Jdi na obsah Jdi na menu
 


CRASSULA LANUGINOSA ssp. pachystemon

21. 2. 2009

ObrazekTato drobná krasulka s velice příjemným povrchem listů je určena pěstitelům zápolícím s nedostatkem místa. Její využití se v tomto ohledu nabízí hned dvojí. Pokud je to s místem na okenním parapetu opravdu tak vážné, pak ji můžeme pěstovat jen v malém květináčku a udržovat pozvolnějším pěstováním coby miniaturu. Rostliny na fotografiích jsou v umístěny v misce o průměru 8cm, a mají v ní ještě docela slušnou rezervu pro další rozrůstání.
Další možností je její pěstování jako převislé rostliny v závěsných nádobách, které přijde vhod ve chvíli, kdy už místo na parapetu není vůbec žádné. Takto pěstujeme i jednu z našich letitých rostlin, kterou zároveň používáme jako mateční, z níž je v případě potřeby vždy možno získat určité množství řízků pro další množení. Můžete ji vidět na poslední fotografii.Obrazek
Crassula lanuginosa ssp. pachystemon pochází ze severovýchodního Kapska. Její drobné lístky jsou hustě pokryty jemnými chloupky, takže na omak působí jako jemný samet. Barva listů se mění s množstvím slunečních paprsků, kterých musíme rostlině dopřát maximum po celý rok, pokud ji chceme vidět v plné kráse. Lístky jsou takřka bílé, šedobílé a uprostřed léta získávají na plném slunci i narůžovělý  nádech. Rostlinu je možné letnit, ale vždy ji musíme umístit mimo dosah slimáků a šneků, protože by z ní po jejich nočních nájezdech takřka nic nezbylo. Můžete mi věřit, vyzkoušeli jsme to!
Lístky jsou drobné, takže při našem spartánském pěstování jejich délka obvykle kolísá mezi jedním a dvěma centimetry. Na tenkém stonku bývají hustě poskládány, a pokud mají dostatek světla, drží si poměrně dlouhou dobu i vzpřímený a kompaktní růst. Ten končí na nějaký čas v době násady  tenkých květních stvolů s nenápadnými bílými kvítky. V té chvíli začnou narůstat listy řídce a v jejich úpatích se objevují v hojném množství boční výhony. Květy rostlinu zdobí zpravidla uprostřed léta, ale často se stává, že vykvete opakovaně ještě v zimě! Zaschlé stvoly je vhodné po odkvětu odstranit, ale ještě mnohem lepší je učinit tak hned v počáteční fázi jejich nárůstu. Květy nejsou nijak zvlášť oslnivé, takže už léta upřednostňujeme raději hezký a kompaktní růst před pozdějším pracným odstraňováním suchých stvolů.
ObrazekPokud má Crassula lanuginosa ssp. pachystemon dostatek světla, pak ji můžeme od jara do podzimu zalévat pravidelně každý týden, v době veder klidně i dvakrát, zvláště když ji pěstujeme jako převislou rostlinu a voda musí napájet tisíce drobných lístků. V obdobích sucha rostlina vytváří v úpatí listů růžové čekací  kořeny, což předznamenává její snadné množení zakořeňováním vrcholových řízků. Ty koření na vlhkém perlitu rychleji než všechny ostatní rostliny z čeledi Crassulaceae.
Je to však rostlina pro vnímavé a pozorné pěstitele, protože vodu by měla dostávat vždy v závislosti na množství světla. Jakmile neuváženě zalijeme v době, kdy je několik dnů po sobě zataženo, rostlina reaguje živelným nárůstem listů. Ten bývá v takovém případě řídký, a trvá dlouho, než se rostlina zase srovná. U rostlin v závěsných květináčích to až tak neřešíme, protože používáme k množení beztak pouze vrcholy výhonů s několika nejmladšími páry listů.
V zimě zaléváme nárazově, pokud pozorujeme svrašťování listů. I tak nezabráníme řídkému nárůstu  listů v čase krátkých dnů, ale to se dá velice rychle napravit ostříháním veškerých zimních přírůstků v předjaří. Rostlina reaguje velice spontánním nárůstem nových výhonů a zhoustnutím listů. Velice záhy zcela pokryje  novými výhony  celou závěsnou nádobu. V zimním období snáší spolehlivě poklesy teplot k 5°C, ale dobře přezimuje i v bytě. Obrazek
Při manipulaci s rostlinami musíme být ale opatrní, protože jejich horní části bývají křehké a lámavé. Díky tomu je stále dostatek rostlinného materiálu k množení, které je v případě této rostliny neuvěřitelně snadné a rychlé.
Rostlina bývala mezi pěstiteli šířena také pod názvem Crassula ernestii, a má všechny předpoklady stát se znovu oblíbenou a záhy rozšířenou. Pokud má svému pěstiteli dělat permanentní radost, nesmí ji polévat příliš často vodovodní vodou na listy. Na jejich chlupatém povrchu se po nějaké čase začnou usazovat soli, které tvoří nepěkné rezavé skvrny. S konvičkou se tedy vyplatí opatrnost, kterou nám rostlinka z jihu Afriky vrátí bělostným vzhledem a povrchem, který stojí za občasné, avšak vzhledem ke zmíněné křehkosti jen velice jemné pohlazení.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář