Jdi na obsah Jdi na menu
 


AEONIUM LINDLEYI (SUKULENTNÍ MINIBONSAJE 3)

25. 1. 2008

ObrazekKdybych měl mezi sukulentními rostlinami vhodnými k tvarování pro začátečníky vybrat tu pravou, pak bych ani na okamžik nezaváhal a doporučil jim Aeonium lindleyi. Stejně jako desítky dalších druhů je endemitem Kanárských ostrovů, kde roste v často velice svízelných podmínkách, jakými jsou například úzké skalní pukliny s minimem substrátu. Tomu je také uzpůsoben mělký kořenový systém této hojně větvící rostliny s drobnými růžicemi světle zelených až žlutozelených listů (v zimě tmavě zelených). Aeonium lindleyi prakticky postrádá nějaký silnější centrální kořen, takže pod zemí rostlinu vyživuje systém vlasových kořínků, který není v substrátu příliš pevně ukotven. Při pěstování v květináčích nebo miskách je to prakticky jediný problém, který pěstitele v péči o ně potká, protože rostliny je třeba po přesazení na nějakou dobu u báze kmínku fixovat (např. kamínky).
Jinak je pěstování tohoto druhu velice snadné. Snáší plné slunce, ale spokojeně roste také v polostínu, kde jsou listy tmavší a větší. Dobře také snáší letnění a dlouhá období sucha, v tom případě si ale pomáhá nárůstem velkého množství vzdušných kořínků, které se z kmene a větví spouští směrem k zemi. Extrémně vysoké letní teploty snáší bez problémů, stejně jako zimní poklesy k 5°C při velice mírné udržovací zálivce.
Od jara do léta vodu z nádoby vysaje bleskurychle, ale s příchodem podzimu je třeba zálivku zmírnit, protože přírůstky už nebývají zdaleka tak kompaktní jako za slunečných dnů. Pokud rostlina nějakým nedopatřením dostane v tomto období vody příliš a její růžice se roztáhnou, je vhodné ponechat ji nasucho tak dlouho, dokud růžice nezískají svůj původní tvar.
S tvarováním hezkých stromečků je to stejně snadné jako se samotným pěstováním. Protože se listové růžice v pravidelných intervalech dichotomicky dělí, při dostatku světla vznikne kompaktní korunka i bez přičinění pěstitele poměrně rychle. K dosažení kýženého tvaru rostliny postačí odstraňování přebytečných stonků či větviček. Na místech řezu většinou už nové výhony nevyrůstají. Protože bývá koruna poměrně těžká, má rostlina tendenci naklánět se. Právě výše uvedeným způsobem jí můžeme podle potřeby odlehčovat, aniž bychom rostlinu jajkoliv poškodili.
Kromě těchto úprav je možné větve i celou korunu tvarovat dalším kuriózním způsobem. Dospěl jsem k němu před mnoha lety docela náhodou, a jeho provedení umožňují velice pružné mladé větve. Tehdy jsem kvůli nedostatku místa Aeonium lindleyi (tehdy jsem ho pěstoval stejně jako většina ostatních pod nesprávným označením Aeonium domesticum) postavil ke stěně skleníku. Když jsem ho chtěl později stěhovat na jiné místo, překvapilo mne, jak podivně jsou pokrouceny jeho větve, které byly opřeny po nějakou dobu o stěnu. Směr jejich růstu se v prostorové tísni změnil o 90 a více stupňů, takže tvořily podivuhodný propletenec. Řekli jsme si tehdy, že ji tedy zkusíme stlačit ještě z druhé strany, a povedlo se. Následovaly ostatní dvě strany rostliny a dílo bylo dokonáno. Výsledkem tohoto svérázného pokusu byl stromek bizarního tvaru s navzájem propletenými větvičkami, který vzbuzoval poroznost návštěvníků všech akcí, na kterých jsme ho vystavovali jako ukázku své první sukulentní bonsaje. Škoda, že jsme tehdy ještě rostliny nefotografovali. Její fotografie se  ale  objevila dokonce v jednom z prvních čísel časopisu „Bonsaj Magazín“, který vydával pan Pišl z Libčan u Hradce Králové. Byl to zároveň můj vůbec první článek, publikovaný v tisku.Obrazek
Abych rostlinu jenom nechválil, musím se také zmínit o jejích záporech. Kromě mělkého kořenového systému a slabší stability rostliny v nádobě je třeba ještě přidat její krátkověkost. Samozřejmě že stářím neuhyne, ale po několika letech pěstování je čím dál obtížnější udržet ji v nějakém rozumném tvaru. Také se občas stává, že starší rostliny uhnijí v dřevnatém kmeni těsně nad povrchem substrátu. Že není s rostlinou něco v pořádku může pozorný pěstitel tušit, když se v těchto místech začínají náhle objevovat celé svazky kořenů. Rostlina tímto způsobem provádí poslední pokus o svou záchranu, který bývá často úspěšný, pokud ovšem není substrát v té době příliš vlhký. Pak už je hniloba nezvratná. Nepříjemnosti může při pěstování způsobit také obrovské množství zářivě žlutých kvítků, které rostlinu doslova obalí. Bývá to obvykle uprostřed léta, a kvítky mohou rostlinu naprosto vyčerpat. Každopádně je vhodné se podstatné části květů včas zbavit, pokud chcete, aby stromek zcela nepozbyl svého původního tvaru. Protože jsem se za ta léta pěstování žlutých kvítků nabažil dokonale, likviduji je v samém počátku a velice důsledně. V době násady krátkých květních stvolů, vyrůstajících zpravidla takřka z každé růžice, se musí majitel rostliny rozhodnout, zda preferuje její nádherný tvar nebo množství žlutého kvítí, jehož krása za nějakou dobu pomine.
ObrazekTohoto rozhodování mne v posledních letech ušetřilo Aeonium lindleyi cv. fol.var. Tento hrůzný název je prý botanickým označením pro rostlinu s panašovanými listy (fol. var. = follis variegalis). Pořídil jsem si tento kultivar, jehož listy jsou v létě tříbarevné, zatímco v zimě pouze dvoubarevné, protože dočasným nedostatkem světla se vytratí růžová barva z okrajů listů. Toto zbarvení je způsobeno částečným nedostatkem chlorofylu, nebo jeho úplnou ztrátou. Už tento pestrobarevný stromeček pěstujeme asi tři roky, a ještě nevykvetl, ani se o to nepokusil. Pěstuje se stejně jako nominální zelená forma, pouze nepřipadá v úvahu jeho letnění, protože lístky ochuzené o část chlorofylu jsou mnohem citlivější na sluneční paprsky a snadno se spálí. Ve skleníku dostává slunce pouze v dopoledních hodinách, a po zbytek dne už je ve stínu.
Pokud jste tuto rostlinu ještě nepěstovali, tak to rozhodně zkuste, protože za málo péče se vám odvděčí nebývale štědře. Pokud už ji pěstujete, tak jste vlastně ani nemuseli číst, protože jste se nedozvěděli nic nového. Aeonium lindleyi je opravdový sukulentní nezmar, což mi potvrdí každý, kdo ji někdy pěstoval.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Muchobijec :)

