sukulenty.estranky.cz

Rostlina z dnešního článku nás provází v podstatě po celou dobu našeho pěstování sukulentů. Haworthia tessellata (bývá také někdy uváděna jako H. venosa ssp. tessellata) z čeledi Liliaceae je jedním ze zcela nezaměnitelných druhů v rámci početného rodu, v němž se spolehlivě orientuje jen několik opravdových sukulentářských odborníků, zatímco řada dalších se svoji znalost jen snaží více či méně úspěšně předstírat. Móda pěstování těchto vcelku nenáročných rostlin je na neustálém vzestupu, a specializované sbírky haworcií se v posledních letech množí jako houby po dešti. U nás ve skleníku těchto rostlin příliš nenajdete, protože tato módní sukulentářská vlna nás nějak výrazněji nezasáhla v minulosti ani dnes. Haworthia tessellata ale patří už dobrých dvacet let k inventáři naší sbírky.
Haworthia tessellata roste v jihoafrickém Kapsku a Namibii, a podobně jako spousta dalších havorcií je velice variabilní. Stačí se podívat na internet  nebo do odborné literatury, kde spatříte množství nejrůznějších forem H. tessellata. Jen na webu www.haworthia.cz naleznete fotografie 24 odlišných typů této rostliny z nejrůznějších jihoafrických lokalit! Všechny ovšem spojuje zvláštní vzorování na povrchu tuhých listů, díky němuž rostlina získala své latinské pojmenování (tesselatus = pokrytý čtvercovou sítí). Rostliny zůstávají přízemní, takřka postrádají stonek, a vcelku hojně odnožují. Listové růžice dosahují průměru do 10cm, a základní barvou listů je tmavě zelená, měnící se do nejrůznějších odstínů fialovohnědé podle intenzity oslunění. Horní plocha listů je rozdělena podélnými a příčnými pruhy na množství průsvitných políček, většinou čtvercového nebo obdélníkového tvaru. Spodní strana listů je poseta drobnými bradavičkami.
Květy jsou stejně podobné a stejně nenápadné jako u většiny ostatních havorcií, a rozhodně nepatří k ozdobám sukulentní říše. Komu bude chybět jejich fotografie, ten nechť se podívá do článku o některém jiném druhu havorcií (např. H. nigra/4.7.2010) v této rubrice, protože jsou všechny beztak takřka stejné! Jednu kuriozitu, týkající se květů, jsme ale přece jenom nafotili. Většinou vyrůstá z každého středu listové růžice pouze jediný tenký květní stvol, ale měli jsme tu loni zjara rostlinu výjimečnou se dvěma stvoly!
Co se týče pravidelnosti v kvetení, jsou rostliny rodu Haworthia opravdovou sázkou na jistotu, a to i na stanovištích, kde by jiné rostliny vůbec nevykvetly. Haworthia tessellata u nás většinou vykvétá na přelomu jara a léta, ale občas některá z rostlin vykvete třeba uprostřed ponuré české zimy. Tu prožívá H. tessellata, podobně jako ostatní námi pěstované druhy, v chladu (min. 5°C) a takřka nasucho. Od jara do podzimu pěstujeme na přistíněném místě a zaléváme nárazově podle potřeby, většinou jednou za dva týdny. Bez vody však díky tuhým listům a silným kořenům vydrží i v teplejším období roku třeba dva měsíce, aniž by rostliny doznaly nějakých výraznějších změn.
Haworthia tessellata je rostlina pěstitelsky naprosto bezproblémová, pokud pro ni pěstitel nalezne stanoviště s optimem světla. Brčálově zelené růžice jsou důkazem jeho nedostatku, červenohnědé naopak signalizují nadbytek, při němž se takřka ztrácí i ta nádherná kresba na horní straně listů, kvůli které především tuto rostlinu pěstujeme. Rostliny také čas od času zastavují růst, což se stává většinou v době největších letních veder. Proto je nutné omezit ve chvíli, kdy pozorujeme že rostliny odebírají vodu ze substrátu pomaleji než jindy. Může dojít k částečné ztrátě kořenů, ale podobně jako u většiny běžných havorcií, také u této se záhy objeví kořeny nové. Letní (nebo i zimní) výměna kořenů je však u většiny havorcií naprosto přirozeným jevem! Začínající pěstitelé si mohou částečně ušetřit podobné problémy sázením do substrátu s vysokým obsahem říčního písku, nebo jiného materiálu podobných vlastností.
Haworthia tessellata je každopádně zpestřením každé sukulentářské sbírky, a rostlinou pro milovníky nádherných detailů, jaké umí vytvořit jen příroda. Díky snadnému množení z četných bočních odnoží je to rostlina mezi sukulentáři docela běžná. V posledních letech se dokonce objevila v hledáčku některých západoevropských pěstíren sukulentů, takže se s ní můžeme občas setkat i za výklady našich květinářství. V případě nákupu takových rostlin je samozřejmě nutné jejich okamžité vysvobození z holandského substrátu, v němž by při běžné péči dlouho nepřežila ani tak odolná rostlina, jakou bezesporu Haworthia tessellata je!
H. tessellata na úvodním snímku je zelená, a snesla by asi více sluníčka. Rostlina na další dvojici fotografií ho dostala tak akorát, takže její listy jsou pestřeji zbarveny, přičemž kresba na nich zůstává ještě dostatečně výrazná. Na obr.č. 4 je hezký typ H. tesselata s krátkými a výrazně dužnatými listy. A na závěr zmíněná rostlina se dvěma květními stvoly!