sukulenty

O půvabu květů huernií jsme už psali na našich stránkách několikrát, ale Huernia zebrina je v tomto ohledu opravdu královskou disciplínou. Její nápadné květy by byly jeden velký kýč, nebýt jejich autorkou sama příroda. Dokud jsem je znal jen z černobílých fotografíí v tehdejších odborných časopisech a knihách, nedokázal jsem si tu nádheru úplně představit. Když jsem se nedávno začetl do staršího popisu vedle fotografie, vrátil jsem se duchem do dob sledování MS v krasobruslení na černobílé televizi. „Ona v růžovém, on v ....“, mnozí si to asi pamatujete jako stejně jako já.
Potom jsme jednoho letního dne v polovině osmdesátých let minulého století navšívili sukulentní království pana Júlia Matise ve slovenské Seredi, kde zrovna kvetla Huernia zebrina (a samozřejmě spousty jiných rostlin, např. už tehdy Pterodiscus speciosus) hned několika nádhernými květy najednou. Ještě máme fotografii z toho okamžiku stále doma, ale vzhledem k jejímu stáří a kvalitě ji už dnes nelze publikovat. Právě ze sbírky pana Matise jsme tehdy získali svou první rostlinu Huernia zebrina, která za nějaký čas vykvetla i nám za oknem paneláku. Od té doby jsme tuto rostlinu pěstovali několikrát, a vždy byly její květy úplně jiné.
Huernia zebrina se svým vzhledem nijak zvlášť nevymyká většině ostatních druhů, které je zcela spolehlivě možno určit většinou až podle květů. Nízké a poměrně silné stonky dosahují výšky do 7cm, při průměru 2-2,5 centimetru. Stonky bývají mírně poléhavé, což činí opticky rostlinu ještě nižší než ve skutečnosti je. Bývají rozděleny na 4-5 žeber, která jsou výrazná, epidermis je tmavě zelená až modrozelená, a na přímém slunci na ní vystupuje do té doby skrytá kresba fialovočervené barvy.
V literatuře bývá uváděn jako čas květů konec léta a podzim, ale u nás Huernia zebrina kvete většinou na přelomu jara a léta, a stejně tomu bylo tehdy u pana Matise v Seredi, protože právě v tuto dobu vždy pořádá jihlavský kaktusářský klub své každoroční zájezdy. 
Huernia zebrina z čeledi klejichovitých (Asclepiadaceae) roste na jihu Afriky na rozsáhlém areálu, zahrnujícím kromě JAR také Namibii, Botswanu a Zimbabwe. Je známo několik poddruhů, a množství forem s nejrůznějšími odlišnostmi květů, které mohou dosáhnout průměru v rozmězí 3,5 - 6,5 centimetru (naše rostlina na snímcích má 4cm). Stačí se podívat na internet, a spatříte neuvěřitelně pestrou paletu odstínů a barevných kombinací, jenom základ té krásy zůstává pokaždé stejný. Nádherné květy také mírně zapáchají, ale zápach ucítíte až v bezprostřední blízkosti květu, a to v nesrovnatelně mírnějším provedení než u známějších stapélií..
Rostlinu pěstujeme od konce jara do podzimu na přistíněném místě, v zimě jí naopak dopřejeme světla maximum z toho mála, co v našich podmínkách můžeme nabídnout. Zálivku provádíme v mírných dávkách, v létě jednou týdně, od podzimu v delších intervalech, stejně jako v zimě. Mírně vlhký substrát doporučuji udržovat v době násady poupat, protože při delším proschnutí ráda zasychají a následně opadávají, což platí pro huernie obecně! Barvu květů nemá cenu popisovat, protože univerzální popis v případě H. zebrina není dost dobře možný díky výše uvedené variabilitě.
Množení je snadné řízkováním. V teple řízky koření rychle, pokud nemají již vlastní kořeny. To se u Huernia zebrina, vzhledem k její občasné poléhavosti, stává poměrně často. Protože i tato nenáročná rostlina čas od času uhnije, je dobré vypěstovat si vždy alespoň nějaké potomstvo. Vím z vlastní zkušenosti, jak smutno může být po této nenápadné rostlině s mimořádně nápadnými květy, když o ní vlastní neopatrností přijdete ve chvíli, kdy zrovna  jako na potvoru není nikde k sehnání.
Na úvodním snímku vidíte květ Huernia zebrina s typickou kresbou a výrazným leskem, který značně znepříjemňuje fotografování té krásy. Na druhé fotografii jsou poupata, která vyrůstají vždy z čerstvých jarních výhonů, často i ve větším množství. Následuje dvojice snímků prvního letošního květu Huernia zebrina. Květy se většinou ocitají v době rozvíjení už pod úrovní květináčů. Podle množství poupat na ostatních rostlinách se letos při troše štěstí můžeme těšit na opravdové hody.