GRAPTOSEDUM Francesco Baldi
Libozvučný a italsky znějící název patří rostlině, kterou nepěstujeme příliš dlouho. Celou tu dobu jsem samozřejmě přemýšlel o jejím původu, protože mi bylo jasné, že o přírodní druh se s největší pravděpodobností nejedná. Jednoho z rodičů jsem si tipnul docela s jistotou. Graptopetalum paraguaense je rostlina ke křížení jako stvořená, a její šedomodré listy s letním růžovým nádechem zanechaly stopy i na vizáži tohoto křížence. Jenomže kříženců této mexické rostliny s jinými zástupci čeledi Crassulaceae pěstujeme několik, a žádné z těchto rostlin se tato příliš nepodobala.
Letos na sklonku zimy se mezi značně zredukovanými listy jedné z rostlin objevily zárodky něčeho, co by v budoucnu mohly být květní stvoly. 
Dlouho to vypadalo, že z nich nic nebude, protože jejich vývoj se v předjaří na nějaký čas úplně zastavil. Dočkali jsme se až v přesné polovině dubna, kdy se z nádherných, drobných poupátek jemného zbarvení rozvinul první žlutý kvítek. Svou stavbou se podobal zmíněnému Graptopetalum paraguaense, jehož květy jsou ovšem bílé, a na každém korunním lístku ještě opatřené kamínovou skvrnou.
Zapátral jsem na internetu, kde jsem měl už nějaký čas vyhlídnutého jednoho adepta s italsky znějícím názvem. Graptosedum „Francesco Baldi“ je křížencem G. paraguaense a další mexické rostliny Sedum pachyphyllum(viz článek na našich stránkách). Právě po tomto známém a velice dekorativním rozchodníku tedy žluté zbarvení kvítků! A také drobnější vzrůst, protože Graptopetalum paraguaense je rostlina vcelku nezkrotná, a vytvářející dlouhé, silně opadavé stonky.
Díky křížení se Sedum pachyphyllum došlo i k částečné redukci velikosti listů. „Francesco baldi“ je tím pádem rostlinou na prostor vcelku nenáročnou, a nevyžadující každoročně zmlazování jako G. paraguaense. Kvetoucí rostlinka je zasazena v květináči o průměru 7cm, do něhož jsem ji přesazoval docela nedávno, a v němž má ještě dostatek místa na další růst.
Za dobu čekání na první květy jsme si mohli ověřit způsob pěstování, nelišící se v ničem od nároků obou rodičů. Málo vody a hodně slunce je dobrou kombinací, pokud má být kříženec krásně zbarvený, aby si zasloužil i svoje druhé označení „Pink Beauty“.
Je pravdou, že změny zbarvení listů tohoto křížence v různých obdobích jediné sezóny byly opravdu výrazné. Snad nejkrásnějšího zbarvení listů rostlina dosáhla na konci podzimu, kdy musela čelit venku teplotám blížícím se bodu mrazu. Podle údajů na internetu snese „Francesco Baldi“ i -9°C. Zatímco ostatní rostliny máme na poklesy teplot k nule už dlouhodobě vyzkoušeny, s touto jsme loni na podzim tak trochu zariskovali. Za odměnu jsme ji pak viděli v plné kráse, která ale během zimy stačila do značné míry vyprchat. Se ztrátou podzimního zbarvení se částečně vrátila i lámavost listů, kterou pobyt venku vcelku dokonale eliminuje. Díky tomu jsme ale zjistili, že zakořeňování opadlých listů bude spolehlivou cestou k potomstvu.
Graptosedum „Francesco Baldi“ se tedy zařadilo do kolektivu našich kříženců rostlin čeledi tlusticovitých (Crassulaceae). Díky podzimnímu zbarvení listů a jarním květům to vypadá, že se u nás kříženec mexických rostlin s italským názvem usadí natrvalo.
První žlutý kvítek na prvním snímku následuje dvojice snímků z konce ledna, kdy se mezi listy objevily zárodky budoucích květenství. Poupata se zčala rozvíjet až v polovině dubna, což zachycuje předposlední fotografie. Na té poslední je „Francesco Baldi“ v zajetí ranní rosy na podzim loňského roku.
