sukulenty.estranky.cz

Tato miniaturní tlustice z jihu Namibie je další rostlinou vhodnou pro pěstitele bojující s nedostatkem místa za svými okny. Pokud takový pěstitel ještě disponuje  volným  prostorem o rozměrech 5x5cm, a hodná si pořídit parádní kytku, pak neznám lepší volbu než Crassula ausensis ssp titanopsis. Je to rostlina, kterou si zapamatujete na první pohled, protože příroda se na miniaturním prostoru hodně vyřádila, a byla při tom mimořádně kreativní.
Rostlinu jako stvořenou pro okenní pěstitele nalezl  teprve v roce 1996 u městečka Gruenau náš pěstitel a znalec sukulentních rostlin Petr Pavelka (viz rubrika Sbírky našich přátel). Její popis byl uveřejněn v českém časopise Kaktusy č.2/1998 i s dalšími podrobnostmi ohledně tohoto mimořádně krásného objevu. Z té malé kytky jsem byl tenkrát úplně vedle, a není divu, že jsem se za nějaký čas začal pídit po mladých rostlinkách do sbírky.
Domluvil jsem si s Petrem návštěvu jeho tehdy úplně nového skleníku v pražských Letňanech, spojenou s nákupem barevných rostlinek. Ještě nedlouho před tou návštěvou jsme přijeli k Lubošovi Hojnému do Dvora Králové nad Labem. Při povídání o sukulentech se řeč samozřejmě stočila i na tu novou a mimořádně krásnou tlustici. „Není to tahle potvora?“ zeptal se mne Luboš a ukázal prstem do květináče s nějakým obřím pachypodiem či adéniem, u jehož úpatí rostl nádherně hustý trs Crassula ausensis ssp. titanopsis. Rostlinka hrála všemi barvami, a moje sukulentářské srdíčko poskakovalo jako na trampolíně. „Vem si jí, jestli chceš,“ pravil Luboš a vyrýpl rostlinku od  kmene svého oblíbence. „Beztak to sem asi zavlekl Pavelka!“
Tato příhoda jakoby předznamenala poměrně snadné pěstování této miniaturky, o čemž jsem se měl možnost zanedlouho přesvědčit. Od Petra přivezené rostliny jsem přidal k té „zavlečené“ a začal všechny společně pěstovat podle rad jejich objevitele. Navyklý pomalosti všech životních projevů svých oblíbených trichodiadem jsem se nestačil divit. Všechny rostlinky ještě téhož roku vykvetly,a některé z nich stačily ještě vysemenit do nejbližšího okolí, kde se zanedlouho začaly mezi kamínky objevovat první droboučké semenáčky.
Pokud chcete tuto krasulku spatřit nádherně vybarvenou, pak jí poskytněte maximum slunce a šetřte vodou. Pak zůstanou její lístky s krásným vzorováním hustě nahloučeny jeden na druhém, a květní stvoly vzpřímené a nízké. Květy této rostliny v ničem nevybočují ze stereotypu tlustic podobného typu, ale krásu Crassula ausensis ssp. titanopsis hledejte jinde.
Také v zimě jsem dopřál rostlinám maximum světla, a zaléval je pouze jednou za měsíc, a to ještě jen tak mírně,aby mi úplně nezmizely někde mezi kamínky.
Poučil jsem se z jediného nezdaru, spojeného s pěstováním těchto miniatur, a přestal je zalévát na listy. Tvořily se na nich totiž nehezké rezavé skvrny, které se po nějakém čase rozlezly po celém povrchu. Jednalo se o nějakou houbovou chorobu, které jsem se zbavil až výsevem semen a nárůstem nové generace rostlin. Rez byla vždy pouze na povrchu listů, zatímco jejich nitro bylo naprosto zdravé. Rostliny  by sice zmíněné polévání na listy možná snesly, ale vzhledem k jejich bradavičkami posetému povrchu je zde riziko, že se na těchto ozdobách rostliny začnou pro změnu srážet soli obsažené ve vodě.
Rostlinky tvoří množství odnoží, takže po nějakém čase vznikají nádherné bochánky těl. Odnože je samozřejmě možné opatrně oddělit a použít k množení, které je však snadnější vyhledáváním semenáčků v okolí mateční rostliny a jejich přepichováním do samostatných květináčků. Díky výše uvedeným skutečnostem se tato nádherná miniatura stala během velice krátké doby z naprosto úžasné novinky rostlinou běžně zastoupenou v sukulentářských sbírkách po celém světě.
Jak z jejího podruhového názvu vyplývá, autorovi popisu připomínala jeho oblíbené miniatury z čeledi Aizoaceae. Když mi Petr Pavelka půjčil k přípravě knížky o sukulentech fotografie z přírody, nezbylo než mu dát za pravdu. Díky Petrově objevu tedy máme rostlinu kvetoucí již při průměru jediného centimetru, produkující spoustu semen a hýříci všemi možnými barvami. Co víc si můžeme přát za naše okna?
Pro představu o velikosti dospělých a již kvetoucích rostlin Crassula ausensis ssp. titanopsis je nutno uvést, že rostlina na posledním snímku je zasazena do květináčku o rozměrech 5x5 centimetrů!