sukulenty

S přesným zařazením této nádherné tlustice si lámou hlavu botanici už hodně dlouho. Někteří ji považují za samostatný druh, jiní jí přisuzují statut přírodního křížence (Crassula x marchandii) Crassula plegmatoides a C. grisea. Naleziště obou těchto rostlin jsou takřka totožná a nacházejí se na pomezí severozápadního Kapska a jihozápadu Namibie. Ani jedné z těchto rostlin se však Crassula marchandii takřka v ničem nepodobá! Asi nejvíce se podobá jinému druhu tlustice, uváděné jako Crassula barklyi.
Nejedná se v našich sbírkách o rostlinu příliš běžnou, a zpočátku se mi jevila jako poměrně choulostivá. Postupem času jsem tak trochu pochopil životní projevy této a jí podobných tlustic a změnil podle toho způsob jejich pěstování. Dnes už se jedná o zcela rutinní záležitost, a jen málokdy se stane, že některý jedinec uhyne.
Rostlinky jsou to nádherné, zvláště pokud jim dopřejeme maximum sluníčka a od jara do podzimu pravidelnou zálivku v mírnějších dávkách než u běžných druhů tlustic. Tuhé listy mají ve svých útrobách vždy dostatek vody, aby přečkaly bez úhony i delší období sucha, ale reagují na něj často zcela nevyzpytatelně. Především proschnutím vlasových kořenů a chvilkovým zastavením růstu, které může vést při špatně načasované zálivce k hnilobě.
Sloupovitá těla rostlin sestávají z neprostupně nahloučených listů, přičemž ty nejstarší rády prosychají, podobně jako například u známého křížence „Buddha's Temple“. Proto je vhodné čas od času přistoupit k zmlazování rostlin. Dříve jsem se tohoto postupu obával, ale časem jsem si ověřil, že vrcholové řízky koření stejně ochotně a rychle jako ty z nejběžnějších druhů tlustic (Crassula). Problém je také s dlouhými kořeny, z nichž ten centrální je silný a tuhý, takže pokud nechceme hledat pro drobné rostlinky čím dále hlubší nádoby, zmlazování se beztak nevyhneme.
Rostliny ponechávám po celý rok ve skleníku, protože při pokusech o letnění se na nich vždy po určité době objevily rezavé skvrny, které po čase na povrchu listů převládaly. Uvnitř byly listy naprosto zdravé a rostliny jinak dobře prosperovaly, ale jejich vzhled nebyl příliš povzbudivý. Ve skleníku tedy i přezimují při teplotách občas klesajících těsně u skla k 5°Celsia. V tomto období zaléváme mírně jednou za 2-3 týdny a rostliny  takřka nepřirůstají. Pouze se postupně z jejich listů vytrácí nádherné letní zbarvení.
Kvetou obvykle uprostřed léta společně s podobně rostoucími druhy Crassula deceptor nebo C. plegmatoides. Květenství jsou jednoduchá a květy nenápadné. Po nějakou dobu bývají tyto drobné tlustice  soliterní, ale zpravidla před násadou květenství se začínají mezi hustě poskládanými listy objevovat náznaky odnoží. Ty nádherný tvar rostlin obvykle definitivně pohřbí, protože se začnou naklánět na stranu a obtěžkány odnožemi nejsou schopny udržet nadále vzpřímený růst. Odnoží přitom nebývá mnoho. Také proto je vhodné občasné zmlazování rostlin. Z jednotlivých listů tuto tlustici množit příliš nelze, protože naprosto nepoškozený list se podaří od stonku oddělit snad jen zázrakem. Proto zbývá buď zdlouhavý výsev nebo množení vegetativní z vrcholových řízků a použití zbytku rostlin jako matečnice, aby bylo množení efektivní.
Crassula marchandii (?) je miniatura, jejíž těla dorůstají  výšky zřídka přesahující 5cm  při průměru 2-2,5 centimetru. Kvetou i rostliny vysoké necelé dva centimetry. Jedná se o nádhernou rostlinu pro pěstitele s nedostatkem prostoru, protože i v misce nepatrných rozměrů mohou pěstovat početnou kolonii jedinců. Přírodní výbava tuto drobnou tlustici předurčuje jako typickou rostlinu do ústředně vytápěných bytů, kde na jižním nebo východním okně nadělá hodně parády po celý rok. Rostliny na fotografiích jsou 2,5-3cm vysoké a všechny začínají odnožovat a kvést. Na posledním snímku můžete vidět trs rostlin Crassula plegmatoides, která je údajně jedním z rodičů rostliny z tohoto článku.