Jdi na obsah Jdi na menu
 


DVOJÍ DOKONALÁ DOMESTIKACE (Euphorbia milii a E. trigona)

16. 1. 2009

ObrazekZatímco s některými druhy sukulentů se pěstitelé trápí a potýkají po celý život, existují jiné, které jsou jejich pravým opakem. O dvou takových je dnešní článek. Rozmanitý a bohatý rod Euphorbia nabízí spoustu druhů  vyloženě choulostivých či pěstitelsky poněkud obtížnějších. Některé pryšce (Euphorbia) se však za desetiletí pěstování v našich domácnostech natolik domestikovaly, že už se částečně přizpůsobily i podmínkám, s jakými se ve své domovině  nikdy nemohly setkat.
Dvěma typickými příklady přizpůsobivosti a nezměrné odolnosti jsou Euphorbia milii, zvaná též „Kristova koruna“, a také její sloupovitě rostoucí příbuzná E. trigona, připomínající svým vzhledem spíše cereoidní kaktusy. Obě tyto rostliny se neuvěřitelným způsobem přizpůsobily nedostatku světla, což u jiných sukulentních rostlin nelze docílit ani po dlouholetých „převýchovných“ snahách. Euphorbia milii pochází z ostrova Madagaskar, E. trigona  zase z jihu Kapska. Ani jednu jsem neviděl růst v přírodě, když pominu nedávnou návštěvu Tenerife, kde jsou oba druhy shodně využívány k výsadbě před hotely i rodinnými domky na vesnicích. Zato jsem je u nás doma viděl růst v kancelářích, hospodách i úřadech na těch nejnemožnějších místech, kam slunce nezabloudí ani omylem. I tam byly rostliny vcelku svěží a nevypadaly, že by jim k spokojenosti chybělo příliš. Obrazek
Nedovedu si vysvětlit, proč právě tyto dvě, a ne jiné sukulentní rostliny jsou schopny se takto přizpůsobit a podrobit podmínkám středoevropského přítmí. Trochu na to hřeším i já, a tak pokud zrovna není dostatek místa na slunných místech skleníku, putují právě ony dvě rostliny jako první dolů pod parapet do dočasného azylu, než se pro ně zase uvolní místo na výsluní.
Obě snášejí dobře sucho, a vystačí si s malými nádobami, především pak Euphorbia trigona je v tomto ohledu opravdovým přeborníkem. Rostlina vysoká 40cm je schopna spokojeně vegetovat v květináčku o průměru sedm centimetrů! 
ObrazekObě nejsou citlivé na přeschnutí, ačkoliv na něj občas mohou reagovat opadem listů, které však v obou případech rychle dorůstají. Zatímco Euphorbia milii kvete s výjimkou krátkého zimního odpočinku takřka nepřetržitě po celý rok, E. trigona jsem ještě v kultuře kvést nikdy neviděl.
Obě rostliny pěstujeme jako většinu našich sukulentů. Zaléváme je od jara do podzimu každý týden, v zimě pouze nárazově a v menších dávkách. Pokud však delší dobu zapomeneme na E. milii, opadají z ní listy, ale nikdy květy(cyathia). Přezimujeme při teplotách 10-12°C, ale stejně dobře by jim bylo i v bytě, kde je jejich pěstování snadné a běžné. Pouze sloupovitá E. trigona občas v chladném prostředí trpí hnilobou stonků u báze, kde najednou zčerná, změkne a následně  se skácí k zemi. Proto je mnohem vhodnější její zimování v bytě, případně v chladu zimovat zcela nasucho.
Klasická Euphorbia milii je rostlina těžko zvladatelná, protože tvoří dlouhé, plazivé výhony, které je nutno čas od času krátit. Navíc listy odspodu opadávají, takže zůstávají obvykle pouze u vrcholů stonků. Proto zahradníci vyšlechtili množství nádherných kultivarů, kvetoucích nejrůznějšími barvami. ObrazekKvětů různé velikosti na nich často bývá více než listů, a tyto kultivary navíc velice ochotně odnožují bez přičinění pěstitele. Vytvářejí nádherně košaté keříky, které svou výškou obvykle ani ve značném stáří nepřesahují 30 centimetrů.
Také Euphorbia trigona doznala  z rukou zahradníků malé vylepšení, když zřejmě selektivním výběrem barevně odlišných jedinců postupně vznikl kultivar mezi pěstiteli nazývaný „Rubra“, jehož tělo je výrazně červené, stejně jako listy, vyrůstající po část roku na vrcholech trojice žeber. Jakmile však červené rostliny pěstujeme mimo dosah slunečních paprsků, záhy ztrácejí své výrazné zbarvení a začnou se nápadně podobat svým zeleným kolegyním. Zelené i červené rostliny E. trigona pěstujeme naprosto stejně, a obojí musíme po nějakém čase krátit, pokud nedisponujeme vysokými prostory v bytě. Řez hlavního stonku zároveň podporuje již tak hojné odnožování, takže rostliny vytvářejí krásné koruny svícnovitého tvaru, připomínající známé mexické kaktusy.
Obě domestikované euforbie jsou už dlouhá léta milým zpestřením našich domácností, a díky své odolnosti si nacházejí stále další a další příznivce. Ačkoliv zkušenější sukulentáři jimi tak trochu opovrhují, u nás se pro tyto dvě rostliny z dalekého jihu  najde  vždycky kousek místa. 
ObrazekNa úvodním snímku je zářivé květenství Euphorbia milii, následuje pohled do rozkvetlé koruny téže rostliny. Na třetí fotografii můžete vidět jeden z kultivarů E. milii, kvetoucí takřka nepřetržitě. Rostlina se zářivými květy je zasazena v květináči o průměru osm centimetrů. Na čtvrtém snímku můžete porovnat zelenou i červenou formu Euphorbia trigona, a zároveň si povšimnout, jak velké rostliny docela spokojeně prosperují v květináčcích o průměru pouhých 5,5cm! Na závěr ještě jeden pohled zblízka na E. trigona „Rubra“.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Alaagbar

(Typek, 26. 3. 2018 15:53)

Pod vami je c4

Bíle kvetoucí Euforbia milii

(Libuše Irberová, 13. 10. 2017 17:16)

Nabízím zájemcům bíle kvetoucí euforbiu milii - mám dvě, obě sice rozvětvené, ale z nedostatku místa vytáhlé (cca 60-80cm). Z důvodu rekonstrukce bytu je nabízím buď k osobnímu odběru a nebo za poštovné. Je mi líto je nemilosrdně zlikvidovat, vím, že bílá forma je vzácnost.
Měl by někdo zájem?
Ozvěte se SMSkou na 737 770 637

Trnová koruna

(Hana Volhejnová, 6. 1. 2015 19:51)

dobrý den stále scháním žlutou barvu a strakatou růžovou vím že existuje ale nemůžu ji sehnat nemáte ji náhodou na prodej moc děkuji Volhejnová

dřevnatění

(J.Janda, 1. 7. 2014 23:04)

Dřevnatění starších částí stonků je u této rostliny běžné. J.J.

EUPHORBIA TRIGODA

(J.SIKOROVÁ, 25. 6. 2014 14:36)

DOBRÝ DEN , MÁM TUTO ROSTLINU UŽ 23 LET MÁ VÝŽKU OKOLO 2M UŽ PÁR KRÁT JSEM JI ZKRÁTILA ŘEZEM ALE V POSLEDNÍM ČASE MI ZAČÍNA OD DOLŮ DŘEVĚNÁTĚT TAK NEVÍM JESTLI TO JE STÁŘÍM NEBO PŘEMOKŘENÍM DĚKUJÍ ZA ODPOVĚD

trigona

(J.Janda, 3. 9. 2012 11:57)

V této výšce už většinou větví, ale když se jí nechce, nezbývá než ji zkrátit řezem. Funfuje to spolehlivě, stačí jen zvolit výšku budoucího kmene, protože ten už neporoste. Nových větví bývá hodně a ránu brzy zarostou, vršek se dá zakořenit. J.Janda

odnožování

(J. Peroutková, 2. 9. 2012 19:59)

..ještě upřesňuji že jde o euphorbii trigona...

odnožování

(J. Peroutková, 2. 9. 2012 19:58)

Dobrý den, jak docílím odnožování? Mám rostlinu vysokou asi 53 cm, ale stále se nechce větvit, trochu jsem ji zkoušela "potrápit" a méně jsem ji zalévala ale stále nic. Pěstuji za jižním oknem v bytě. Mám jí zkusit seříznout? Děkuji za odpověď. JP

bílá

(J.Janda, 8. 6. 2012 0:00)

Bíle kvetoucí kultivar jsme pěstovali už někdy koncem osmdesátých let minulého století, stejně jako rostliny s květy (cyathii) žlutobílými a různě kropenatými. Tehdy se zdálo, že to bude velká móda, ale postupem času ty pestrobarevné kultivary ze sbírek nějak vymizely. V součané době nepěstujeme žádný z nich. Všechny tyto kultivary měly tu výhodu, že hojně větvily už jako maličké, aniž bychom museli jejich větve řezat, což klasická milii nedělá. J.J.

Bílá forma

(Alice Hrubešová, 7. 6. 2012 23:22)

Dobrý den. Potřebovala bych poradit, zda opravdu existuje bílá forma euph. milii. Nemáte ji v nabídce k prodeji? Děkuji