KALANCHOE HUMILIS
Co se pestrosti zbarvení listů týče, bude tato rostlina z východní Afriky jen těžko hledat v říši sukulentů konkurenci. Mezi pěstiteli je spíše známa pod krkolomným názvem Kalanchoe figuereidoi, takže nezbývá než věřit, že botanici nám chtěli výslovnost latinského názvu přejmenováním na Kalanchoe humilis pouze usnadnit. Ještě dál šli majitelé velkopěstírem, kteří rostlinu nabízejí jako Kalanchoe 'Partridge' i s lesklou cedulkou koroptve, jejíž peří se za určitých okolností opravdu podobá vzorování listů této atraktivní rostliny.
Kalanchoe humilis vytváří v africké přírodě nízké, časem poléhavé keříky. Příroda to má dobře vymyšleno, takže nenápadná květenství (oproti mnohým jiným druhům Kalanchoe) pěstitelům vynahrazují krásné a pestře zbarvené listy. Ty jsou šedozelené, pokryté voskovitou vrstvou a zdobené nepravidelnými příčnými pruhy. Červenofialové pruhy se různě klikatí a vytvářejí kontrastní vzory, na které je opravdu radost pohledět. Zbarvení listů se během sezóny mění nejenom v závislosti na množství slunečních paprsků, ale také na změnách síly zmíněné voskovité vrstvy na povrchu listů. Nejkrásnější bývají paradoxně listy již dosluhující a předávající vodu a živiny svým mladším nástupcům!
Z výše uvedeného vyplývá, že Kalanchoe humilis je kytka na plné slunce. Když k tomu dostává jen přiměřeně vody (raději častěji a v menších dávkách), pak zůstává dlouho přízemní a kompaktní. I případný živelnější nárůst je možné později kdykoliv napravit řezem vrcholu, k němuž musí pěstitel stejně jednou za čas přistoupit, aby rostlinu udržel v přijatelných mezích.
Kalanchoe humilis sice roste vcelku pomalu (záleží samozřejmě na způsobu pěstování), ale stejně se z ní nakonec stane pořádná rostlina, jejíž listová růžice může dosáhnout průměru i více než dvaceti centimetrů. Nejkrásnější jsou samozřejmě mladé rostlinky, většinou vypěstované z vrcholových řízků. Výsev se u tohoto druhu, vzhledem k snadnému vegetativnímu množení, používá spíše zřídka a většinou pouze v případě typově zajímavých a odlišných rostlin. Množení je samozřejmě možné také z jednotlivých listů.
Zatímco od jara do podzimu snáší Kalanchoe humilis vcelku hojnou zálivku, zimu přečkává takřka nasucho, a to především pokud zimuje v chladnějších prostorách (5-10°C). Mnohem vhodnější je o něco teplejší zimoviště (15°C) a při opatrné zálivce plně vyhovují bytové i podmínky. O zaschnutí rostliny nemusíme mít v jejím případě obavy, protože silné, dužnaté listy jsou vody plné. Na počátku zimy se zpravidla objevují drobná a nenápadná květenství s narůžovělými kvítky, která jsme kvůli letošnímu průběhu zimy nechali s klidným svědomím raději zaschnout, než abychom riskovali další zálivku v ponurém počasí a možnost hniloby.
Kalanchoe humilis se u nás nikdy moc nepěstovalo, ale vše se změnilo v posledních letech, kdy se na její masivní množení vrhly zmíněné sukulentářské velkopěstírny. Rostliny z jejich produkce bohužel čeká strastiplná cesta ke spotřebiteli, což bývá kamenem úrazu vzhledem k její světlomilnosti. Než se rostliny Kalanchoe 'Partridge' humilis dostanou ke konečnému spotřebiteli, většinou to odnesou výraznou výraznou změnou vizáže k horšímu, kterou však může velice rychle napravit letnění.
Kalanchoe humilis je k tomuto účelu jako stvořená a její barvy teprve na plném slunci získají opravdu výrazné odstíny. Pěstitel však v tomto případě nesmí zapomenout na včasné podzimní stěhování pod střechu, protože nízké ranní teploty mohou v případě Kalanchoe humilis snadno způsobit hnilobu kořenů i houbová onemocnění na listech. Jinak se jedná o rostlinu pěstitelsky vcelku bezproblémovou, kterou je však třeba v přijatelném tvaru udržovat občasným zmlazováním, díky němuž získáváme také dostatek potomstva pro případ, že bychom s podzimním stěhování Kalanchoe humilis nějak zaváhali! Kdo nemůže této nádherné rostlině poskytnout maximum světla, ten nechť si raději vybere z bohaté nabídky rodu Kalanchoe nějaký jiný a na množství světla méně náročný druh.
Na úvodním snímku je rostlina dokonale zarostlá po odříznutí vrcholu, zasazená v misce o průměru 14 centimetrů. Následuje pohled do růstového středu jednoho z čerstvých výhonů a zakořeněný vrcholový řízek v květináčku o průměru 5,5 centimetru. Nádherně zbarvený list Kalanchoe humilis z poslední fotografie posloužil jako provizorní nádoba na sběr mladých příbuzných Bryophyllum tubiflorum (Kalanchoe tubiflora) a poté samozřejmě také k vegetativnímu množení.
Komentáře
Přehled komentářů
Tedy já mám na cestě semínka, tak jsem zvědavá, jestli se mi podaří vypiplat nějaké kytky z nich... je divné, že je všude vidět akorát blossfeldiana, tahle úplně praští do očí. Nebo jsem jen měla smůlu na špatně zásobené obchody..jinak, máte opravdu krásné kytky a mám moc ráda tuhle sekci "pěstitelská praxe", mockrát mi pomohla najít odpověď a radu, když všude jinde byly jenom obecné informace.
To je skvost:)
(Sanhiya, 29. 7. 2014 16:08)