Jdi na obsah Jdi na menu
 


CARALLUMA EUROPAEA

5. 6. 2009

ObrazekJak název této rostliny z čeledi Asclepiadaceae napovídá, jejím výskytem se může pochlubit dokonce i Evropa. Tak jakápak exotika, mohou si povzdechnout mnozí milovníci sukulentů, ale při pohledu na květy Caralluma europaea zjistí, že se rostlina ve všech směrech vyrovná svému rozvětvenému příbuzenstvu z jihu či východu Afriky.
Areál přírodního výskytu této trsovitě rostoucí kytky s jemnou mramorovou kresbou na stoncích je rozsáhlý. Není proto divu, že botanici rozdělili komplex C. europaea na několik poddruhů, lišících se od sebe velikostí stonků, kresbou na jejich povrchu i barvou květů. Jen v klasickém Sukkulenten lexikonu Hermanna Jacobsena můžeme subspécií a variet této rostliny nalézt více než deset! Nevím kam dospěla botanická nomenklatura ve svých snahách do dnešních dnů, ale protože jsem především praktický pěstitel, ani to pro mne není nijak zvlášť důležité a podstatné.
Caralluma europaea roste poplatně svému názvu ve Španělsku, a dále na Sicílii a některých menších ostrůvcích, patřících k Itálii. Dále pak areál jejího přírodního výskytu zahrnuje takřka celou severní Afriku (Maroko, Alžírsko, Tunis, Lybie, Egypt), a dále také Jordánsko a údajně i Izrael.Obrazek
Jako většina příbuzenstva z čeledi Asclepiadaceae, i Caralluma europaea roste trsovitě. Její čtyřboká těla matně zeleného zbarvení dosahují většinou výšky do 10cm(při 1,5cm šířky), a jakmile nastanou slunečné dny, objeví se na jejich povrchu jemná, červenofialová kresba (v přírodě často naopak velice výrazná). Caralluma europaea nejlépe prosperuje při světle rozptýleném, na plném slunci její stonky fialovějí, takže kresba se téměř vytrácí a rostlina vypadá dost nezdravě. Drobné (10-12mm) kvítky typického tvaru se podle literatury objevují na podzim, v naší sbírce však většinou zjara nebo na počátku léta. Poupata narůstají ve shlucích kousek pod vrcholy stonků, a květy zůstávají po otevření přisedlé, takže takřka kopírují těla rostlin. Pokud jich vykvete více najednou, vzájemně se překrývají.
ObrazekOd jara do podzimu zaléváme vcelku hojně, za slunečných dnů většinou jednou týdně, ale při nepřízni počasí zálivku klidně kdykoliv vynecháme. Zimování je bezpečnější při teplotách nad 12°C a  při udržovací zálivce v mírných dávkách. Na chráněném místě je možné i letnění, ale rostliny by neměly stát v rozmáčeném substrátu příliš dlouho v obdobích s nízkými ranními teplotami. Letnění prospívá rostlinám z čeledi Asclepiadaceae už proto, že se jejich majitel alespoň na nějaký čas zbaví vlnatky, která tyto rostliny napadá o poznání více než kterékoliv jiné sukulenty. Množení je snadné zakořeňováním řízků, které necháme po odlomení z rostliny několik dnů zaschnout. Výhodné je řízky odebírat vždy z vodou napitých rostlin 1-2 dny po zálivce.
Caralluma europaea není rostlinou oslnivé krásy, ale její drobné kvítky u vrcholů jsou zajímavou podívanou. Když už se dá do kvetení, svazky drobných poupat se objevují pod vrcholem takřka každého stonku. Je to skromná rostlina s malými nároky na světlo i prostor, takže vhodná i pro okenní pěstitele.
Rostlina na úvodním snímku bude zanedlouho kvést při vrcholech všech stonků. Na druhé fotografii je jeden z drobných kvítků zblízka, a na té poslední vidíte, jak se květy vzájemně překrývají, když jich vykvete více současně.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář