sukulenty.estranky.cz

Zajímavá a dosud méně známá tlustice z Kapska nadchne všechny milovníky pestře zbarvených rostlin. Je to opravdové dítě slunce, pod jehož paprsky se nádherně vybarvuje, ale při jehož nedostatku je to šedá myš sukulentářské sbírky. Kdo jí nehodlá dopřát maximum slunce, ten ať ji raději nepěstuje vůbec, i když se o hodně připravuje.
V knize Crassula  A Grower's Guide (Gordon Rowley) je popisována jako Crassula undulata a název C. dejecta je uváděn pouze jako synonymum. Při hledání informací na internetu jsem zjstil, že to není žádná sláva, a když už jsem nějakou přece jenom objevil, byla nazvána jako v titulku tohoto článku.
Je mi záhadou, že mezi pěstiteli je tak málo známá, protože má všechny předpoklady stát se ozdobou každé sbírky. Svými skromnými nároky (kromě množství světla) a neuvěřitelnou odolností má šanci stát se doslova rostlinou pro každého. My ji pěstujeme asi tři roky, tedy od doby, kdy nám ji přivezl při své návštěvě u nás Honza Gratias. Když mi předával mladé rostlinky, nebyly nic moc, protože byl právě začátek dubna. Protože mi jejich pěstování doporučil právě on, měl jsem jistotu, že to bude bomba.
Ta vybuchla koncem května, když se rostliny poprvé ocitly venku na plném slunci. Jejich proměna byla blesková. Okraje listů jim červenaly, růstové středy se začaly samy rozdvojovat a z malých sazeniček byly koncem léta nádherně husté keříčky. Odspodu jim neopadal téměř ani list a svým téměř reflexním zbarvením byly v zahradě nepřehlédnutelné.
Kromě množství světla snášejí od jara do podzimu také množství vody, kterou v krátkém čase vysají ze substrátu. I když jsem neměl obavu, že by nepřestály bez újmy delší období sucha, zaléval jsem je v době letošních veder i třikrát za týden. V zimě chtějí také pravidelnou zálivku, i když mnohem mírnější. Přes veškerou snahu jim opadá spodní polovina listů. Snáší teploty klesající k 5°C, ale v blízkosti okna dobře prosperuje i v bytě. Jenom ta letní červená pozvolna bledne, až se počátkem prosince takřka vytratí a na okrajích listů po ní zůstane jenom nepatrná památka.
Za ty tři roky jsem nezažil úhyn ani jediné rostliny z jakékoliv příčiny, když nepočítám několik pahýlů, zbylých po odebrání vrcholových řízků. Na ty jsem na sklonku léta asi tři týdny zapomněl s vodou a zůstaly z nich suchá stébla.
Množení je snadné zakořeńováním vrcholových řízků. Mezi ostatními sukulenty čeledi Crassulaceae nemá tato tlustice konkurenci, protože za teplých letních dnů koření často už za 4-5 dní. Samozřejmě se dá množit i z jednotlivých listů, pár takových rostlinek jsem v létě posbíral v okolí našich rostlin.
Crassula dejecta kvete drobnými bílými kvítky, ale ještě jsme za ty tři roky to štěstí neměli. Tak snad letos. Je rok na květy tak bohatý, jako už dlouho žádný nebyl. Vřele doporučuji tuto nenáročnou tlustici, protože je nejenom vhodná pro začínající pěstitele, ale také pro milovníky sukulentních bonsají. Sama dobře větví, a když se jí trochu pomůže řezem, budou z ní nádherně košaté stromečky.