sukulenty.estranky.cz

Rostliny rodu Euphorbia lze všeobecně považovat za pěstitelsky o trochu problematičtější než je spousta jiných sukulentů. Přestože se snažíme pěstovat všechny naše sukulenty v rámci možností jednotně, euforbie mají přece jenom několik odlišností. Především pro ně vždy mícháme substrát s větším podílem písku než třeba pro sukulenty tlusticovité (Crassulaceae) a většinu ostatních rostlin. Také je oproti ostatním méně zaléváme. Buď ve stejných intervalech a menších dávkách, nebo každou druhou či třetí zálivku prostě vynecháme, především když předpovědi hlásí oblačné počasí. A především většinu euforbií téměř nezaléváme v zimě, pokud je zimujeme v chladnějším prostředí (5-10°C). To vše uvádím proto, že rostlina z dnešního článku je také euforbie, ale natolik odolná a pěstitelsky jednoduchá, že v tomto ohledu v říši sukulentů nemá příliš konkurence!
Euphorbia woodii pochází z jihoafrické provincie Kwazulu-Natal a patří mezi tzv. medúzovité euforbie. Vděčí za to chapadlům se podobajícím větvím, vyrůstajícím z tlustého kulovitého stonku, tvořícího střed i základ rostliny. Dohromady s až dvacet centimetrů dlouhými chapadly tvoří tento stále tloustnoucí a hluboko pod zem pokračující útvar bizarní celek, který ještě zvýrazní množství zářivě žlutých kvítků, které rostlinu zdobí během jediné sezóny i několikrát. Tuto úchvatnou podívanou svému majiteli Euphorbia woodii chystá s železnou pravidelností i přes mnohá příkoří, která jí v minulosti způsobil svými pěstitelskými přehmaty!
Euphorbia woodii roste dobře na sluneční výhni, kde by se mnoho jiných rostlin už dávno spálilo, a stejně dobře prosperuje i kvete dole pod parapetem, kam slunce zabloudí opravdu jen výjimečně. Dobře snáší zimování v teplém, ústředně vytápěném bytě, i když za cenu ztráty velké části chapadel, která postupně žloutnou a zasychají, jak se z nich voda i živiny postupně přesouvají zásobovacími trasami do ztloustlého středu rostliny. Stejně tak přezimuje spolehlivě i v chladném skleníku, kde teploty klesají k bodu mrazu. V takovém případě vydrží celou zimu zcela nasucho, a zjara po první či druhé zálivce je zase ve formě! Od jara do podzimu spolehlivě přežije i špatně načasovanou zálivku, kterou by většina jejího příbuzenstva tvrdě trestala ztrátou kořenů. Když na ni s vodou zapomeneme uprostřed letních veder, na rostlině dlouho nepozorujeme sebemenší změny vzhledu! Mohl bych pokračovat ve výčtu předností Euphorbia woodii, ale je na čase upozornit i na jednu negativní stránku, spojenou s jejím pěstováním. Zabere totiž hodně místa!
Je to způsobeno především zelenými chapadly, dosahujícími délky až dvaceti centimetrů. Když k tomu připočteme středový stonek o průměru až 15cm (u hodně starých rostlin), máme robustní rostlinu, která se na úzký okenní parapet příliš nehodí. Také ve skleníku je to rozpínavý soused, konce jehož výhonů často zasahují do sousedních květináčů. Částečným řešením je postavit rostlinu na vyšší podložku (např. obrácený prázdný květináč) a nechat chapadla viset dolů! Samozřejmě se nabízí snadnější způsob, spočívající v zasazení do hlubšího květináče, který však doporučuji pouze pěstitelům, kteří to umí s vodou a rostlinu pěstují na slunenčém stanovišti. Přes tuto vadu na kráse je Euphorbia woodii rostlinou oblíbenou, zdobící i nejednu sbírku kaktusů, protože suché prostředí kaktusářských skleníků je pro ni jako stvořené.
Euphorbia woodii se množí ponejvíce zakořeňováním dlouhých výhonů, které po zastavení vytékajícího mléka (latexu) necháme dokonale zaschnout. I zde nastává problém s rozměry řízků, které však ve vlhkém písku či perlitu koření vcelku dobře. Jen trvá poměrně dlouhou dobu, než rostlinky vytvoří kulovitý středový útvar, který je vzhledem k jeho navazující podzemní části možno považovat za kaudex. Rychlejší způsob množení nabízí velké rostliny, na koncích jejichž nejstarších chapadel se čas od času vytvářejí mladé rostlinky i se ztloustlým středovým stonkem, které jsou dokonalými zdrobnělinami rostliny mateční! Stačí tyto rostlinky opatrně odříznout a zakořenit. Sám jsem tento způsob vyzkoušel několikrát a jednu z takto množených rostlin můžete vidět na posledním snímku.