GASTERIA GLOMERATA
Při loňské jarní návštěvě u Petra Pavelky v Letňanech mi padly do oka drobné rostliny, které i přes svoji zdánlivou nenápadnost nádherně vystupovaly z té nekonečné sukulentní džungle všude kolem. Moji pozornost upoutalo především zvláštní, těžko specifikovatelné zbarvení listů té jinak vcelku nenápadné droboti. Zblízka mi listy těch rostlin připomínaly povrch čínských mechovek, jak se říkalo za mého mládí asijským pálkám na stolní tenis.
Matné zbarvení jemně hrbolatých listů je pro Gasteria glomerata typické, stejně jako pomalý dvoustranný nárůst listů, a později i vcelku hojné odnožování. Rostlina pochází z jihu Afriky, a na jmenovce těch zakoupených stálo lokalitní označení „Kouga Dam“. Koukal jsem na tu oblast na internetu, a měl jsem z toho oči jako boule, protože takovou přírodní idylku pro vodáky a milovníky přírodních scenérií jsem už hodně dlouho nespatřil. Dokonce jsem se dočetl, že rostliny Gasteria glomerata je možné sledovat na skaliscích podél řeky (a přehrady na ní) Kouga daleklohledem z projíždějících výletních lodí. 
Nejedná se zatím o rostlinu přímo ohroženou, protože již její výskyt v přírodní rezervaci je určitým druhem její ochrany. Protože se vcelku snadno, i když pomalu, množí v kultuře, nevzniká ze strany pěstitelů potřeba rabovat její přírodní naleziště na spodním toku zmíněné řeky v západním Kapsku.
Byl jsem zvědav, jak se novým rostlinkám z čeledi Liliaceae bude líbit u nás. Protože uměle skleník nezastiňujeme, musel jsem v něm nalézt světelný kompromis pro ty nádherné kytky, aby neztratily své charakteristické zbarvení, a na druhou stranu nedošlo k popálení jejich listů příliš intenzivním sluncem. A pak už jsem jen mírně a nárazově zaléval přibližně jednou za dva týdny. Někdy byly intervaly mezi zálivkami ještě delší v závislosti na vývoji počasí.
Růst této krásné rostliny není nijak překotný, a zdá se, že s květináčkem o průměru 6-8cm vystačí po celý svůj život. Pokud naše rostliny čas od času ochudím o nějakou z bočních odnoží, kterých už každá z nich vytvořila několik, určitě jim zbude i v těch malých nádobách ještě dostatek prostoru k spokojenému životu. Množení odlamováním těchto odnoží je mnohem efektivnější než z jednotlivých listů nebo výsevem semen.
Chladné zimování snesou stejně dobře jako teplejší, což máme vyzkoušeno u několika jiných zástupců rodu Gasteria. Právě krátký odpočinek nasucho v chladnějším prostředí (5-10°C) každopádně výrazně podporuje budoucí kvetení rostlin, což platí i pro tuto africkou krasavici.
Zářivě červené květy se objevují obvykle během naší zimy, někdy rostliny s kvetením vyčkají třeba až do konce jara. Tak tomu bylo letos i u nás. Zatímco jedna z rostlin kvete, druhá stejné velikosti a stojící bezprostředně vedle ní teprve otevírá svůj růstový střed, kde se objevuje zárodek budoucího květenství. Ta vyrůstají na vysokých a tenkých stvolech, a jsou díky zářivému zbarvení naprosto nepřehlédnutelná. 
Je až neuvěřitelné, jak mohutné květenství dovede vyprodukovat tak malá rostlinka. Když k tomu připočteme výrazné zbarvení kvítků, připomínajících miniaturní lampiónky, máme tu rázem nádherný tip pro okenní pěstitele, kteří v případě Gasteria glomerata vystačí s parapetem okna orientovaného i na západ.
Gasteria glomerata slibuje být zajímavým zpestřením našich sukulentářských sbírek, a to především díky zajímavému zbarvení listů, jakým se může pochlubit jen málokterá jiná rostlina. Skromné nároky na prostor i pěstitelovu péči pasují tuto drobnou africkou rostlinku do role horkého sukulentního favorita let budoucích. U nás doma už své definitivní místo našla, a výsledek můžete vidět na fotografiích.
