Jdi na obsah Jdi na menu
 


HAWORTHIA LIMIFOLIA

2. 11. 2008

ObrazekČert aby se vyznal v havorciích, říkám si kolikrát při pohledu na tu záplavu druhů a poddruhů, podobných si často jako vejce vejci. Samozřejmě jich také pár pěstujeme, a některé z nich dokonce mnohem déle, než jsme vůbec začali s intenzivnějším shromažďováním sukulentů. Rostliny početného rodu Haworthia se totiž pěstovaly docela běžně v panelákových bytech už v dobách mého útlého dětství, společně s hojně rozšířenými zástupci rodů Aloe a Gasteria. Všechny tři rody jsou blízce spřízněny, protože  jsou společně součástí čeledi liliovitých (Liliaceae). Také jsme je tehdy  všechny považovali shodně za aloe. Protože moje teta Anna pracovala v bratislavském zahradnictví ZARES, za našimi okny se čas od času vyskytly už tehdy i docela zajímavé druhy, mezi nimiž byla i rostlina z dnešního článku. Jelikož byla takřka nesmrtelná a docela snadno se množila, za nějaký čas ji měl v baráku skoro každý.Obrazek
Haworthia limifolia patří v rámci rodu k tomu málu naprosto nezaměnitelných druhů, i když u některých subspécií (ssp.) této rostliny může k záměně snadno dojít. Variabilita Haworthia limifolia je veliká, a jen z nejrůznějších typů těchto rostlin by mohla vzniknout na západním okně  bytu docela zajímavá sbírka. Záměrně jsem uvedl orientaci okna, protože řada  havorcií je v nárocích na množství světla o poznání skromnější než většina jiných sukulentních rostlin. Protože ani v jednom skleníku okna nestíníme, naše havorcie zaujímají už dlouhá léta horním parapetem alespoň částečně přistíněný prostor, který sdílejí společně se svým rozvětveným a výše zmíněným příbuzenstvem.
Rostlina tvoří přízemní růžici tuhých, tmavě zelených (nebo hnědozelených) listů, jejichž horní strana je mírně propadlá, zatímco spodní kýlovitě vypouklá. Listy jsou zdobeny plastickou kresbou, složenou z množství příčných pruhů. Celkově povrch listů působí dojmem pouště, na níž je písek načechrán větrem. Ten pohled dobře známe z přírodopisných dokumentů. Haworthia  takřka limifolia postrádá stonek, a její přízemní růžice jsou jakoby spirálovitě stočeny. Dosahují průměru až 10cm, a po nějakém čase začínají produkovat boční odnože, vhodné k množení. Většinou už mívají vlastní (a často hodně dlouhé) kořeny, takže je možné sázet je rovnou do samostatných nádob.
ObrazekRostlina je skromná nejenom na množství světla, ale také vody, s kterou se v případě Haworthia limifolia vyplatí šetřit celoročně. Cit pro zálivku je u havorcií důležitý, protože občas zastavují růst, a tyto chvíle si musí pěstitel vypozorovat. Každopádně bychom měli zalévat až ve chvíli, kdy je substrát úplně suchý. V zimě omezujeme zálivku pouze na občasnou udržovací, zvláště když rostlinu zimujeme na chladnějším stanovišti. Snese nasucho i poklesy teplot k bodu mrazu, na které je zvyklá z jihoafrické přírody.
Když u našich havorcií pozoruji pomalé čerpání vody ze substrátu, přestávám na nějaký čas zalévat. Pokud zemina nevysychá opakovaně, podívám se rostlinám na kořeny. Často zjišťuji, že z nich zůstalo pouze torzo, a nějaký čas před kontrolou zřejmě vůbec nepracovaly. Očistím kořeny, odstraním vše nefunkční, takže  často zůstane jen několik krátkých nových kořínků, které zanedlouho stačí prorůst celý obsah nádoby.
Havorciím prospívá letnění ve stínu stromů. Pokud se nám podaří nalézt vhodný světelný kompromis, pak jsou rostliny zdravé, a jejich povrch je tmavě zelený až hnědozelený. Jenom musíme dbát, aby rostliny nestály příliš dlouho ve vodě, a to především ve dnech s nízkými ranními teplotami. Obrazek
Drobné a nepříliš atraktivní květy vyrůstají na tenkých a vysokých stvolech. U Haworthia limifolia jsou takřka stejné jako u všech ostatních druhů. Objevují se opakovaně i v průběhu léta (protože jich máme větší misku), někdy naopak rostlinu zdobí třeba uprostřed zimy. Kdybych na jejich místo dal fotografii květenství jiného druhu havorcie, výsledek by byl naprosto stejný. Ale ta na poslední fotografie opravdu patří zrovna  k Haworthia limifolia.
Zjara se chystám podívat na havorcie k opravdovému pěstiteli, který se jimi zabývá vskutku důkladně. Už jsme předběžně domluveni, a stručnou reportáž z této návštěvy určitě uvidíte na našich stránkách. Do té doby se můžete kochat pohledem na jeho nádherně udělané stránky www.haworthia.cz, které jsou plné nádherných fotografií, při jejichž prohlížení dostanete okamžitě nutkání si některou rostlinu rodu Haworthia také pořídit.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář