sukulenty

Tento kříženec patří k ozdobám sukulentářských sbírek už více než padesát let. Zásluhu na jeho vzniku má šlechtitel a znalec sukulentní flóry Myron Kimnach, který zkřížil dvě tlustice, které jsou samy o sobě dostatečně atraktivní. Crassula pyramidalis i C. perfoliata ssp. falcata patří k pěstitelsky oblíbeným druhům, z nichž dostal kříženec do vínku vše asi rovným dílem. Jméno křížence znamená něco jako „Budhův chrám“, což je vcelku příznačné nejenom ve vztahu ke vzhledu samotné rostliny, ale zároveň symbolické ve zcela jiných souvislostech. V roce 1959, kdy byla rostlina poprvé uvedena ve známost široké pěstitelské veřejnosti, totiž zrovna ničily rudé čínské hordy stovky budhistických chrámů v Tibetu, kde právě vrcholilo lidové povstání (10.3.) proti jeho okupaci čínskými komunisty. Z 6000 budhistických chrámů zbylo pouhých třináct! Mrtví Tibeťané se počítali na desetitisíce! Sloupovitě rostoucí kříženci mohou dosáhnout při normálním pěstování výšky okolo 15cm při šířce těla asi 4 centimetry. Tvar těla i trojúhelníkovitých listů kopíruje z větší části vzhled C. pyramidalis, jenom šedivé až stříbřité šupinky na povrchu listů jsou částečným dědictvím po druhém z rodičů C. perfoliata ssp. falcata (nebo ssp. minor?)! Zdá se, že kžíženci 'Buddha's Temple' vznikli z obou subspécií známé rostliny, protože zatímco někteří jedinci zůstávají po celý svůj život menší, jiní bývají o poznání robustnější (ssp. falcata), a není to pouze hnojením nebo vydatnější zálivkou.
Vrcholová květenství z drobných kvítků bílé nebo jemně narůžovělé barvy jsou jakýmsi kompromisem mezi sytě červenými květenstvími C. perfoliata a čistě bílými C. pyramidalis. Vzhledem více připomínají květenství té druhé. Nebylo mi úplně jasné, jak dosáhl onehdy šlechtitel sprášení těchto dvou tlustic, protože u nás doma vytrvale kvetou každá v úplně jinou dobu. Crassula perfoliata na konci léta, zatímco C. pyramidalis uprostřed zimy, nebo až v jejím závěru! Pak jsem si ale uvědomil, že Myron Kimnach pěstoval obě rostliny asi v úplně jiných klimatických podmínkách, kde nejsou tak výrazně oddělena roční období a především jejich světelné podmínky!
Na drobné kvítky 'Buddha's Temple' jsme čekali dlouho, přestože oba její rodičové v naší sbírce kvetou s železnou pravidelností. Nakonec jsme se dočkali až letos, a paradoxně se tak stalo u jedné z nejmladších rostlin. Jsem zvědav, co s ní květenství udělá, protože Crassula pyramidalis po odkvětu obvykle zcela ztratí svůj dosavadní tvar, a sílu rostlina investuje do četných odnoží, vyrůstajících z jejích bočních partií.
'Buddha's Temple' rostou do určité velikosti soliterně, a teprve starší a vyšší rostliny se začínají náhle dichotomicky větvit (nebo po odkvětu). Nejhezčí jsou samozřejmě ty soliterní, ale vzhledem k omezeným možnostem množení jsou jejich pozdější odnože prakticky jediným přirozeným zdrojem nových rostlin. Jejich oddělování nemá cenu v žádném případě uspěchat, protože čím větší rostlinky od matečnice oddělujeme, tím větší šance je na jejich rychlé a bezproblémové zakořenění. Odnože je nutno oddělovat opatrně a bez násilí, aby zůstaly celé a s nepoškozeným základem budoucího stonku! Z jednotlivých listů jsme se pokoušeli tuto nádhernou rostlinu množit mnohokrát, ale pokaždé bez úspěchu. Jediným způsobem urychlení nárůstu nových odnoží tak růstává odříznutí vrcholu rostliny a jeho následné zakořenění, zatímco v blízkosti řezu se záhy začnou objevovat nové výhony, které je později možno odlomit a zakořenit. I v tomto případě se vyplatí trocha trpělivosti! Samotné pěstování 'Buddha's Temple' není až tak složité, pokud dodržíme určité zásady. Hlavními obdobími plného růstu je jaro a podzim, kdy musíme rostlinkám dopřát plné slunce a přibližně jednou za týden zálivku v mírnějších dávkách. Důležitý je také maximálně propustný substrát s velkým podílem písku, aby kořeny rostlin nezůstávaly příliš dlouho v mokru. Pro zdravý růst v těchto obdobích musíme dopřát rostlinám alespoň krátký odpočinek, ale nejlépe je udržet je mimo růst po celou zimu, kdy snášejí spolehlivě teploty klesající k 5°Celsia, ale zato potřebují maximum světla.
