sukulenty.estranky.cz

V minulosti už byla řeč o rostlinách pěstitelsky složitějších i naprosto jednoduchých, i když takto černobílé dělení bývá někdy velice ošidné, jak se už určitě mnozí z nás nejednou přesvědčili. Co se týče keříčkovitých sukulentních rostlin, vhodných k tvarování, měli jsme tu už běžce na dlouhou trať, s nimiž musí mít pěstitel trpělivost, protože jim všechno dlouho trvá. Ale byly zde i stromečky pro nedočkavé, jejichž tvarování je nejenom snadné, ale v jejich případě se také zpravidla velmi brzy dostavují i viditelné výsledky. A měli jsme tu i stromečky takřka bez práce, většinou z rostlin samovolně větvících, k údržbě jejichž korun postačí jen občasný zásah, spočívající jen v odstranění něčeho nepotřebného a nezapadajícího do naší tvarové koncepce.
Pro rostlinu z dnešního článku bychom ale museli vytvořit zcela novou kategorii. Nejvýstižnějším označením pro ni je „stromečky pro flegmatiky“, a Aichryson tortuosum z ostrovů Lanzarote a Fuerteventura je zatím jejím jediným zástupcem. Dalo by se reálně uvažovat ještě o zařazení velice podobného druhu Aichryson bethencourtianum, v našich sbírkách pěstovaného už celá desetiletí, obvykle ale jako Aeonium lindleyi a ještě dříve coby Aeonium domesticum. Tvary keříčků ale v jeho případě mají pořád ještě daleko k dokonalosti, zvláště pokud je porovnáme s rostlinou z dnešního článku. Jedině z rostlin Aichryson tortuosum je totiž schopen tvarově dokonalé stromečky vypěstovat i již zmiňovaný flegmatik právě proto, že si jich pokud možno nebude příliš všímat.Když potom dostane Aichryson tortuosum do rukou průměrně zdatný pěstitel se špetkou fantazie, může se jejich prostřednictvím dokonale vyřádit. Nejenom samotným tvarováním, nebo spíše netvarováním, ale i tvorbou krajinek s více stromečky, doplněnými kamínky a sesazenými ve společné misce. Vzhledem k skromnému kořenovému systému této rostliny je možné miniaturní stromečky sázet i do prohlubní a otvorů v kamenech, aniž by rostliny nějak zvlášť strádaly. Vždyť nakonec ve své domovině na dvou nejvýchodnějších a zároveň i nejsušších z Kanárských ostrovů rostou ponejvíce ve skalních prasklinách, ale také na kmenech palem jako klasické epifyty.Těžko popisovat, v čem se vlastně Aichryson tortuosum liší od velice podobného a u nás notoricky známého druhu Aichryson bethencourtianum. Celou anabázi s identifikací těchto rostlin jsem podrobně popsal v článku, který naleznete v této rubrice s datem 28.5. 2014. Pro úplného laika jsou ty rozdíly asi jen těžko patrné a bude je samozřejmě považovat za stejný druh. Pro milovníka sukulentů, zvyklého pozorovat dlouhá léta své rostliny, jsou naopak i ty drobné rozdíly rozpoznatelné velmi snadno. Prostě jsou to dvě blízce příbuzné (i vývojově), ale naprosto jiné rostliny, jak vidno i ze srovnávací fotografie v úvodu článku, zobrazující přibližně stejně staré jedince obou druhů (A. tortuosum je vpravo!) bez jakéhokoliv tvarovacího zásahu. Ve výše zmíněném článku je ještě další srovnávací snímek dvou mladých rostlin obou druhů.
