sukulenty.estranky.cz

Tato nádherná rostlina z jihoafrického Kapska patří k našim oblíbencům z mnoha důvodů. Mezi zástupci rodu Euphorbia je naprosto nezaměnitelná, a to i přes svoji značnou variabilitu. Navíc se jedná o rostlinu poměrně odolnou, snadno se množící a krásnou v každém ročním období. Nejkrásnější ovšem bývá v době svého každoročního probouzení (snímek v úvodu) k životu z krátkého zimního spánku. Protože hojně větví v nejrůznějších částech sloupovitých těl, tvoří po nějakém čase velice hezké a dekorativní trsy. A od samého začátku nám připomíná kaktusy, s nimiž jsme začínali mnohem dříve, než s ostatními sukulenty.
Jak jsem se již zmínil, jedná se o rostlinu značně variabilní. Její sloupovitě narůstající (max. 25cm) tělo je úzké a  rozdělené na několik žeber, jejichž hřbety jsou zdobeny různobarevnými útvary, podobnými trnům. Zpočátku bývají měkké, a tvrdnou až postupem času, kdy zároveň mění svoje zbarvení. Vznikají přeměnou jiných orgánů, v tomto případě květních stvolů. Právě ve vybarvení těchto trnů je variabila u Euphorbia enopla nejvýraznější. Rostliny ve sbírkách kopírují stav v přírodě, takže můžeme u pěstitelů vidět rostliny s trny červenohnědými, takřka černými nebo také zelenožlutými. Někteří odborníci dokonce těmto barevným odchylkám přisuzují statut subspecií. Dále je rostlina variabilní také v tloušťce stonků, která se u dospělých rostlin pohybuje mezi 15 a 30 milimetry.
Stejně jako ostatní zástupci rodu Euphorbia roní i tato rostlina bělavý latex, který tělem rostliny putuje hustou sítí jakýchsi kanálků. Při neopatrné manipulaci s rostlinou je tok latexu přerušen, a pěstitel si musí dát pozor, aby se mu tekutina nedostala do očí. V tom případě mohou hrozit i ošklivé záněty. Mnohem praktičtější je v tomto případě ihned po manipulaci s rostlinou si umýt ruce, protože mléko zasychá poměrně dlouho a zanechává na rukou skvrny. Nepříjemný je už samotný sladký zápach, který poranění rostliny provází, ale kromě očí z latexu žádné jiné problémy nehrozí.
Rostlinu pěstujeme na plné slunci, kde poměrně rychle přirůstá. Při dosažení určité výšky se však růst zpomalí nebo zastaví, a rostlina svou energii investuje do množství odnoží. Zatímco od jara do podzimu zaléváme 1x týdně a za podmračených dnů i v delších intervalech, v zimě omezíme zálivku na udržovací minimum. Protože odpočinek rostliny netrvá příliš dlouho, je třeba začít s mírnou zálivkou ve chvíli, kdy se v růstových středech objeví nové zářivě červené nebo žluté zárodky budoucích trnů. Protože ale v té době není příliš světla, dávky vody musí být mírné. Zimní teploty by neměly trvaleji klesat pod 12°Celsia.
V období začínající vegetace (někdy už v lednu!) je třeba dávat pozor na popálení růstových středů sluncem. Právě Euphorbia enopla je v tomto ohledu dosti citlivá, protože narůstá zpočátku poměrně intenzivně. Její rozevřené středy jsou vzhledem k částečné absenci světla (a současně rychlému růstu) opatřeny pouze tenkou pokožkou, a již značně intenzivní sluneční paprsky mohou vykonat v krátkém čase dílo zkázy. V létě toto nebezpečí nehrozí, protože přírůstky jsou husté a růstový střed se nestačí tolik otevírat.
Protože se jedná o rostlinu mimořádně atraktivní, chopily se jejího intenzivního množení některé pěstírny v Nizozemí nebo Belgii, takže je možné setkat se s výsledky jejich práce často i v supermarketech se zahradnickým prodejem. Množení je snadné z vrcholových řízků, které koření snáze než ostatní zástupci r. Euphorbia. Mnohdy jsou rostliny ale vinou dopravy a zacházením nekompetentního personálu v supermarketech v tak zuboženém stavu, že u svého nového majitele v krátké době hynou. Pokud jsou ale pěstovány poctivě, můžeme je zničit pouze trvalejším přemokřením substrátu v zimním období.
Období násady modifikovaných květních stvolů v růstových středech patří bezesporu k nejkrásnějším zážitkům, které nás každoročně čekají v našem skleníku. Na chráněném místě lze rostlinu pěstovat i venku, ale u nás to vzhledem k přetrvávající zvědavosti buldočka Benďurky zatím možné není. Autorem poslední fotografie z letnění je Michal Černý, který ji u nás pořídil před lety ještě za Benďurkova předchůdce, který nedotknutelnost našich rostlin respektoval.