Pěstitelsky nejsložitější období nastává uprostřed letních veder, kdy si kříženci vybírají krátký oddychový čas. V tu dobu svými listy zakryjí růstový střed, a protože v přehřátých prostorách zastavují růst, je vhodné je přenést na přistíněné stanoviště a nejlépe vůbec nezalévat. Jakmile se jejich středy novu otevřou, uvedeme je opět do plného růstu, který trvá až do konce podzimu.
„Budhy“ se snažíme po celou dobu zbytečně nezalévat přímo na listy. Je zde nebezpečí tvorby   rezavých skvrn, s jakými se setkáváme i u dalších „šupinatých“ tlustic (např. C. tecta). Také voda ulpělá po delší dobu v tenkých mezerách mezi listy může způsobit v chladnějších dnech hnilobu! A je zde ještě to nepříjemné prosychání spodních listů, k němuž dochází ve zvýšené míře pokud necháme rostliny příliš dlouho nasucho. V takovém případě nezbývá jiné řešení, než zmlazení rostlin a následné zakořenění vrcholu.
Jinak ale pěstování této nádherné rostliny nečiní žádné zvláštní potíže. V jejím případě však vždy bude ohledně vody platit, že méně je určitě lépe! K letnění Crassula 'Buddha's Temple' na plném slunci a dešti jsme se zatím neodhodlali, protože vzláště na podzim je v jejím případě regulace vody nutností, když ranní teploty už pravidelně klesají k bodu mrazu.
Myronu Kimnachovi se toto šlechtitelské dílo mimořádně vydařilo, ale C. 'Buddha's Temple' není ani zdaleka jediným jeho křížencem, který si získal srdce pěstitelů po celém světě. Tlustice (Crassula) s názvy jako 'Jade Tower', 'Ivory Pagoda', Ivory Tower' nebo 'Starburst' sice nejsou veřejnosti tak známé, přesto si i ony nacházejí cestu do sukulentářských sbírek. 
Vzhledem k pomalému růstu a trochu složitějšímu množení zůstane 'Buddha's Temple' asi ještě dlouho rostlinou žádanou a nedostatkovou. Velkopěstírny se do její masové produkce zatím příliš nehrnou, a na jihu Afriky ji vykopat nelze! Kdyby tam rostla, její naleziště už by byla  beztak dávno vydrancována! Protože jmenovka u C. 'Buddha's Temple' nemůže být z pochopitelných důvodů přizdobena lokalitou ani polním číslem, je tato bizarní rostlina již od svého příchodu na svět nejlépe chráněna proti potencionálním nenechavcům. K naší velké radosti!
Na úvodním snímku je skupinka 'Buddha's Temple'. Následují kvetoucí rodičové, nejprve C. pyramidalis na konci zimy, a potom C. perfoliata ssp. falcata na konci našeho léta. Obr.č. 4 je z poloviny letošního ledna, kdy se objevily na vrcholu jedné z našich rostlin zárodky budoucího květenství. O tři měsíce později se otevřely první narůžovělé kvítky (obr.č.5). Na závěr jeden pohled shora na spícího „Budhu“ uprostřed jeho letního odpočinku!