Pěstitel si ale ty rozdíly plně uvědomí teprve v praxi, kdy může obě rostliny umístit na stejné stanoviště a dát jim přibližně stejné podmínky k růstu. Rostlina z dnešního článku zůstane vždycky tou menší, tvarově nesrovnatelně krásnější, pravidelnější, kompaktnější a opravdu silně připomínající tvar stromů, jak ho známe z přírody. I bez jediného zásahu z ní při dodržení určitých podmínek nakonec vyroste miniaturní stromeček, zatímco na té druhé bude muset pěstitel buď mnohem více zapracovat, nebo posílit svoji představivost, aby v ní zmenšeninu opravdového stromu nakonec také spatřil.Za čtyři roky pěstování bylo dost času zjistit, co od nás tahle kytka žádá a čeho bychom se naopak při skromné péči o ní měli pokud možno vyvarovat. Na rozdíl od většiny sukulentů pro Aichryson tortuosum není nejproblematičtějším obdobím zima, ale české léto. Na vedra není z domoviny zvyklá, a když, tak spojené s pohybem čerstvého vzduchu, kterého se jí ale ve sklenících v době letních veder zoufale nedostává. Naše stromečky proto přes prázdniny stěhujeme ven, nejlépe na lehce přistíněné místo v zahradě, nebo stanoviště jen s dopoledním sluncem. Během tohoto období je zaléváme mírně zhruba jednou týdně a pokud neprší, tak večer co večer lehce kropíme. Kdybychom je ale nezalili celý měsíc, vůbec nic by se taky nestalo! Jaro a podzim prožívají bez problémů v letním makroloňáku na plném slunci, od poloviny června už obvykle ve stínu vyšších rostlin.Jak je pro drtivou většinu sukulentů (i jejich pěstitelů) problematické zimování, tak Aichryson tortuosum je v tomto ohledu vzácnou výjimkou. Ani ve skleníku (5-12°C) nevyžaduje to nejsvětlejší místo a při sporadické zálivce zhruba jednou za měsíc prakticky nemění svůj vzhled, když pomineme množství vzdušných kořínků, napomáhajících rostlinám vyrovnat vodní deficit. Tyto kořeny s příchodem pravidelné jarní zálivky samy zaschnou. Aichryson tortuosum tudíž lze vcelku snadno zimovat i za okny bytu. Pokud pěstitel zpozoruje, že se koruna rostliny příliš roztahuje, není nic snazšího, než rostlině omezit přísun vody do chvíle, než se vrátí do původního tvaru.
Aichryson tortuosum je rostlina drobná, neměli bychom ji tedy sázet do zbytečně velkých nádob. V tomto ohledu je to u ní jako s vodou. Méně je vždy lépe než více. Vzhledem k chabému kořenovému systému navíc postačí i nádoby mělké. V keramických miskách ale musíme počítat s rychlejším prosycháním substrátu, a z toho důvodu zaléváme přibližně dvakrát častěji (nebo více) než v plastových květináčcích stejné velikosti. Příznivce tvarování, pro něž je Aichryson tortuosum rostlinou doslova zaslíbenou, nesmí zpočátku odradit, že mladé rostliny jako stromečky zrovna nevypadají. Je to jejich častým větvením, díky němuž množství droboučkých listových růžic zcela zakryje zpočátku ještě nízký kmínek. Po čase se ze zmíněného větvení ovšem stane výhoda. Kmínek povyroste a koruna se vytváří na jeho vrcholu geometrickou řadou, aniž by se o to majitel rostliny musel jakkoliv přičinit. Jakékoliv zaštipování nebo krácení vrcholků je v případě této rostliny jen pověstným nošením dříví do lesa. Každopádně se vyplatí první rok (nebo i dva) rostlinu zcela ponechat jejímu osudu a péči o ní omezit jen na zalévání a občasné odstraňování suchých listů, které vzhledem k lehké lepivosti samy obvykle neopadají. Naštěstí není rostlina tak lámavá, jako někdy bývá především v bytě či skleníku pěstovaná příbuzná Aichryson bethencourtianum. K odstraňování suchých listů je vhodný obyčejný štěteček, jímž můžeme směle pronikat odspodu do koruny. Na rozdíl od příbuzného druhu je Aichryson tortuosum spořádaně rostoucí, a jen málokdy se přihodí, že by mladý výhonek narostl na holém kmínku nebo silnějších větvích. Veškeré tvarování tudíž spočívá jen v občasném odstraňování nepotřebných větviček. V mnoha případech pěstujeme již celé čtyři roky stromečky bez jediného zásahu, přesto je jejich tvar v podstatě dokonalý. Většinou se snažíme ponechat jen jeden kmínek, ale i rostliny s dvěma i více kmínky nakonec vytvoří společnou korunu a mnohdy je více kmínků i ku prospěchu věci, především co se stability rostliny týče.
