sukulenty.estranky.cz

Odpůrci kříženců nechť přestanou číst, protože budu zase chválit práci šlechtitelů a zahradníků. Díky nim vznikl nádherný a nesmírně vitální kříženec dvou žlutokvětých echeverií, který snad prozatím ani nezískal žádný komerční název, jak jsme tomu u podobných rostlin zvyklí. Pokud rostlinu naleznete na internetu, pak většinou pod „plným“ názvem E. pulidonis x E. colorata, když ji objevíte přímo ve sbírce, setkáte se obvykle pouze s pokrčením ramen jejího majitele.
Jednu takovou rostlinu už pěstujeme několik let, a při pohledu na ni jsem si vždy říkal, že už jsem ji musel někde vidět. Loni jsem ji shodou okolností na zimování postavil vedle mísy s několika rostlinami Echeveria pulidonis, kterou znáte z úvodní fotografie našich stránek. V tu chvíli jsem při pohledu na ně začínal tušit, že ty dvě musí mít něco společného. Kříženec je ovšem o poznání tmavší a červený na větší části listů, ale jinak jsou si rostliny nápadně podobné. Jen jakoby se červeň z okrajů listů u E. pulidonis rozlila po okolí a rostlina ještě o trochu zmohutněla.
Dokonce i zárodky květních stvolů se poblíž růstových středů listových růžic na sklonku zimy objevily u obou rostlin takřka na den současně. Jejich vývoj pak byl samozřejmě trochu odlišný, ale těch podobností začalo být nějak příliš.
Listová růžice našeho křížence už dosáhla  průměru asi 15cm, takže rostlina co do velikosti  již výrazně překonala i všechny naše dospělé Echeveria pulidonis. Také v počtu květních stvolů nemá mezi širokým příbuzenstvem konkurenci, takže se zdá, že šlechtitelé přivedli na svět křížence velice vitálního. Právě ve fázi vývoje květních stvolů jsme si přivezli domů mladé rostlinky, které se svým habitem nápadně podobaly našemu letitému kříženci. Jejich původní majitel název a původ rostlin samozřejmě také neznal, ale potvrdil čistě  žluté květy, což byla další shoda s rostlinou naší.
A nyní k druhému z rodičů, kterým by měla být podle údajů na internetu Echeveria colorata z mexického státu Jalisco, mezi pěstiteli známá také pod synonymem E. lindsayana. Je to robustní, silně ojíněná rostlina, jejíž růžice mohou dosáhnout průměru až 20 centimetrů! Podobně jako E. pulidonis, i tato zůstává po většinu života soliterní a odnožuje pouze výjimečmě. Květy mívá žluté nebo žlutooranžové. Po E. colorata tedy kříženec částečně zdědil velikost, ale také sílu listů a červeň na jejich špicích. Po E. pulidonis zase kompaktní růst a čistě žluté květy. 
Výhodou křížence je, že kvetou již mladé rostliny s průměrem růžic 4-5cm, což se ani u jednoho z rodičů běžně nestává. Mladí kříženci letos většinou vytvořili jediný květní stvol, výjimečně pak dva. Naše stará rostlina jich měla sedm(!), což se nevidí zrovna každý den, a všechny vykvetly najednou! Její růžice sice na krátkou dobu částečně ztratila svůj až doposud kompaktní tvar a obětovala v zájmu množství květů i pár spodních listů. Zanedlouho po odkvětu se ale vše vrátilo k původnímu stavu. Mnozí z vás asi tuto rostlinu poznávají, protože letos jsme ji poprvé nabízeli pod provizorním označením E. aff. pulidonis. Nic chytřejšího nás tehdy v době tvorby jarní nabídky rostlin nenapadlo.
Na úvodním snímku z poloviny března je zachycena mladá rostlina E. pulidonis x E. colorata již se zárodkem budoucího květního stvolu. Rostlinu z druhé fotografie pěstujeme už několik let jako bezejmenou, a letos se nám odvděčila v polovině dubna hned sedmi květními stvoly najednou. Na třetím snímku je jarní pohled do nevytápěného makrolonového průchoďáku, kde se ke kvetení na počátku dubna chystalo hned několik mladých rostlin tohoto křížence, zasazených v květináčcích o průměru 5,5 centimetru!