OROSTACHYS BOEHMERI a podzimní překvapení
Orostachys boehmeri pochází z Japonska, a snad i Číny, ale v srdci Evropy už tato zajímavá rostlina díky skalničkářům dávno zdomácněla. Zajímavá je svou akčností, protože během jediné sezóny několikrát mění svoji podobu, a částečně i zbarvení dužnatých lístků. Ty jsou uspořádány v drobných růžicích, takže vzhledem připomínají maličké echeverie. Růžice vytvářejí množství bočních odnoží, a tvoří tak husté koberce těl modrozelené až šedomodré barvy. Vosk na povrchu listů předznamenává, že Orostachys boehmeri je kytička na plné slunce, a především také pod „plné“ nebe. Žádný skleník ani pařeniště, ale jen a jen pod širé nebe po celý rok.
Na nějakém skalničkářském webu jsem se dočetl, že je tuto rostlinu nutno přes zimu zakrývat sklem nebo folií, aby nevymrzla a nevyhnila. Jenomže to jsem se dočetl až ve chvíli, kdy už naše rostliny měly zimu dávno za sebou bez jakékoliv ochrany i následků! Tytéž rostliny vidíte v tomto článku na snímcích z letošního podzimu.
Orostachys boehmeri svým způsobem života v mnohém připomíná známé netřesky (Sempervivum), s nimiž také sdílí společný kousek země u vjezdu do naší provizorní garáže na zahradě. Netřesky a rostlinu z dnešního článku jsme sem vysadili společně s několika dalšími mrazuvzdornými sukulenty. Určitě by jim bylo mnohem lépe někde ve štěrbinách mezi kameny, nebo v kamenné zídce, ale potřebovali jsme tu plochu osadit rostlinami, které snesou hodně sluníčka, a zároveň nepotřebují téměř žádnou péči. Orostachys boehmeri mezi takové rozhodně patří. Díky dostatku prostoru se na tom kousku země rozpoutal tuhý boj o každý centimetr půdy, takže z vysazených rostlin vznikla dost brzy neuvěřitelná džungle!
Podobně jako neteřsky, je i Orostachys boehmeri rostlinou monokarpickou. Z mateční růžice vytváří kratší stopky (stolony), na nichž vyrůstají růžice nové. Uprostřed léta začne růžice postupně měnit tvar a připravovat se ke kvetení. Květní stvol s množstvím poupat původní nakonec rostlinu zcela vyčerpá, takže z ní po odkvětu zbyde pouze neživotaschopné torzo, kolem něhož si už hledají své místo k životu ony mladé růžice, které se mezitím od mateční rostliny oddělily a žijí si vlastním životem.
Tvar a vzhled květenství se mění každým týdnem, a vyvrcholí nádhernou podívanou v době, kdy už je listí ze stromů na zemi a zima za dveřmi. Od léta jsme se chystali, že celý sled událostí u vjezdu do garáže nafotíme, ale nějak jsme nestíhali. Nejprve běžela naplno sukulentářská sezóna a prodejna v ZOO, následovala příprava výstavy a do toho hrozba prvních přízemních mrazíků již na počátku září, spojená se stěhováním části rostlin pod střechu. Hned po výstavě úklid všech rostlin na zimoviště, a pak odlet na Madeiru.
Proto jsou jediné fotografie z té velkolepé podívané až ty ze samého jejího závěru. Přes listí záhy napadne sníh, a teprve zjara uvidíme, co zůstane z mladých listových růžic, které zimu obvykle přečkávají zabaleny v seschlých starších listech, které postupně obětovaly. A docela určitě se objeví i maličké semenáčky, protože Orostachys boehmeri se i touto cestou stará o zachování druhu.
Když budete tuto rostlinu hledat v odborné literatuře nebo na internetu, může se vám stát, že na ni narazíte i pod názvem Sedum boehmeri. Mezi rozchodníky ji zařadil ve své knize i pan Ray Stephenson, znalec a autor snad jediné monografie rodu Sedum, která byla až dosud vydána (SEDUM Cultivated Stonecrops). Po pravdě řečeno, jako laik nemám vůbec tušení, co společného mají rostliny rodu Orostachys s rozchodníky rodu Sedum! Ale pan Stephensosn se nespokojil jen s nimi, a do „velkorodu“ zařadil i příslušníky dalších tlusticovitých (Crassulaceae) rostlin, např. z rodů Villadia, Sinocrassula a mnoha dalších! Každý dělá co umí, takže my raději pěstujme hezké a odolné rostliny, z nichž některé jsou s námi ochotny sdílet i drsnou a dlouhou zimu na Vysočině.
Úvodní fotografie Orostychys boehmeri byla pořízena na přelomu jara a léta loňského roku, kdy jsme ji ještě pěstovali v mělké žardince. Oba zbylé snímky jsou z letošního listopadu, kdy květenství O. boehmeri pomalu začíná obklopovat vrstva spadaného listí.
Komentáře
Přehled komentářů
Tenhle sukulent marně scháním a chci se zeptat jestli je taky množíte.Je mi jasné,že teď není vhodná doba,ale jde mi o jaro.Dejte mi prosím vědět jak to u vás funguje.Předem díky.Lucie luciemalinska@seznam.cz
Dotaz
(Lucie Malínská, 18. 10. 2023 10:24)