sukulenty.estranky.cz

Neexistuje asi mnoho jihoafrických tlustic, které jsou schopny bez úhony přečkat naši zimu. Crassula setulosa mezi takové patří, a proto ji už nějaký čas velice dobře znají i skalničkáři (i když často pod úplně jinými názvy). Pochází z jihu Afriky, a roste také na území malého království Lesotho. Mezi sukulenty známe hned několik druhů rostlin z této hornaté monarchie, které celkem obstojně snášejí i poměrně silné mrazy. Nejznámější je asi Delosperma nubigenum, o níž jsme psali nedávno v této rubrice, a která u nás dokonce bez jakékoliv ochrany přečká i zimní plískanice. Z Lesotha pochází i drobná, stromkovitá tlustice Crassula sarcocaulis, která je ideální rostlinou pro tvarování sukulentních bonsají, a bez problémů snáší poklesy teplot k mínus 10°Celsia.
Crassula setulosa je rostlina drobná a hojně odnožující, takže velice záhy vytváří husté polštáře tmavě zelených těl, na jejichž povrchu se na plném slunci v menší míře objevuje i červené zbarvení. To výrazně sílí ve chvíli, kdy se rostlina rozhodne kvést, což bývá nejčastěji na přelomu jara a léta. V dosud tmavě zelených a neuvěřitelně hustých trsech listových růžic (v té době o průměru 6-10mm) se začnou objevovat červenohnědá místa, která po nějakém čase začínají výrazně převyšovat své okolí. Jedná se o zárodky budoucích květenství, jejichž existence zahajuje proces velice výrazné proměny, kterou celá rostlina krátce na to projde. Dosud pevně semknuté růžice se otevírají, a celé trsy získávají rázem svěže zelené zbarvení, kombinované s bílými poupaty na nevysokých květních stvolech. 
Největším překvapením pro mne byla intenzivní vůně, vycházející z drobných  kvítků! Kdo se více věnuje pěstování drobnějších tlustic, ví moc dobře, jak dovedou květy některých z nich nepříjemně zapáchat, zvláště když jich rozkvete více najednou. Ve skleníku bývá v takových chvílích slušně řečeno  nedýchatelno.
Krátce po odkvětu začnou narůstat z boku odnože, jejichž listy na slunečném stanovišti narůstají velice hustě. Po okrajích jsou droboučké, dužnaté lístky posety drobnými štětinkami (setulosus = štětinkatý).
Pěstování této kobercovitě rostoucí tlustice je velice snadné, pokud jí dopřejeme plné slunce a méně vody. Skalničkáři si s jejím umístěním ve svém království jistě poradí. My tuto rostlinu pěstujeme v menších nádobách, takže nemůžeme spoléhat pouze na vodu z oblohy. Naše mrazuvzdorné sukulenty ale spíše kropíme než zaléváme, protože přeháňky jsou u nás na Vysočině dosti časté, a svůj díl vody rostliny dostávají i ve formě ranní rosy.
V zimě rostliny mohou být venku, a podle údajů zkušených pěstitelů ji v pohodě přežijí bez jakékoliv ochrany. Podmínkou je ovšem maximálně propustný substrát s většinovým podílem říčního písku nebo štěrku v hlubší vrstvě bezprostředně pod rostlinou. My používáme podobný substrát i při sázení do nádob, v nichž tuto drobnou jihoafrickou tlustici zimujeme v nevytápěném skleníku, který pravidelně větráme. Pokud mrzne, je zde prakticky stejná teplota jako venku, protože stěny jsou z makrolonu o síle pouhé čtyři milimetry. Je samozřejmé, že v těchto podmínkách musíme rostliny čas od času mírně zalít, především při předpovědi delšího slunečného období. Zálivka je v takovém případě velice mírná, a slouží pouze k částečnému doplnění vody do nitra rostlin. Do večera bývá substrát obvyke suchý!
Nejkrásnější bývá Crassula setulosa zjara, kdy jsou koberce drobných těl takřka neprostupné, listové růžice tuhé a přízemní. Jaro je také vhodnou dobou k množení, které provádíme celkem bez problémů zakořeňováním jednotlivých růžic, ale především dělením trsů. Je to snadný a rychlý způsob, jak získat větší množství potomstva. Občas se stává, že v některé části trsu najednou vznikne černá díra, tak jak to snáme třeba u lomikamenů v kamenných korytech. Už pro podobné případy  je vhodné udělat si alespoň malou zásobu mladých rostlin.
Crassula setulosa je po rostlinách rodu Delosperma dalším poslem z jihu Afriky, který je u nás schopen ve zdraví přežít i za podmínek, s jakými se ve své domovině nikdy nemůže setkat ani omylem. Zato ve skleníku, a především v nedostatečně větraných prostorách nemá cenu tuto miniaturu trápit. Potřebuje zkrátka „celé nebe“, a pokud jí ho nedopřejeme, nikdy nebude tak krásná.
Crassula setulosa z úvodního snímku tvoří ještě kompakní celek, který doznává prvních proměn teprve nárůstem zárodků budoucích květenství. Ty můžete vidět na fotografii druhé. Na třetím snímku už je rostlina s rozvolněnými listovými růžicemi bezprostředně před otevřením prvních voňavých kvítků. Již zčásti otevřené je můžete vidět na závěrečném snímku, pořízeném docela nedávno.
.