sukulenty.estranky.cz

O variabilitě druhu Adromischus cristatus jsme v minulosti na našem webu již psali (Pěstitelská praxe/9.8. 2008), stejně jako o pěstování těchto nenáročných rostlin z čeledi tlusticovitých (Crassulaceae). Adromischus cristatus ssp. zeyheri se od ostatních poddruhů výrazně liší především absencí hnědých vzdušných kořínků, pokrývajících stonky většiny ostatních subspécií. Proto jsem tuto rostlinu zprvu do okruhu Adromischus cristatus vůbec neřadil a dlouhá léta ji pěstoval jako neurčenou. Teprve v posledních letech se nám nabízí docela slušný výběr odborné literatury. A na internetu jsou zase přístupné weby, jejichž informacím lze beze zbytku věřit (např. www.crassulaceae.ch). Kombinací všemožných důvěryhodných zdrojů jsem tedy nakonec zjistil, že několik rostlin se světle zelenými listy, již léta pěstovaných v naší sbírce, patří na 99% právě k tomuto poddruhu. Příslušnost k okruhu Adromischus cristatus ještě navíc potvrdily i drobné kvítky na tenkých stvolech, zdobící některé z našich rostlin uprostřed loňského léta.
Areál přírodního výskytu A. cristatus ssp. zeyheri se nachází na východě Kapska. Některé zdroje hovoří jen o poměrně malém území, kde rostliny vyhledávají především vyššími rostlinami přistíněná stanoviště ve skalnatém terénu.
Rostlina byla nejprve popsána jako Cotyledon zeyheri (1862), potom přejmenována na Adromischus zeyheri (1938), a teprve o dalších čtyřicet let později získala své dnešní pojmenování. Poddruhové jméno je poctou německémubotanikovi, sběrateli a cestovateli Karlu Ludwigu Philippu Zeyherovi (1799-1858), který se za botanickým a sběratelským dobrodružstvím vydal roku 1822 ve společnosti známého podivína (a pražského Němce) Franze Siebera, o jehož kouscích jsme podrobněji psali v článku o českém botanickém cestovateli Václavu Bojerovi (Povídání o sukulentech/23.2. 2013). Zeyher se nakonec na jihu Afriky usadil natrvalo. Podnikl zde množství botanických i jiných výprav, a v Kapském Městě roku 1858 i zemřel. Jeho soukromý herbář je uložen ve zdejším muzeu.
Adromischus cristatus ssp. zeyheri je rostlinou drobného vzrůstu, a pokud je celoročně zalévána s rozvahou, zůstává prakticky po celý svůj život přízemní i nádherně kompaktní. Její listy jsou na povrchu šupinaté (plstnaté), stejně jako nízký stonek i květní stvoly. Spodní strana listů bývá mírně vypouklá, a jejich vrcholové okraje zvlněné, čímž vzhledově v mnohém připomínají zmenšeninu příbuzného druhu Cotyledon tomentosa. Bílé nebo lehce narůžovělé kvítky jsou velice trvanlivé, a rostliny zdobí mnoho týdnů. Pokud je v době kvetení hodně slunečního svitu a tepla, jejich korunní lístky se ohýbají nazad. Kromě kvetoucích rostlin na fotografiích pěstujeme ještě druhý typ A. cristatus ssp. zeyheri s listy více plochými a zvlněnými, který je na posledním snímku.Co se týče samotného pěstování A. cristatus ssp. zeyheri, v ničem se výrazněji neliší od běžnějších poddruhů Adromischus cristatus, o nichž jsme psali v minulosti v této rubrice. Naše rostliny zaléváme po celý rok, i když v zimě (5-12°C) opravdu jen sporadicky. Dobře snášejí plné slunce, ale spokojí se i s lehce přistíněným stanovištěm. Po odkvětu se vyplatí stvoly co možná nejdříve odstranit. Jakmile začnou zasychat, stávají se totiž často útočištěm vlnatky, a navíc ještě zbytečně brzdí rostliny v jejich dalším vývoji. Jakmile stvoly odstříhneme, záhy se kolem jejich zbytků objeví čerstvé výhony, z nichž po nějakém čase vznikají nové listové růžice, tvořící později kompaktní trs. Je možné použít jich pak k snadnému množení, i když stejně efektivní je i množení z jednotlivých listů, opatrně kroutivým pohybem oddělených od rostliny v nejužším místě spojení. Výsev semen je samozřejmě další z možností, ikdyž tou zdaleka nejkomplikovanější a nejzdlouhavější.
Adromischus cristatus ssp. zeyheri naštěstí příliš netrpí na prosychání spodních listů a jejich následným opadem. Když se tak ale přece jenom stane, je rostlinu třeba občas zmladit, což není nic obtížného. Vrcholky koření v perlitu i nasucho velmi rychle, a pokud není zbytek rostliny příliš starý a vyžilý, může ještě nějaký čas fungovat jako spolehlivá mateční rostlina, produkující další generace potomstva.
Tatorostlina je v rámci druhu A. cristatus v podstatě nezaměnitelná. Podobný je jí snad jen zřídka pěstovaný Adromischus cristatus ssp. mzimvubuensis (popsán v roce 2003), jehož jisty jsou však většinou po celém obvodu rovné.
Květuschopný trs Adromischus cristatus ssp. zeyheri s několika hlavami se spokojí s květináčem o průměru 8cm. Rostliny na fotografiích jsou zasazeny v nádobách ještě o centimetr menších. Svému pěstiteli odpustí nejednu chybu, a zahubit tuto skromnou rostlinu může pouze kombinace přemíry vody a chladna. Udržet ji však po celý život kompaktní a hustou však přece jenom vyžaduje trošičku onoho pověstného pěstitelského citu. Když to nevyjde, nůžky nakonec můžeme vzít do ruky vždycky.
Na úvodním snímku ze srpna loňského roku je jedna z kvetoucích rostlin, a následuje dvojice pohledů na drobné květy. Na obr.č. 4 je odkvetlá rostlina s odstraněnými květními stvoly, obrůstajícími již novými výhony. Na poslední fotografii je další typ Adromischus cristatus ssp. zeyheri v naší sbírce.