sukulenty.estranky.cz

Počátek devadesátých let nám přinesl spoustu sukulentních novinek, do té doby nevídaných. Většinou se však tehdy nejednalo o žádné nové botanické objevy, ale o rostliny před námi jen důkladně skryté za železnou oponou a dostupné do té doby jen několika vyvoleným. Toto období ale bylo i časem skutečných objevů. Jedním z nich byl i ten, který sukulentářskému světu zprostředkoval profesor Werner Rauh. Ceropegia simoneae byla slovutným botanikem popsána teprve v roce 1993 a pojmenována po manželce švýcarského amatérského botanika Hermanna Petignata. On a jeho manželka Simone byli účastníky mnoha Rauhových botanických cest po ostrově Madagaskaru. Proto také můžeme ve skupině podobně bizarních rostlin z čeledi Asclepiadaceae nalézt i jméno Ceropegia petignatii.
Několik rostlin Ceropegia simoneae jsme si pořídili při jedné z návštěv u kamaráda Luboše Hojného v Podkrkonoší. Povzbuzeni úspěchy v pěstování podobného druhu Ceropegia armandii („Pěstitelská praxe“/ 9.10. 2011) jsme se rozhodli zkusit štěstí i s dalším druhem s podobnými nároky na pěstování. Nakonec při výběru rozhodly květy zvláštního tvaru, jejichž lehoučké vrcholy se chvěly i v takřka nehybném vzduchu Lubošova skleníku.Jeho kvetoucí rostlina Ceropegia simoneae měla stonky zbarveny směsicí šedé a zelené, některé se stříbřitým nádechem. Hned o kousek vedle jsme ale objevili stejné rostliny s zeleném provedení, které se díky svému zbarvení zcela vymykaly všem ostatním druhům, patřícím do této skupiny madagaskarských rostlin rodu Ceropegia. Samozřejmě jsme ji chtěli především kvůli květům, ale ta zelená barva stonků o jejich pořízení definitivně rozhodla. Na cedulkách s jménem Ceropegia simoneae byl dovětek „green form“.
Byl jsem zvědav, zda vykvetou také u nás, a dočkali jsme se už na konci léta (u Luboše kvetly v dubnu!). První poupata u vrcholů stonků se zpětně směrovanými výrůstky a nesukulentními sezónními listy se objevila už v polovině července. Byl jsem zvědav, jak bude další vývoj kvetení pokračovat, protože rostliny tohoto typu dávají vždy možnosti dvě, o čemž jsme se měli možnost přesvědčit už loni při kvetení Ceropegia armandii. Rostliny stejného druhu a přibližně stejného stáří, pěstované v jednotných podmínkách, a přesto jedna vytváří květy s krátkou stopkou, takřka přisedlé na stoncích, zatímco druhá vyžene nekonečný tenký šlahoun, ovíjející vzápětí vše co mu stojí v cestě. Na něm už obvykle nenarůstají žádné listy (nebo jen zcela výjimečně) ani listeny, ale zato jeden květ za druhým. Rostliny vykvétající v srpnu tento šlahoun zcela postrádaly. Další začaly s kvetením až na přelomu září a  října. Ty už všechny do jedné vytvářely ony tenké plazivé stonky, z nichž některé se do dnešního dne ovijejí kolem kovové konstrukce stojanů v naší zimní zahradě a vyrůstají na nich stále nové a nové květy. Netuším co ovlivňuje rostliny v rozhodování, kterou variantu kvetení si zvolí.
Po dobrých zkušenostech s rostlinami Ceropegia armandii jsme i tyto umístili do polostínu (ale často i vedra) prosklené verandy. Pravidleně jsme je zalévali v mírných dávkách po celou sezónu, a jinak tomu není ani v zimě, kdy se teploty na stanovišti snažíme udržet minimálně na 15°Celsia. V létě jsem zkusil dvě z rostlin Ceropegia simoneae umístit na plné slunce do letního makrolonového průchoďáku, kde se jim dařilo stejně dobře, aniž by ztratily zelené zbarvení svých stonků. To se jenom na stoncích střídalo se stříbřitými plochami, z nichž vystupovaly tmavší skvrny. Rostliny tím pádem vypadaly ještě zvláštněji než předtím. Žádné spáleniny ani jiná jejich strádání jsem u nich za celé léto nepozoroval, ale ani žádný překotný růst.Ceropegia simoneae v zeleném i tmavším provedení je rostlina zpočátku rostoucí vzpřímeně, ale pozdějí poléhavě až převisle. Protože její stonky jsou mimořádně křehké, manipulace s rostlinou je velice obtížná. O nějakém navádění na oporu nemůže být řeč, pokud bychom nechtěli trávit drahocenný čas ničím jiným. Značná hmotnost stonků navíc hravě vyvrátí tenké dráty, které používáme u jiných sukulentů s ovíjivými stonky (např. Bowiea volubis, Fockea edulis).
Stonky odlomené při každé neopatrnosti naštěstí snadno a rychle zakořeňují. Osvědčil se nám opět lignocel, prodávaný v zooprodejnách slisovaný úhledných cihlách. Za teplého letního počasí bylo zakořenění ulomených stonků otázkou třeba i jediného týdne!
Rostlina z jihozápadu ostrova Madagaskar mi přirostla k srdci, stejně jako předtím Ceropegia armandii. Obě mne zbavily předsudků o jejich choulostivosti. V jejich případě je spolehlivým základem pěstitelského úspěchu celoročně jen mírná zálivka, rychle vysychající substrát a především teplo.
V literatuře příliš informcí o pěstování Ceropegia simoneae a podobných druhů nenalezneme. V sukulentářské encyklopedii autorů L.Kunteho a Z.Ježka je uvedeno, že Ceropegia armandii kvete během vegetační sezóny, většinou v létě a na podzim. Oba naše druhy letos začaly kvést na sklonku léta, a ty s dlouhatánskými šlahouny až na podzim. Mám ale z chování rostlin dojem, že jejich vegetační období začíná právě až na konci léta, jakmile pominou největší vedra a trvá prakticky po celou zimu, pokud rostliny výrazným omezením zálivky neuvedeme do umělého zimního spánku! Některé rostliny byly i přes pravidelnou zálivku po celé léto bezlisté, a první lístky jim začaly narůstat až když se chystaly ke kvetení! To se týkalo všech rostlin C. armandii, ale pouze některých C. simoneae!Snažím se pochopit životní prjevy těchto nádherných rostlin, abych jim mohl dát co opravdu potřebují. Uvítám proto jakékoliv zkušenosti a postřehy z jejich pěstování, které mi na této cestě za poznáním určitě pomohou. Každopádně se chystám pořídit si další podobné druhy madagaskarských ceropegií, které jsou bizarní 365 dní v roce! A jejich květy, to je opravdová óda na sukulentářskou radost!
Na čtveřici úvodních fotografií je stonek Ceropegia simoneae 'green form' na konci jara, její první červencová poupata a srpnové květy (tatáž rostlina kvete ještě nyní!). Poslední dva snímky patří podobné Ceropegia armandii a jejímu říjnovému kvetení na tenkém ovíjivém stonku, částečně navedeném na drátěnou oporu.