sukulenty.estranky.cz

S robustnější formou notoricky známého druhu Crassula perforata jsme se poprvé setkali až někdy v polovině 90. let minulého století, kdy se u nás začaly běžně objevovat produkty západoevropských pěstíren. Nejprve jsme ale pod jménem Crassula perforata 'Giant' koupili úplně jinou tlustici, i když té z dnešního článku velmi podobnou.
Jednalo se tehdy o Crassula rupestris ssp. rupestris, a tuto rostlinu jsme také jako 'Giant' uváděli i v závěru článku o rostlinách z okruhu Crassula perforata v této rubrice (16.5. 2008). Když u nás později obě zmíněné rostliny vykvetly, už o jejich druhové příslušnosti nebylo pochyb. Rostlina o které bude řeč tentokrát bývá také někdy uváděna jako 'Giant Form', ale bližší informace o jejím původu se nám nalézt nepodařilo. Každopádně je dekorativnější než klasická Crassula perforata.
Co se týče pěstování, je pochopitelně u obou úplně stejné. Robustnější forma je ale snáze zvladatelná co se kompaktního tvaru týče. Trsy klasické Crassula perforata se totiž po čase rozlézají všemi směry a jednotlivé stonky mívají časem i sklony k poléhavosti. 'Giant' si naopak udržuje růst vzpřímený, a to navzdory své značné hmotnosti, způsobené většími a především silnějšími listy, a také jejich hustším nárůstem na tuhých stoncích. Navíc zcela postrádá lámavost stonků, která je pro klasickou Crassula perforata příznačná, a nelze se jí zcela zbavit ani při letnění pod širým nebem. 
'Giant' je rostlinou do nepohody, proto i velice vhodnou k sezonnímu pěstování pod širým nebem. Díky pravidelné zálivce, sluneční palbě a čerstvému povětří se z ní venku zanedlouho stane kytka jako z betonu. Její listy získají šedozelené zbarvení s vínově lemovanými okraji. Narůstají neuvěřitelně hustě a od jara do podzimu odspodu takřka neprosychají. Z nádob stonky trčí hezky vzpřímeně jako sloupy třeba do výšky pětadvaceti centimetrů. Protože listy jsou oproti nominátní formě velmi dužnaté a bývá jich na stoncích opravdu hodně, je 'Giant' kytkou hodně žíznivou. Vodu má kam ukládat a dva nebo tři dny po zálivce bývá proto substrát v květináčích skoro suchý i po hodně vydatných deštích. Na druhou stranu můžeme tuto rostlinu bez obav nechat strádat suchem třeba dva nebo tři týdny i uprostřed českého léta, aniž by na jejím vzhledu byly patrné nějaké výraznější změny.
Letněné rostliny nezastavují růst ani během veder, s nimiž se vzhledem ke své bytelné stavbě vyrovnávají mnohem snadněji než většina jejich příbuzenstva z čeledi Crassulaceae.
Na sklonku sezóny se na vrcholcích stonků objevují zárodky budoucích květenství. Ta se zpočátku vyvíjejí velmi pomalu a jejich nárůst poté ještě částečně zbrzdí suché období, trvající u nás obvykle skoro dva měsíce. Od říjnového stěhování je stejně jako většinu ostatních sukulentů nezaléváme až do předvánočního času. To už jsou umístěny ve vytápěném skleníku, kde se teploty v rámci možností pohybují v rozmezí 5-10°Celsia. Jakmile začneme rostliny znovu zalévat, i když po celý zbytek zimy jen v malých dávkách a v delších intervalech (podle počasí), vývoj květenství se znovu dává do pohybu mnohem rychleji. Květy se obvykle otevírají na přelomu ledna a února, podobně jako u většiny námi pěstovaných tlustic. Samotné květy jsou drobné, špinavě bílé až béžové.  Květenství vzhledem k pozvolnému vývoji nebývají příliš vysoká, jsou trvanlivá a vrcholky rostlin zdobí mnohdy až do příchodu opravdového jara. Krátce po odkvětu je odstraňujeme. Mezi spletí suchem značně vyčerpaných listů se mezitím objevují zárodky nových výhonů. Letněné rostliny často nasazují boční výhony samovolně i během letní sezóny. Ještě mnohonásobně více bočních větví vzniká pokud rostlinám zkrátíme vrcholy, které můžeme následně použít k snadnému vegetativnímu množení. 
Crassula perforata 'Giant' je rostlinou hojně používanou do vyšších částí (ovbykle středových) našich společných sezónních výsadeb, kterým říkáme sukulentní zahrádky. Příliš dlouhé výhony je vždy možno podle potřeby krátit, ale většinou to nebývá zapotřebí, protože v boji o kousek místečka na slunci s ostatními obyvateli společné nádoby výrazně redukují intenzitu růstu. Velice zajímavou a opakovaně u nás užívanou kombinací je 'Giant' sesazený společně s Crassula perforata f. variegata. Tato rostlina bývá během léta velmi nápadně zbarvena, což ostře kontrastuje se strohou krásou a decentnějšími tóny té z dnešního článku. Jak jim to společně sluší se můžete přesvědčit na poslední fotografii.
Na té první je trs Crassula perforata 'Giant', chystající se v polovině listopadu ke kvetení. Na druhém snímku je zárodek budoucího květenství zblízka a na třetím již zase o kousek větší. Obrázek č.4 patří únorovým kvítkům, které pak vrcholy rostliny zdobí třeba až do dubna. Předposlední fotografie byla pořízena na konci léta, kdy bývají listy našich letněných rostlin často pokryty ranní rosou. A na závěr zmíněný africký duet.