sukulenty.estranky.cz

Během celé letošní dlouhé zimy jsme mohli pozorovat pozvolné nakvétání jedné z nejkrásnějších tlustic, jaké jih Afriky nabízí. Crassula namaquensis roste na území Kapska a jihovýchodní Namibie. V přírodě její výška jen zřídka přesahuje 10cm, a jinak tomu není ani v kultuře. Eliptické až obvejčité listy (u některých typů až takřka kulovité) jsou tmavě zelené a jejich povrch je hustě porostlý krátkými chlupy bílé barvy. To vše dohromady s drobným vzrůstem činí u této krasulky dojem mimořádné křehkosti.
Crassula namaquensis rozhodně není kytka do nepohody, jak jsme tomu zvyklí u většiny jejího příbuzenstva. Rostliny s podobným povrchem listů bývají málo tolerantní k polévání vodou, a především nízkým ranním teplotám ve spojení s přílišnou vlhkostí substrátu i vzduchu. Proto i zalévat je třeba s rozvahou, raději vždy v menších dávkách a častěji. Od jara do podzimu ale naše rostliny vodu dostávají každý týden, zatímco v zimě spíše nárazově. Ani při dlouhých obdobích sucha však spodní listy nijak výrazněji neprosychají. Teploty v rozmezí 5-10°C snášejí rostliny při tomto způsobu zimování bez problémů, a na rozdíl od mnoha podobných druhů (např. C. tecta, C. ausensis ssp. titanopsis atp.) v chladnějším a vlhkém prostředí tolik netrpí rezivostí listů.
Crassula namaquensis kvete podobně jako mnoho jiných drobnějších tlustic. Drobné kvítky bílé barvy bývaji hustě nahloučeny v květenstvích, vyrůstajících na dlouhých a velmi tenkých stvolech. Ty bývají hnědočervené barvy a pokryté jemnými chloupky, podobnými těm na listech. Obdobím květů je naše zima, a květenství se vyznačují značnou trvanlivostí. Kvetou už i velice mladé rostliny. Jakmile se jednoduchých a trochu fádních květenství nabažíte, je vhodné je raději odstranit hned na počátku, protože rostlinu značně vysilují. To samozřejmě neplatí v případě, že se rozhodnete rostliny sprašovat za účelem získání semen.
Protože rostlina vytváří po nějakém čase boční odnože, čímž vznikají husté keříky,  nabízí se i vcelku snadné vegetativní množení. Samozřejmě je možný i časově zdlouhavější výsev semen, vhodný zvláště v případech, kdy se v kultuře objeví nějaký nový a zajímavý typ rostlin. Crassula namaquensis je rostlina velice variabilní, a v sukulentářských sbírkách je dnes k vidění vcelku pestrá škála nejrůznějších typů rostlin. Množení z jednotlivých listů jsme zatím ještě nezkoušeli, ale nevidím důvod, proč by nebylo možné.
Do květináčku o průměru 5-6cm se vejde docela pěkný keřík C. namaquensis i s dostatečnou rezervou k dalšímu růstu. Dalo by se tedy říci o vhodnosti této rostliny pro okenní pěstitele, ale pouze za předpokladu, že jí dopřejí maximum slunečních paprsků a budou v jejím případě raději celoročně šetřit vodou! Mezi tlusticemi rodu Crassula existuje určitě množství odolnějších a snadněji pěstovatelných druhů, ale ne mnoho tak krásných jako Crassula namaquensis. Rostliny na snímcích jsou zasazeny v květináčích o průměru 5-6cm, a květenství na posledním snímku se vyvíjelo od listopadu až do březnového otevření drobných kvítků!