžasné. Setmělé ulice jsou nádherně osvětleny, ale člověka v nich potkáte třeba jen jednou za pět či deset minut (obr.č.5)! Těch pár otevřených kaváren je až na výjimky prázdných, a živo je pouze v blízkosti velkých obchoďáků a supermarketů, které i tady fungují do pozdních večerních hodin.
Jednou jsme sa stali svědky nádherného zpěvu nějakého místního souboru, přivydělávajícího si pár drobných z kapes turistů. Jenomže zpěváci byli toho večera v jasné převaze nad posluchači (obr.č.6). Vše se přitom odehrávalo v nádherném historickém prostředí, v samém středu města a za překrásného vlahého počasí. Být to v Řecku, není široko daleko kolem nich k hnutí!
V  nedalekém přístavišti kotví loď, která kdysi patřila čtveřici mnohem slavnějších zpěváků a muzikantů z anglického Liverpoolu, kteří by i dnes naplnili ulice kteréhokoliv města na této planetě do posledního místečka kdykoliv by si zamanuli. Jenomže někteří z nich už tu nejsou, a loď s jejich portréty slouží dnes u funchalského nábřeží jako stylová restaurace a kavárna. Čím jsem začal, tím i skončím. Konstatováním, že podobných kuriozit, zajímavých zákoutí, a pro milovníky přírody i hezkých rostlin ve zdejších parcích i ulicích je toto město plné. K svému návštěvníkovi je neskonale štědré. Stačí jen chodit a odpočívat, a při tom se pozorně dívat, protože když si odmyslíme hotelovou čtvrť na západě, je Funchal opravdovou perlou Makaronésie.