Jdi na obsah Jdi na menu
 


CRASSULA cv. ESTAGNOL

4. 6. 2010

ObrazekV sukulentářských sbírkách se v poslední době objevil zajímavý kultivar, který výrazně obohatí dosavadní nabídku velice atraktivních, a přitom pěstitelsky nenáročných tlustic rodu Crassula. O kultivaru 'Estagnol' , jak se rostlina z dnešního článku nazývá, toho příliš nevíme. V odborné literatuře o něm není ani zmínka, s výjimkou poznámky Gordona Rowleyho v jeho monografii rodu Crassula. Zde je tato rostlina pod názvem 'Extagnol' součástí seznamu kultivarů s nejasným původem a chybějící šlechtitelskou dokumentací. Nečekaně skoupý je také internet, kde jsou informace omezeny na nejrůznější diskuse o této atraktivní rostlině na sukulentářských fórech. Nejvíce je jich vedeno na francouzských webech, a francouzsky také zní název této drobné kytičky. 
ObrazekKříženec atraktivního vzhledu nedosahuje velkých rozměrů. Jeho spirálovitě utvářené listové růžice dosahují průměru okolo dvou centimetrů. Svěže zelené listy s jemně šupinatým povrchem nejsou ve spirálách tak nahuštěny, jak jsme zvyklí například u známé 'Buddha's Temple'. Listy jsou ovšem také tuhé a lopatkovitě prohnuté, a do spirály začínají růst až když rostlina nebo její odnož dosáhne určité výšky! Na rozdíl od zmíněného kultivaru tato rostlina odnožuje bez předchozího kvetení nebo mechanického zásahu pěstitele. Odnože se objevují obvykle v horní polovině stonku, a dlouho zůstávají ukryty v husté spleti listů.
Další výhodou kultivaru 'Estagnol' (nebo 'Extagnol') je neopadavost spodních listů a  jejich minimální prosychání a rezivění, tak jak jsme tomu zvyklí u mnoha krasulek podobného typu. Díky zmíněnému odnožování tak rostlinky při střídmějším zalévání zůstávají dlouho přízemní a tvoří husté, kompaktní keříky.
Když bych měl hádat rodiče této velice atraktivní rostliny, troufl bych si mezi kandidáty tipovat Crassula pyramidalis, a to kvůli charakteristickému nárůstu listů kultivaru 'Estagnol' a také bílého či jemně narůžovělého květenství, které je občas  k vidění na internetu! Naše rostliny jsou na kvetení ještě příliš mladé, a vlastně všechny jsou namnoženy z jediné odnože, kterou se nám před dvěma lety podařilo získat.Tvar listů,a částečně i jejich uspořádání, pasuje do role dalšího potencionálního rodiče rostliny z okruhu Crassula capitella, a nejvíce pak ssp. thyrsifolia, která se ovšem na slunci výrazně zbarvuje!
ObrazekZatímco o původu rostliny nevíme takřka nic, pěstování jsme si vyzkoušli metodou pokusů a předchozími zkušenostmi s pěstováním tlustic podobného typu. Dopřáváme jí plné slunce, ale zatím jsme ji neletnili, což se v příštím roce změní. Zaléváme v mírných dávkách od jara do podzimu každý týden, v zimě jen nárazově podle potřeby. Zpočátku jsem se snažili nepolévat rostliny na listy, ale časem jsme si ověřili, že to snášejí velice dobře. V zimě si totéž ale ohlídáme, protože nepříliš větrané prostory se u rostlin s šupinatými listy stávají místem častějšího výskytu rezavých skvrn a následných hnilobných procesů. Poklesy teplot k 5°C v tomto období rostliny snášejí dobře, stejně jako i poměrně dlouhá období sucha, během nichž se vzhled rostlin nijak výrazně nemění.
ObrazekZa dva roky pěstování nám neuhnila ani jediná rostlina, a naopak jsme si vyzkoušeli nečekaně snadné množení zakořeňováním bočních odnoží, kterých však rostliny bohužel nevytvářejí příliš mnoho. O to rychleji ale řízky zakořeňují! Množení z jednotlivých listů jsme se zatím příliš nevěnovali, ale chystáme se k tomu také v příštím roce, protože  v 'Estagnol' našel zalíbení takřka každý, kdo ji v našem skleníku spatřil.
Květináček o průměru 6cm se této vcelku nenáročné rostlince stane pohodlným domovem na celý život, zvláště když ji majitel nebude příliš dopovat vodou a dopřeje jí maximum slunečních paprsků na parapetu jižního či východního okna. Troufám si tvrdit, že Crassula 'Estagnol' si v krátké době získá velkou oblibu mězi pěstiteli, a to nejemńom díky zajímavému tvaru a malým nárokům na prostor, ale také kvůli své odolnosti a skromným  pěstitelským nárokům.
Rostlina na druhém snímku je zakořeněnou odnoží z té na fotografii úvodní, a sama již začíná z boku odnožovat. Třetí snímek z „leteckého „pohledu“ názorně  ukazuje spirálovitý nárůst listů na stonku. Zakořeněné vrcholové řízky na posledním snímku zatím ještě spirály netvoří!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář