sukulenty.estranky.cz

Ačkoliv se to nezdá, sukulenty a vánoce k sobě neodmyslitelně patří. Většina s nás je má spojeny s tzv. vánočním kaktusem Zygocactus truncatus (alias Schlumbergera truncata) z daleké Brazílie, ale ti co sukulentům už propadli před nějakým tím rokem dobře vědí, že během svátků klidu a míru toho ze sukulentní říše kvete mnohem více. A jsou i takové rostliny, které mají vánoce a s nimi spojené zvyky dokonce ve svém pojmenování. O jedné takové je i dnešní článek. 

Aloe ‚Christmas Carol‘ je samozřejmě hybrid, a to patrně už druhé či kolikáté generace. Není to tedy kříženec dvou přírodních druhů, ale třeba i dvou hybridů z generace první, dost možná i střihnutý něčím přírodním. Čert aby se v tom vyznal. O kráse této rostliny se dočtete mnoho, o jejím praktickém pěstování už mnohem méně a o jejím opravdovém původu skoro nic. Snad jen informaci, že za jejím vznikem patrně stojí jiný kříženec Aloe ‚Doran Black‘, jehož rodičem je patrně  známá a mezi pěstiteli velmi oblíbená Aloe rauhii a možná že i nějaká další z madagaskarských aloí. Ono je to nakonec úplně jedno, protože mnohem důležitější je výsledek onoho křížení a šlechtění. A na ten může být opravdu pyšný pan Kelly Griffin. Jenže ten má na kontě tolik hybridizačních a šlechtitelských úspěchů a sukulentní krásy, že mu to patrně ani nepřijde vzácné.

‚Christmas Carol‘ nemáme dlouho, přesto si u nás velmi rychle zvykla, trochu poporostla a ještě před příchodem letošní zimy i poprvé vykvetla. Je to kytka nepřehlédnutelná díky své barevnosti i plastickým vzorům, zdobícím její listy. Základní barvou je šedozelená až modrozelená, záleží na ročním období a množství slunečních paprsků na jejím stanovišti. Slunce snáší opravdu velmi dobře, na rozdíl od většiny aloí se zelenými listy. Šedozelené listy ‚Christmas Carol‘ bývají po celém svém obvodu lemovány červenou až oranžovou. Navíc jsou okraje zubaté a stejně výrazně barevné bývají i různě vysoké výstupky na šedozelených plochách listů. 

Kompaktní rosety listů mohou dosáhnout průměru až 30cm, ale to je opravdu maximum, kterého se pěstitel dočká možná za spoustu let, nebo také nikdy. Růst ‚Christmas Carol‘ je totiž dost pomalý a podobně je to s jejím nárůstem do výšky. Naše rostlina je zatím stále ještě přízemní a na sklonku léta vytvořila první dvě dětičky, dlouho skryté pod spletí barevných listů. Záleží samozřejmě také na velikosti nádoby, do níž rostlinu zasadíme. Dá se předpokládat, že ji lze trvale udržet v sotva poloviční velikosti oproti výše uvedeným údajům.

Naši rostlinu, kterou nám daroval kamarád Pavel Karkoška, pěstujeme v novém skleníku bez jakéhokoliv přistínění. Vodu dostává od jara do podzimu jednou týdně a snažíme se ji nepolévat na listy. Jejich nádherný povrch tak chceme uchovat co nejčistší. Delší sucho ovšem snáší s noblesou a v době letních veder a slunečných dnů bývají její listy jen více prohnuté. V zimě (10-12°C) zaléváme pouze sporadicky, přičemž spodní listy prosychají, což je ale přirozený životní projev. Květenství na tenkém stvolu jsme se dočkali v polovině letošního září, což by odpovídalo i údajům o podzimním kvetení této rostliny. Kvetoucí rostlina je zasazena do plastové misky o průměru 11cm a ještě pořád má dostatečnou rezervu.

‚Christmas Carol‘ znamená „vánoční koleda“, ale radost nám rostlina dělá po celý rok, protože ani během české zimy neztrácí nic ze svého kouzla a barevnosti. Barevný svět pana Griffina je plný podobných, často ještě mnohem barevnějších aloí. Zkuste do něj někdy nakouknout. Zadejte do vyhledávačů třeba „Kelly Griffin hybrid’s“ a možná užasnete nad tou krásou stejně jako já. Každopádně vás obrázky zahřejí u srdíčka a trochu zpříjemní tu ponurou českou zimu.