sukulenty.estranky.cz

Už se mi to stejné přihodilo u více druhů sukulentních rostlin z nejrůznějších čeledí. Nějaký čas jsou nádherně kompaktní, pak najednou povyrostou a původní tvar je pryč. Samozřejmě že lze rostlinu zmladit, tedy alespoň většinu z těch, o nichž je řeč. Někdy se ale vyplatí přerostlou kytku jen tak trochu poupravit, aby z ní vznikl základ budoucího stromečku. To je třeba případ Crassula pubescens ssp. radicans, o jejímž tvarování z nouze jsme už na našem webu v minulosti psali („Tvarování a aranžování“/ 4.2. 2011).
Delosperma floribundum je podobný případ. Přiznávám, že z početného rodu Delosperma preferuji kobercovité druhy a kultivary, které se po celý svůj život drží při zemi. Delosperma floribundum patří k vzrůstnějším druhům. Podle údajů v odborné literatuře dosahuje na jihu Afriky dokonce výšky až 25cm! V kultuře zůstává většinou přece jenom o něco nižší, zvláště když je pěstitel trochu opatrnější s vodou a zároveň rostlině dopřeje maximum slunečních paprsků. V jihoafrické přírodě roste tento druh na území, které má (nebo alespoň dříve mělo!) i český název Oranžsko. Pamatuji si z mého dvacet let trvajícího filatelistického období toto území jako samostatný stát prostřednictvím několika známek s nápisy „Oranje Vrij Staat“. Delosperma floribundum tam údajně roste v okolí malého městěčka Smithfieldu, obklopeného podkovou hor.„Floribundum“ znamená „bohatě kvetoucí“, což rostlina v praxi naplňuje měrou vrchovatou! Dvoubarevných květů o průměru 25-30mm bývá opravdová záplava, trvající za určitých okolností i řadu měsíců. Stačí zbytky květů průběžně odstraňovat brzy po odkvětu, aby se z nich nevytvářely semeníky, které pak rostlinu značně vysilují a zbytečně ji okrádají o energii k dalšímu kvetení. V praxi to máme ověřeno nejenom u tohoto druhu!
Na závěr kvetení se samozřejmě vyplatí několik semeníků na rostlině ponechat a získat tak pojistku v podobě drobných semen. Delosperma floribundum je sice v literatuře označována jako mrazuvzdorná, ale podobně jako mnoho dalších druhů a kultivarů je to s její odolnotí vůči mrazu tak trochu loterie. Vydrží sice spolehlivě i -25°C, ale mrazy nesmí být doprovázeny vlhkem plískanic naší zimy. Zimování v nevytápěném skleníku nebo pařeništi je sice v jejím případě takřka sázka na jistotu, ale za teplejších dnů je vhodné zimovaným rostlinám dát alespoň občas trochu vody. I sukulenty totiž mohou uschnout, a Delosperma floribundum je právě takovým druhem, jemuž se to občas přihodí!
Ale vraťme se k těm stromečkům. Když průběžně odstaňujeme vadnoucí květy, hned vedle nich se zanedlouho objevují nové výhony, a na nich zpak pravidla v krátkém čase i další květy. Mezitím se mladé rostliny pozvolna odpoutají od země, a jejich nejstarší části začínají lehce dřevnatět. Tvoří tedy dostatečně pevný základ, který je schopen bez problémů unést stále houstnoucí korunu větví. Pokud rostliny střídmě zaléváme, jejich papilózní lísty zůstávají drobné a poměrně lehké. Samozřejmě že rostliny nemůžeme ponechat napospas takovým vedrům, jaká jsme zažili opakovaně během letošního léta, ale za normálních letních dnů vody opravdu příliš nepotřebují. Po ránu nachytají rosu na povrch listů, a večer po teplém dni je vždy trochu pokropíme. A k tomu přece jen občas taky pořádně zaprší!
Efektu lze s touto delospermou dosáhnout opravdu brzy. Je to pravý opak jejího příbuzenstva z rodu Trichodiadema, kterému naopak všechno trvá  strašlivě dlouho. Tam jsou sice ještě jako bonus tvarově zajímavé ztloustlé kořeny, zatímco Delosperma floribundum zase trichodiademy výrazně převyšuje v množstvé květů. Zatímco u trichodiadem se z nich těšíme pouze v jednom krátkém období roku, tady se můžeme za výše popsaných podmínek kochat jejich záplavou od konce jara téměř nepřetržitě až do příchodu podzimu.
Údržba delospermového stromečku se během sezóny omezuje pouze na odstraňovýní nebo krácení nepotřebných výhonů, likvidaci starých květů, a také na odstraňování všeho suchého, abychom zbytečně nebudovali úkryty pro všudypřítomnou vlnatku. Té ještě průběžně znepříjemňujeme život kropením. V  zimě udržujeme rostliny tak, aby zůstávaly živé alespoň jejich vrcholy, zatímco zbytek je povadlý a nevzhledný. Dají se v pohodě přezimovat i v chladnějším sukulentářském skleníku při teplotách 5-10°C, ale v bytě by to asi ve zdraví nepřežily. A když, každopádně bychom se v následující sezóně nedočkali nádherných květů, protože o výrazný odpočinek tyto rostliny prostě ošidit nelze! Stejně jako o „celou oblohu“, kterou nad sebou rostliny potřebují, aby si udržely kompaktní tvar a hustou korunu.
Delosperma floribundum je rostlinou do nepohody. Nechá si od nás líbit opravdu hodně. Navíc se snadno množí zakořeňováním vrcholků i výsevem semen, kterých produkuje i bez pěstitelova zásahu ohromné množství. Někdy stačí být pozorný a postupně si sbírat mladé rostlinky z autovýsevu, vyrůstající zpravidla v bezprostředním okolí odkvetlé rostliny. Kdo chce dosáhnout hezkých tvarů rostlin takřka bez práce, a zároveň nedisponuje vlastností zvanou trpělivost, pak je pro něj Delosperma floribundum dobrým tipem k tvarovacím experimentům!
Na úvodním snímku jsou dvoubarevné květy Delosperma floribundum. Na dalších dvou fotografiích pak trsy kvetoucích rostlin, zasazené v plastovém květináči, resp. žardince. A na závěr jeden částečně tvarovaný stromeček Delosperma floribundum v keramické misce o průměru deseti centimetrů!