Jdi na obsah Jdi na menu
 


BRYOPHYLLUM (KALANCHOE) LAETIVIRENS

21. 4. 2008

ObrazekTeprve relativně před nedávnem jsme získali další „zelené parašutisty“ z Madagaskaru, které jsem až doposud nikdy nepěstovali. U nás nejznámějšími zástupci bývalého rodu Bryophyllum (dnes Kalanchoe) jsou především druhy B.daigremontianum a B.tubiflorum. Rostliny mají společnou vlastnost, pro kterou je převážná většina sukulentářů nenávidí. Viviparie se česky nazývá živorodost, a u těchto slunce milujících rostlin se projevuje nárůstem mladých rostlinek na zubatých okrajích listů. Rostou zde v hustých řadách a padají z rostliny kam se jim zachce. Proto je pěstitelé hubí a považují za obtížný plevel, aniž by vyčkali na jejich překrásné květy. Ty se zpravidla objevují uprostřed naší zimy na dlouhých stvolech a rostlinu zdobí poměrně dlouho. Podmínkou kvetení je alespoň krátký odpočinek za absence vody, a pokud možno i částečného poklesu teplot. Toto krátké a chladné období rostlina bez problémů přečká i na stinném stanovišti, kterým může být třeba chladná chodba nebo veranda, kde nemrzne.
Tato rostlina se od ostatních zástupců rodu v mnohém liší. Především je to oválný tvar listů, kterých nebývá nikdy příliš velké množství (max. 2-3 páry najednou). Dále pak nízkým, dá se říci že takřka přízemním růstem, což je obrovskou výhodou oproti jiným druhům. Bryophyllum laetivirens nezabere příliš prostoru, a zároveň o něj člověk tak snadno nezavadí a nezavdá příčinu k invazi malých rostlinek do okolí.
Jakmile začne svítit sluníčko, rostlina se začne měnit doslova před očima. Brčálové listy se mírně zmenší, zpevní a začnou se zbarvovat do růžova (viz úvodní fotografie z konce února). Na jejich povrchu se objevují první tmavé skvrny, kterých s blížícím se létem neustále přibývá.  ObrazekPokud mají rostliny dostatek slunce, mohou dostávat i hodně vody, ale mít ji za každou cenu nemusí. Pokud chcete mít rostliny opravdu nádherné jak barevně, tak i tvarově, potom jim dopřejte občasný delší vodní půst třeba uprostřed největších letních veder. V létě mohou být venku na plném slunci, kde můžeme pozorovat jejich skutečné vybarvení.
Zimu (min. 5°C) přečkávají takřka nasucho, protože na jakoukoliv dávku vody reagují okamžitým obnovením dosud přerušeného růstu. Zimní přírůstky bývají větší, listy jsou daleko od sebe a jejich barva zářivě zelená i těsně u skla. Vše se opět napraví zjara. V zimě také rostlina vykvétá, ale nám se zatím v tomto ohledu nepoštěstilo. Květy jsem tak viděl pouze na internetu, takže se těším na příští rok, protože jejich růžovofialová barva je opravdu nádherná.
ObrazekČasto je tato rostlina označována také za křížence mezi Bryophyllum crenatum a B.daigrmontianum, a pěstitelskými firmami bývá prezentována jako Bryophyllum „crenatodaigremontianum“. Protože je to rostlina nádherná a zatím neprávem opomíjená, je mi srdečně jedno jakého je původu. Zabydlela se u nás, a vzhledem k její dobré reprodukční schopnosti asi trvale nevymizí ani kdybychom chtěli. V literatuře jsou často rostlinám rodu Bryophyllum přisuzovány různé léčivé účinky a bývají v této souvislosti uváděny pod českým názvem „naduť madagaskarská“. Sám jsem jejich účinky nikdy nezkoumal ani nezkoušel.
Pro mne mají léčivý účinek v podobě pestrobarevných listů, kterým se málokteré sukulentní rostliny vyrovnají. Pohledy zblízka mne neustále utvrzují v přesvědčení, že i plevel může být krásný, když na něj zasvítí české sluníčko.Obrazek
Docela nedávno jsme po letech navštívili Petra Pavelku v jeho letňanském sukulentním království. mezi záplavou nejrůznějších rarit stále pěstuje i docela obyčejné rostliny, s nimiž jsme kdysi všichni do jednoho začínali. Bavili jsme se na  toto téma a Petr mne zavedl k jednomu z mnoha  božních parapetů. Vytáhl nádherný druh rodu Bryophyllum, který přivezl ze svých cest po Madagaskaru. Mohu se tedy těšit, že jakmile se začne tato pestře  kropenatá rostlina řádně starat o produkci potomstva, objeví se také v našem skleníku.
Na úvodní fotografii je B. laetivirens v počáteční fázi vybarvování na konci února, následuje druhá, ještě zelená rostlina v důsledku krátkých dnů kolem vánoc, a na závěr dva snímky z péče o početné potomstvo.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář