ECHEVERIA LILACINA a ještě něco málo o rostlině z titulní strany
Tento nádherný druh z mexického státu Nuevo León pěstujeme už řadu let, a dlouho jsme rostliny nebyli schopni pojmenovat. Existuje totiž neuvěřitelné množství echeverií tohoto typu a mnoho dalších mezidruhových kříženců.
Teprve v Encyklopedii sukulentů autorské dvojice Z.Ježek a L.Kunte jsme ji nalezli pojmenovanou, a od té doby jsme si ji měli na internetu možnost porovnat s ostatními zdroji. Při bližším pohledu nám najednou připadala jako prakticky nezaměnitelná.
Odlišná od ostatních druhů je především zvláštním a naprosto nepravidelným zbarvením v některých okrajových částech listů. Toto růžovofialové zbarvení se objevuje obvykle uprostřed léta nebo naopak v zimě, kdy bývají naše rostlina často po dlouhou dobu nasucho.
Růžice tohoto druhu dosahují průměru 10 - 15 cm, a listy bývají silně ojíněné, což je způsobeno poměrně silnou voskovitou vrstvou na jejich povrchu.
Zůstávají po celý život přízemní a takřka nevytvářejí kmínek. Spodní listy poměrně rychle zasychají a je vhodné je průběžně odstraňovat, jakmile to jde bez násilí. Ruce vám sice zůstanou na krátký čas bílé, ale vlnatky pozbudou dalšího vyhledávaného úkrytu.
Letnění je vhodné, ale za předpokladu stanoviště chráněného proti dešti. Prohnuté listy zadržují v mezerách po dlouho dobu kapky vody. Nehrozí sice popálení rostliny, ale při chladnějších ránech spíše hniloba. Máme už několik let čtyři dospělé rostliny, které kvetou s železnou pravidelností v únoru či březnu, a stejně tomu je i letos. Stvoly jsou vysoké a květů zářivého zbarvení na nich bývá mnoho. Jako celek je to docela hezká pastva pro oči.
Echeveria lilacina nevyžaduje nějakou zvláštní péči, ale vhodné je každoroční přesazování, při němž odstraňujeme od báze kmínku všechny staré listy a jejich zbytky, které jinak nelze odstranit, pokud jsme to nedělali průběžně předtím. Výsledek zakořeňování listů se nám zdál neúměrný vynaložené námaze, ale pokud bychom se rozhodli tuto nádhernou rostlinu množit, asi bychom využili obrovské množství semen, která květenství každým rokem produkují. Další možností je oddělování odnoží, kterých však u tohoto druhu bývá jako šafránu. Asi není třeba zdůrazňovat, jak moc miluje tato nápadně zbarvená rostlina slunce.
Echeveria lilacina je opravdovým klenotem, srovnatelným i s mnohem choulostivější E. laui. Pokud je rostlina starší a nádherně vybarvená, nemůžete ji ani v nepřehledně uspořádané sbírce přehlédnout. Když modrofialové tělo doplní ještě nádherné červené květy na vysokých stvolech, jakoby nám příroda chtěla demonstrovat svoji dokonalost.
Neméně krásná je Echeveria pulidonis z mexických států Hidalgo a Puebla. Všichni ji znáte, protože její obrázek vás už několik měsíců vítá na našich stránkách. Protože rostlina z titulní strany (je to totožný jedinec) se také docela činí, můžete se podívat na ty změny. Samotná dvojčata listových růžic příliš nepoporostla. Spíše naopak, protože zimu prožila při minimální nárazové zálivce, takže opadalo značné množství spodních listů. Už před vánoci se objevily v blízkosti růstových středů náznaky budoucích květenství, která se otevřela koncem března. Kvítky samozřejmě rostlinu zdobí i nyní, a bude tomu tak zřejmě ještě více než měsíc.
Rostlina utvořila květních stvolů hned několik, abychom nebyli na pochybách, že když je stará, chybí jí snad síly. Potvrzuje to ještě odnoženi, které začíná vytvářet vždy v době vrcholícího kvetení. Jakmile začnou květy uvadat, budeme stvoly průběžně odstraňovat, abychom rostlině alespoň trochu ulehčili. Bude dostávat podstatně více vody než dosud, protože bude potřebovat energii k zdárnému vývoji mladých listových růžic.
Příští rok už budou květuschopné a možná potěší právě vás, stejně jako několik pěstitelů v letošních zásilkách, kteří mladé, květuschopné nebo již kvetoucí rostlinky dostali jako bonus k objednaným rostlinám.
Mateční rostlina s příchodem slunečných dnů získá ještě mnohem krásnější vybarvení listů a na čerstvém vzduchu bude od konce jara sbírat síly do další sezóny. Pokud si dobře vzpomínám, bude to u nás již její sedmá nebo osmá. Takže takhle je to s kytkou z titulní strany, kterou jsme tam umístili shodou náhod, jak se píše v úplně prvním článku této rubriky.