sukulenty.estranky.cz

Je těžké mezi sukulenty nalézt tak odolnou, a zároveň k tvarování vhodnou rostlinu, jakou je právě drobnolistá forma notoricky známé tlustice Crassula ovata (dříve vžitá pod názvem C. portulacea). S touto drobnolistou rostlinou jsem seznámil asi před patnácti lety prostřednictvím pana Bittmana. Při pohledu na vzrostlý exemplář jsem se podivoval nad o poznání menšími listy než u nominálního druhu, navíc krásně bronzově vybarvenými. Pan zahradník mne ujistil, že se nejedná o jev přechodný, způsobený malou nádobou, v níž zmíněný stromek či strom rostl.
Odvezl jsem si domů první rostliny, a vzhledem k pravdivosti tvrzení pana Bittmana o jejich neuvěřitelně snadném pěstování i množení jich za chvíli byla všude spousta. Pěstování drobnolistého kultivaru je stejně jednoduché jako u tradiční tlustice, ale tato ještě  mnohem více odnožuje a její listy se na slunci intenzivněji vybarvují. Vrcholové řízky zakořeňují  takřka okamžitě, stejně jako opadlé listy. Pouze květy jsme za těch patnáct let ještě nespatřili.
Od pozdního jara až do příchodu přízemních mrazíků pěstujeme rostliny venku na plném slunci a dešti. Zaléváme hojně a pravidelně, přesto je nárůst nových listů pomalejší, ale zato mnohem hustší. Listy získávají bronzový nádech po celém povrchu a okraje jsou lemovány červeně. Pokud jsou rostliny navíc zasazeny do mělkých keramických misek a rostou tudíž v omezeném prostoru, listy se ještě zmenšují, takže jejich velikost je pouhým zlomkem klasických tlustic.
V zimě je máme podle možností rozmístěny na všech možných místech skleníku, takže část jich zimuje v polostínu. Zde zcela ztrácejí letní zbarvení, ale protože je méně zaléváme, jejich přírůstky nejsou neduživé. Všechno doženou po jarním přenesení na čerstvý vzduch.
Tvarování korun je velice jednoduché, a vzhledem k výše uvedeným vlastnostem zcela v režii pěstitelovy fantazie. Veškeré řezy snáší bez úhony, a to i značně radikální. Pokud zkrátíme centrální silnější větev, nových výhonů bývá neuvěřitelné množství. I poměrně velký řez se rychle zacelí a zmizí pod jejich spletí. Některé rostliny tvarujeme jako klasické stromky, jiným vytváříme více korun v různých úrovních. Jeden čas jsme dokonce zkoušeli pokrátit pouze jednu část koruny, zatímco druhou jsme ponechali volnému růstu. Rostlina sice nějaký čas vypadale divně, ale vše se napravilo a koruna s nepřerušeným růstem se najednou ocitla o patro výše než druhá.
Tvarovat je možné rostlinky již od útlého věku a udržet je tak v přijatelných mezích na parapetu jižního nebo východního okna. Spokojily by se sice i s oknem západním, ale zůstaly by pouze zelené. Mnohem efektnějším způsobem je nechat živelně narůst rostlinu dokud jí náležitě nezesílí kmínek. Pak teprve radikálním řezem zvolit počet korun budoucího stromku a podle toho postupovat. Výsledný efekt se dostavuje při intenzivní zálivce, provázené dostatkem světla, již za dva až tři měsíce po zásahu.
Na snímcích můžete vidět dvě z našich tvarovaných rostlin. Ta v ploché misce je stará asi dvanáct let, a prošla si několika radikálními řezy. Přestože je fotografována koncem února, její barvy z loňského léta se ještě docela nevytratily. Druhá prošla radikálním řezem na konci podzimu, a ve skleníku zimovala na mírně přistíněném stanovišti. Protože je zasazena v hlubší nádobě z plastu, substrát u ní tak rychle nevysychá a přírůstky jsou mohutnější. Velikost listů můžete porovnat s listy tradiční Crassula ovata.
Pokud se chystáte vytvořit si sukulentní stromeček podle vlastních představ, zkuste právě tuto rostlinu. Při jejím tvarování vám navíc zbývá množství odřezků, takže si při vitalitě této drobnolisté tlustice časem můžete ze stromečků vytvořit docela hezký africký lesík.