(Žanda, 24. 3. 2019 11:53)

Dobrý den, rostlinku pěstujeme už několik let. Mamce i kvete. Mě zatím ne. Takže jsem se zde dozvěděla i novinky. Tedy hned po tom, co jsem konečně vypátrala její název (poradili mi na FB na určování rostlin). Nicméně, nepíšete tu o její jedné vlastnosti, díky které se ke mě dostala. Tato květina má ještě jedno velké + pro pěstování doma. A to, že v její přítomnosti umírají mouchy a komáři, což je v letních dnech docela super pomocník. :)
Děkuji za super článek, určitě zkusím to pěstování ve stísněných podmínkách. Co to provede. :)

pěkné

(Petra http://zahradadoma.webnode.cz/ , 11. 1. 2012 9:04)

Dobrý den, musím pochválit moc pěkně napsaný článek. AEONIUM také pěstuji a souhlasím se vším co zde bylo napsáno je opravdu nenáročné a dobře se množí řízky. Také bych chtěla časem zkusit jako bonsaj, no uvidíme. :-)

řízkování

(J.Janda, 18. 6. 2011 20:58)

Řízkováním velice snadno, jen nesmíte nechat řeznou ránu před kořeněním příliš dlouho zasychat, protože se stonek ohýbá a řízky se pak špatně sázejí! J.J.

Re: řízkování

(iveta, 18. 6. 2011 21:29)

děkuji

rozmnožování

(iveta, 18. 6. 2011 16:12)

jak se rostlina rozmnožuje?? řízkováním??