sukulenty.estranky.cz

„Plyšová“ kalanchoe pěstujeme už od svých sukulentářských začátků a patří mezi naše nejoblíbenější rostliny. Některé z nich se u nás pěstují dlouho a zcela běžně (např. Kalanchoe tomentosa, K. beharensis nebo K. millotii), jiné velmi zřídka, přestože před patnácti a více lety bývaly ve sbírkách zastoupeny poměrně hojně (Kalanchoe eriophylla).
Asi před třemi lety jsem získal mladé rostlinky bez názvu, ale zato s nádherně vykrajovanými okraji hustě chlupatých listů. Zprvu mi připomínaly nějaké křížence Kalanchoe beharensis, kterých koluje ve sbírkách neuvěřitelné množství. Očekával jsem tedy živelný růst a alespoń částečné hnědnutí listů. Nic takové se ale nestalo. Rostlinky rostly pomalu a jejich listy se postupně začaly před mýma očima měnit. Za jediný rok došlo k postupnému přechodu od měkkých lístků se zubatými okraji k dokonalé proměně v listy tuhé, oválné až eliptické. Bílými chloupky jsou hustě porostlé i stonky, a povrch listů není na omak zdaleka tak hebký jako u ostatních „plyšových“ kalanchoí.
Kalanchoe dinklagei roste na Madagaskaru a Werner Rauh ho popsal teprve roku 1985. Nevím jaké velikosti dorůstá v přírodě, ale v kultuře jeho vzrůst nejvíce připomíná známé K. tomentosa. Stonky jsou pevné, rovné a čas od času rostlina vytváří odnože, ale většinou se jí musí napomoci řezem. Spodní listy průběžně opadávají, ale nezůstávají po nich na kmínku tak výrazné stopy, jako v případě již zmiňovaného Kalanchoe beharensis.
V našem skleníku jsou rostliny umístěny na nejsvětlejším možném místě, a letos se chystáme porvé k jejich letnění. Ani na plném slunci se jejich listy nijak nezbarvují, pouze v letních měsících bývá porost chloupků hustší. Totéž je možné pozorovat na mladých listech, které přirůstají pomalu a vždy v protistojných dvojicích. Zaléváme je stejně jako ostatní sukulenty,a zdá se, že zaujmou své místo mezi největšími savci naší sbírky. V zimě zaléváme v mírných dávkách, ale poměrně často, protože na dlouhá období sucha rostlina reaguje zvýšeným opadem spodních listů. Vzhledem k své tvrdosti ani opadávající listy nejeví žádné známky svraštění.
Letos zjara se chystám k množení, které bude patrně jednoduché. Usuzuji tak z toho, že jeden odpadlý list jsem zapomněl vyhodit do koše, a on zakořenil na parapetu v mezeře mezi dvěma zalévacími mísami.
Rostlina bude s největší pravděpodobností velice vhodná k tvarování, k čemuž ji předurčuje nepříliš živelný růst a pevný kmínek, který je schopen bez problémů unést i hodně těžkou korunu. Nejvíce ze všeho jsem zvědav na květy, ale z vlastních zkušeností vím, že tato chlupatá kalanchoe ke kvetení příliš ochotná nebývají. Ale i bez květů je to rostlina hezká, a věřím, že se po nějakém čase stane běžnou mezi laickými pěstiteli, kteří jí ovšem musí poskytnout maximum světla.