Vzhledem k mělkému kořenovému systému musíme počítat s horší stabilitou rostlin bezprostředně po jejich přesazení. Dá se vyřešit podepřením kmínku kamínkem, který za dva či tři týdny odstraníme. Toto opatření používáme dost často při letnění stromečnků Aichryson tortuosum, kdy jsou vystaveny nejenom větru, ale také prudkým dešťům, které snadno vyplaví část čerstvého substrátu. Z tohoto důvodu občas substrát doplňujeme i do nádob s déle zasazenými stromečky. Loni uprostřed léta nám několik rostlin poprvé vykvetlo. Kvítky jsou velice podobné jako u známějšího druhu A. bethencourtianum, jen mají menší počet korunních lístků, nejčastěji sedm. Odkvetlé stvoly průběžně odstraňujeme, protože kazí tvar rostlin a navíc se na nich občas snaží usadit vlnatka, která je prakticky jediným škůdcem, otravujícím život této rostliny v kultuře (ne při letnění). Rány po odstřižených stvolech zpravidla už neobrůstají, přesto záhy nadobro zmizí pod ostatními, neustále se větvícími vrcholky. Ty jsou uprostřed léta částečně sevřené směrem k růstovému středu, a v té době dostává jinak neprostupná koruna lehké trhliny. Ty se však zacelí jakmile letní vedra pominou. Na letněných rostlinách podobné změny takřka nepozorujeme.Substrát doporučujeme velmi chudý, s velkým podílem říčního písku, který nejenom rychle vysychá, ale chabým obsahem živin je částečnou zárukou přirozenějšího vzhledu rostlin. Každoroční přesazení rostlinám velmi prospívá, protože substrát v malých nádobách bývá za jediný rok zcela prorostlý kořeny, a jeho humózní složka již z velké části vyplavena letními lijáky. Přesazovat lze v podstatě kdykoliv, ideální dobou je předjaří.
A na závěr ještě jedna zkušenost, ukazující na neskutečnou odolnost Aichryson tortuosum a vhodnost této rostliny do bytových podmínek. Loni v létě jsme vzali do naší prodejny v jihlavské ZOO ukázkový stromeček v keramické misce, aby měli zákazníci představu, co si vlastně v okolo stojících květináčcích či malých miskách kupují.Rostlina byla ve stánku celý měsíc bez špetky přímého slunce a jakékoliv péče, jen jednou za týden jsme jí ke kořenům cvrnkli trošičku vody. Za celý měsíc se stromeček ani trochu nevytáhl za světlem, opadalo jen několik spodních lístků a když jsme ho odváželi domů a vystřídali novým, vypadal v podstatě stejně jako když jsme ho tam první den postavili. Třeba taková Crassula sarcocaulis si udrží ve stejných podmínkách původní vzhled sotva tři dny, a nejznámější tlustici Crassula ovata vyměňujeme zhruba po týdnu, kdy se na jejím vzhledu začíná projevovat nedostatek světla!
Obr.č.1 – stejně staré rostliny A. bethencourtianum a A. tortuosum (vpravo) bez zásahu pěstitele, č.2 – zimní vzdušné kořeny A. tortuosum, č.3 – mladá rostlina v misce 6x4,5cm, č.4 – stejná rostlina po 10 měsících, č.5 – a jiná v mělké misce od Součků ze Šťáhlav, č.6 – další v mělké misce, č.7 – stromeček A. tortuosum v misce od Zatloukalů z Oprostovic, č.8 – stejná rostlina s květy uprostřed letních veder, č.9 – detail květů, č.10 – dvojčata Aichryson tortuosum v oválné misce, č.11 – stejné rostliny o 14 měsíců později, č.12 – dva miniaturní stromečky v jedné misce 25x25mm!