sukulenty

Opravdovou letní ozdobou každé sukulentářské sbírky je kultivar „Topsy Turvy“, který byl vyšlechtěn z tradiční mexické rostliny Echeveria runyonii. Zatímco původní rostlina má listy takřka rovné, u tohoto robustního kultivaru  jsou  bizarně zprohýbané, takže jejich růžice tvoří impozantní celek. Zvláštní tvar rostliny ještě zvýrazňuje takřka bílé zbarvení listů, způsobené silnou voskovitou vrstvou na jejich povrchu. Zatímco normální rostlina E. runyonii dosahuje průměru listové růžice kolem patnácti centimetrů, tento kultivar může dorůst velikosti až dvojnásobné! Název  kultivaru má mezi pěstiteli množství  podob  („Thompsy Turphy“, „Topsi Turbi“, „Turvy“ a další), ale vždy se jedná o totožnou a s jinými echeveriemi naprosto nezaměnitelnou rostlinu. Ta  je v současné době pěstována mnohem častěji než původní druh, z něhož byla selektivním výběrem a následným vegetativním množením rozšířena do celého světa. V poslední době se také občas pěstuje  kristátní růstová forma.
Zatímco většina echeverií kvete od počátku zimy do jara, v létě vykvétají ponejvíce už jenom kříženci. A když i ti dokvetou a léto pomalu končí, přichází čas této robustní rostliny a jejích zářivých květů na vysokých stvolech.
Květy se rozvíjejí postupně, a v kombinaci s bílým okolím působí neskutečně. Co se týče pravidelnosti kvetení, neznám spolehlivější echeverii než je právě tato. Starší rostliny navíc vytvářejí zpravidla více květních stvolů, které vykvétají často současně, což rostlinu značně vysílí. Přesto záhy opět získá kompaktní tvar, a vše dožene mohutným nárůstem nových zvlněných listů bezprostředně po odkvětu a včasném odstranění starých květních stvolů. Nejkrásnější listové růžice tak rostlina má uprostřed zimy. Jsou husté, a v případě dlouhého období sucha se listy ještě více semknou. Dlouhá období bez vody rostlina spolehlivě přečkává  nejenom v chladném skleníku či verandě, ale i za oknem vytápěné místnosti. 
Tento kultivar miluje sluneční paprsky v jakémkoliv množství. Pokud rostlině dopřejeme celoročně maximum světla, její zbarvení je zářivé. Dobře snáší letnění, což se rozhodně nedá říci o všech bělolistých echeveriích. Protože mezi zprohýbanými listy se vždycky najde nějaká mezera, voda z nebe proteče rychle do substrátu, aniž by delší dobu zůstávala ve středech růžic. To je zároveň dobré i pro pěstování v interiéru či skleníku, protože rostlina záhy přesahuje přes okraje nádoby a můžeme ji bez následků polévat vodou mezi listy. Kdybychom této robustní kytce chtěli poskytnout nádobu tak velkou, že by zůstával ještě volný prostor  k zálivce po okrajích rostliny, nevešla by se nám patrně na parapet.
Vodu má „Topsy Turvy“ ráda, ale vydrží bez ní neskutečně dlouho. Od jara do podzimu ji zaléváme každý týden a vodu vždy ze substrátu vysaje bleskově. S příchodem podzimu zálivku omezujeme, a v zimě ji v chladnější části skleníku zaléváme jednou za měsíc. Množství spodních listů v tomto období zasychá, a proto je průběžně odstraňujeme, ale vždy bez násilí. Právě  usychající staré listy se stávají útočištěm kolonií vlnatek, které ve spleti šustivé sušiny nalézají množství poměrně bezpečných úkrytů. Polévání vodou na listy jim ale výrazně znepříjemňuje život!
Poklesy teplot k bodu mrazu snáší tento kultivar stejně dobře jako podstatně vyšší ve vytápěné místnosti a extrémně vysoké ve skleníku uprostřed léta. Je to rostlina do nepohody, která si kromě nedostatku světla nechá líbit ledacos. Když si rostlin pořídíte vícero, dočkáte se uprostřed léta hustého lesa květních stvolů, z jejichž vrcholů probleskují zářivé květy. Když se naráz otevřou, nastává  mexický sukulentní ohňostroj.