sukulenty.estranky.cz

Rod Duvalia byl ustaven již roku 1812, a v současnosti zahnuje asi patnáct druhů drobnějších rostlin s trsovitým ( caespitosa = trsovitá) růstem. Jejich společným znakem jsou zvláštní květy s hvězdicovitě uspořádanými okvětními lístky, jejichž povrch je u některých druhů až nezvykle lesklý. Je tomu tak i v případě Duvalia caespitosa.
Jednotlivé druhy rodu Duvalia jsou si navzájem dost podobné, takže jejich spolehlivá identifikace je možná většinou až ve chvíli, kdy se na koncích převislých nebo plazivých stopek objeví květy. Přitom areál přírodního výskytu rodu Duvalia je nezvykle rozsáhlý. Na jihu začíná na území JAR a severním směrem pokračuje po obou stranách afrického kontinentu až po Angolu a Zambii, po východním pobřeží dokonce až do Somálska, Etiopie a na Arabský poloostrov (S. Arábie, Jemen)! Tvarem krátkých těl mi duvalie připadají nejvíce podobné známějším rostlinám rodu Piaranthus, o jejichž pěstování jsme na našich stránkách už v minulosti také psali.
Duvalia caespitosa pochází z jihoafrického Kapska, a známy jsou dvě její variety (D. caespitosa var. caespitosa a var. compacta). Podle obrázků v knihách i na internetu se jedná o druh velice variabilní, a květy var. compactum (dříve byla samostatným druhem) bývají většinou více chlupaté. Květy naší rostliny dosahovaly průměru průměru téměř 3cm, což je při horní hranici, uváděné u tohoto druhu v odborné literatuře. Tam je také popisována délka stonků až 10cm, ale v praxi jsem se setkal většinou maximálně s polovičními! Květy mají lesklý povrch, a jemné chloupky byly patrné pouze v malém množství na jejich spodní straně. Rostlinu zdobily takřka celý srpen a polovinu září.
Přišli jsme k nim tehdy jako slepí k houslím, a tak trochu se o to zasloužila vlnatka. Tento nepříjemný savý škůdce s oblibou napadá všechny rostliny čeledi Asclepiadaceae. Když se objevil v hustém trsu naší duvalie, vystěhoval jsem ji ven na déšť a zapomněl na ni. Stála tam na přistíněném místě možná i několik týdnů, a když jsem ji naskrz prolitou deštěm objevil, příroda už byla se svým bizarním dílem hotova. Květy jsou neuvěřitelně trvanlivé, což bylo možná způsobeno i vodou k prasknutí napitou rostlinou, které pobyt na čerstvém vzduchu a dešti zřejmě náramně vyhovoval, i když bych s ní něco podobného znovu rozhodně nezkoušel!
Pěstování této miniatury je podobné jako u příbuzenstva z rodu Huernia nebo Piaranthus. V oblasti Calitzdorp se dokonce vyskytují i přírodní kříženci Duvalia caespitosa s Huernia pillansii , jejichž zajímavé květy lze na internetu také spatřit. Pokud se tedy rozhodnete pěstovat rostlinu z dnešního článku, nabízí se možnost nahlédnout třeba zrovna do pěstitelského o H. pillansii (14.8. 2010). Když spolu rostou společně v přírodě, asi to bude podobné i s jejich pěstováním v kultuře! Kvetoucí rostlina na fotografiích je zasazena v květináčku o průměru 5,5 centimetru!