sukulenty.estranky.cz

Faucaria bosscheana je původem z přírody východního Kapska, a německým botanikem a archeologem G. Schwantesem (1881-1960) byla popsána už v roce 1926. V naších sbírkách se objevuje někdy od poloviny osmdesátých let minulého století, i když zdaleka ne tak hojně jako mnohé jiné druhy z jejího blízkého příbuzenstva (např. F. tigrina, F. lupina, F. tuberculosa). Hlavně zpočátku se však jednalo především o její poddruh F. bosscheana var. haagei, který je dnes už mnohými považován za samostatný druh (F. haagei).
Faucaria bosscheana je přitom rostlina jako stvořená pro okenní pěstitele, a to především díky svým nepatrným rozměrům a skromným nárokům na pěstování. Oproti většině ostatních druhů rodu Faucaria nejsou její drobné (2-3cm) kýlnaté listy zdobeny tak výraznými zoubky, zato rostliny již od útlého věku vytvářejí nezvykle mnoho bočních odnoží. Na listech lze spatřit i drobné tečky, vystupující ale na povrch pouze na slunečném stanovišti a především na jejich spodní straně. Okraje listů také bývají bíle lemovány a uprostřed českého léta se toto zbarvení mění do růžova.Ačkoliv je Faucaria bosscheana rostlinou miniaturní, její zlatožluté květy jsou v poměru k samotné rostlině velké.Jejich průměr může dosáhnout i 5cm, většinou se však setkáváme s květyv rozmezí 3-4cm, ale i tak stačí jediný z nich v odpoledních hodinách dokonale zakrýt celou rostlinu. Květy se většinou objevují na konci léta, někdy ale až hluboko v českém podzimu (říjen,listopad). Jako všechny žluté květy, i ony jsou obrovským lákadlem pro hmyz, kterého je v době kvetení tohoto druhu většinou ještě dostatek. Pokud zároveň kvetou i jiné druhy faukárií, na druhovou pravost získaných semen pochopitelně nelze příliš spoléhat, protože pěstitel obvykle přijde se štětečkem v ruce stejně až skoro poslední! Výsev semen je přitom v podstatě jediným způsobem množení, když pomineme možnost zakořeňování bočních odnoží. Komu by se ale chtělo rozřezávat husté trsy těl, když přirůstají docela pomalu? Odnože sice koření vcelku dobře, ale dávají si na čas. Také je nutné ponechat řezné rány pořádně zaschnout a zatáhnout, jinak hrozí na vlhkém množárenském substrátu hniloba.S pěstováním této miniatury je to podobné jako u veškerého jejího příbuzenstva. Základem úspěchu je maximum slunečních paprsků.Na jejich množství sice tato rostlina není ani zdaleka tak náročná jako třeba příbuzenstvo z rodů Lithops, Frithia nebo Fenestraria, ale samozřejmě plným sluncem nikdy nepohrdne. Během letních veder i ona prodělává krátkou růstovou pauzu, během níž ji sice mírně zaléváme, ale ještě lépe jen po večerech kropíme. Jinak ale od jara do podzimu zaléváme pravidelně každý týden, i když v mírnějších dávkách než třeba tlustice, a každopádně necháváme substrát po každé zálivce pořádně proschnout. V tomto období také můžeme rostliny zalévat konví shora přímo na těla, aniž bychom jim nějak uškodili. V zimě (5-10°C) je samozřejmě něco podobného značně riskantní, zvláště v chladnějších a mizerně větraných sklenících. Vodu naše rostliny dostávají přibližně jednou za měsíc, i když by klidně nasucho vydržely třeba i celou zimu. Důležitý je také propustný substrát s větším podílem písku, protože trvalejší přemokření Faucaria bosscheana snáší stejně špatně jako ostatní zástupci rodu.V nadcházející sezóně se chystáme naše rostliny poprvé letnit na plném slunci a dešti.Vedly nás k tomu fotografie Faucaria bosscheana z jihoafrické přírody, na nichž lze spatřit husté trsy těl s takřka šedými listy, jejichž okraje jsou navíc sytě růžové, a stejné zbarvení mají i drobné zoubky, jichž bývají na každém listu zpravidla jen dva páry (u mladých rostlin často vůbec žádné). Zbarvením rostliny z přírody v mnohém připomínají známější příbuznou Lapidaria margaretae, o jejímž pěstování jsme na našem webu už v minulosti také psali, a která se v posledních letech objevila dokonce i v nabídkách západoevropských velkopěstíren (kde ji však považují za Lithops!).
Faucaria bosscheana je krásná miniaturka a zaslouží si i hezkou nádobu. My jsme to měli loni v tomto ohledu docela snadné, protože jsme dostali spoustu nádherné keramiky od Zatloukalů z Oprostovic. Do jedné z misek jsme zasadili i malý trs Faucaria bosscheana. Myslím, že jim to společně docela sluší, a první podzimní květ je důkazem, že asi i náramně svědčí!