CRASSULA MESEMBRYANTHEMOIDES
Tato drobná, keříčkovitě rostoucí tlustice s východního Kapska se u nás pěstuje už hodně dlouho. Tvarovali jsme z ní stromečky již někdy před dvaceti lety, ale pak ji potkal osud mnoha dalších rostlin. Zájem o ni postupně upadal, až takřka vymizela se sbírek i oken pěstitelů. Pěstování této keříčkovité rostliny je přitom o poznání jednodušší než vyslovení jejího krkolomného názvu.
Ještě jedním podobným a stejně krkolomným názvem disponuje botanická nomenklatura rodu Crassula (C. mesembryanthemopsis). Obě rostliny se však navzájem podobají pouze a jen svými názvy.
V druhém případě se jedná o rostlinu naprosto odlišnou vzhledem, ale i podstatně náročnější na pěstitelský cit svého majitele. Obě se ale opravdu podobají rostlinám z čeledi Aizoaceae, která byla dříve nazývána Mesembryanthemaceae (kosmatcovité).
Naše rostlina má dlouze válcovité, měkké listy, jejichž povrch je hustě poset jemnými, průsvitnými chloupky. Rostlina miluje světlo v jakémkoliv množství, což ji předurčuje k letnění. Právě při tomto způsobu pěstování bývají keříčky nejkrásnější, a v mnohém se podobají rostlinám z přírody. Hustě větví, nerostou příliš živelně, a díky drátovitým a postupně dřevnatějícím stonkům hnědé barvy mohou vytvářet i poměrně rozlehlé koruny.
Od jara do podzimu Crassula mesembryanthemoides snáší pravidelnou a poměrně hojnou zálivku, kterou v krátkých zimních dnech omezujeme na minimum, protože listy v tomto období narůstají řídce.
Při chladnějším zimování (min. 5-8°C) prosperuje docela obstojně, problémy však nastávají v teplých a suchých místnostech. Tam je potřeba
zamezit přilišnému prosychání větví občasnou zálivkou, ale zimní přírůstky bývají často neduživé a nezdravé. Proto je vhodné v předjaří provést radikální řez rostliny, která spolehlivě obrazí množstvím nových výhonů. Řez ale nesplní svůj účel v místech již příliš starých a zdřevnatělých, kde se obvykle čerstvých přírůstků již nedočkáme.
Květy špinavě bílé barvy se objevují na vysokých stvolech, jsou drobné a bývá jich velké množství. Nejsou ale nějakou výraznou ozdobou rostliny, která je krásná především jako hezký a kompaktně rostoucí stromek. Je velice vhodným objektem k tvarování i pro začínající pěstitele. Tvarování spojuje příjemné s užitečným, protože odstraněné vrcholky rostlin můžeme velice snadno zakořenit ve vlhkém perlitu nebo písku. V teplých měsících tento proces netrvá déle než deset dnů.
Překvapivé je, že ačkoliv má rostlina poměrně měkké lístky, nestávají se příliš často potravou slimáků. Chloupky na povrchu listů navíc fungují jako miničerpadla vzdušné vláhy, které se jejich prostřednictvím rostlině dostává z ranních mlh a rosy. Rostliny poléváme vodou přímo na listy, které na krátkou dobu získají zářivě zelené zbarvení. Jejich špičky se na plném slunci zbarvují do růžova.
V poslední době se objevilo hned několik růstových forem této kdysi tak populární rostliny, a k tomu se jejímu intenzivnímu množení znovu začaly věnovat západoevropské velkopěstírny. Zdá se, že Crassula mesembryanthemoides má o budoucnost na nějaký čas postaráno.
Nedávno jsme získali z dvou různých zdrojů nové typy rostlin, z nichž jedna byla označena jihoafrickou lokalitou Driefontein. Listy obou těchto rostlin jsou podstatně kratší, narůstají hustěji než u normálních jedinců a rostliny nemají ani později sklon k poléhavosti. Samy hojně odnožují, a pokud jim zkrátíme vrchol, pak nastane hotová odnožovací horečka. Z ještě nedávno soliterně rostoucího stonku se v krátké době stává hustá zelená koule z množství vzájemně se prorůstajících větviček.
Zajímavé je, že některé rostliny vytvářejí jako předzvěst kvetení dlouhé stvoly s řídkým olistěním, zatímco jiné mají květenství přisedlá těsně nad růstovými vrcholky. Celkově jsou to rostliny nádherné, a tvůrci pokojových bonsají mají možnost díky této kytce dosáhnout pozoruhodných výsledků v neuvěřitelně krátkém čase.
Na úvodním snímku je mladá, ale již částečně tvarovaná rostlina. Na druhé fotografii můžete vidět mladý řízek Crassula mesembryanthemoides s kratšími listy, následuje tatáž rostlina po třech měsících, kdy už prodělala první zkrácení vrcholu a následné živelné obrůstání novými výhony. Čtvrtý snímek zachycuje počáteční fázi tvorby květního stvolu v jeho nižší variantě. Následuje fotografie rostliny, která je připravena k tvarování. Stačí jen odstranit boční výhon vpravo a vznikne kmínek nesoucí hustou korunku větví. Na posledním snímku je jeden z výsledků částečného tvarování. Některé listy na starších částech rostliny zaschly a opadaly, zbylé jsme odstranili. Vznikl docela slušný tvar koruny, v jejíž pravé části se stromeček již chystá kvést!