sukulenty

Dvě rostliny Kalanchoe thyrsiflora jsme si před lety pořídili v jednom brněnském zahradnictví. Bohužel už na nich byl znát delší pobyt ve vlhkých a silně přistíněných sklenících. Jen pramálo se tehdy podobaly kompaktním a nádherně zbarveným rostlinám na fotografiích v článku Jana Gratiase, uveřejněném v časopise „Svět exotických rostlin“ (č.5/2006). Po okamžitém přesazení z holandské rašeliny do normálního sukulentářského substrátu u nás rostliny prodělaly letní ozdravnou kůru, takže na podzim už se jejich vrcholy pyšnily opravdu krásnými listy. Poté jsme vrcholy seřízli, následně zakořenili, a zjara už u nás ve skleníku rostly úplně „jiné“ kytky!
Kalanchoe thyrsiflora je rostlina poměrně robustní. V jihoafrické domovině (Kapsko, Transvaal) dorůstá výšky až 60cm, a její tuhé, silně dužnaté listy mohou dosáhnout délky až 15cm při zhruba poloviční šíři. Světle zelené zbarvení listů i s jejich červenými okraji je dokonale zamaskováno pod silnou vrstvou vosku, kterou je pokryt i poměrně tlustý stonek. Vosk je v případě Kalanchoe thyrsiflora přítomen ve formě jemného prášku, podobného mouce, který se z povrchu uvolňuje nejenom při dotyku, ale dokonce i při letním průvanu ve skleníku! Substrát pod rostlinami vypadá uprostřed léta jakoby byl pokryt plísní! 
Květenství K. thyrsiflora může dosáhnout i více než metrové výšky, a nese žlutozelené kvítky. Kalanchoe thyrsiflora je rostlina monokarpická. Po odkvětu za nějaký čas uhyne, ale ještě předtím se stihne postarat o potomstvo tvorbou množství drobných semen, podobně jako to známe například u mnoha kanárských druhů rodu Aeonium! Rostliny dospívají zpravidla mezi třetím a čtvrtým rokem života.
Když jsme zpozorovali mezi hustě poskládanými listy na vrcholu jedné z našich rostlin zárodek budoucího květenství, museli jsme se rozhodnout. Buď chceme nenápadné a nepříliš dekorativní květy za cenu úplného sebezničení rostliny, a ještě předtím ztráty jejího dosud kompaktního tvaru, nebo květy oželíme a rostlinu si ponecháme „na věčné časy“. Zvolili jsme variantu druhou, ale rostlina už zřejmě měla v tu chvíli ve svém podvědomí dávno zakódováno, že se musí postarat o potomstvo! Zanedlouho po odstranění květenství se začaly v jejím úpatí objevovat mladé rostlinky, vyrůstající v blízkosti stonku. Jsou dokonalými zmenšeninami své matky, včetně zmiňovaného pomoučnění listů i stonků! Zatím je necháváme kde vyrostly, a k jejich oddělení dojde až při dalším přesazování.
Kalanchoe thyrsiflora je rostlina hodně variabilní, o čemž se může každý přesvědčit na internetu, kde je k vidění velké množství fotografií. Rostliny na nich vyobrazené se liší především svým zbarvením. Paleta odstínů začíná na takřka bílé s jemným nádechem růžové na koncích listů, a končí jedinci s listy červenými na většině jejich plochy. K vidění jsou nádherně rostlé i zbarvené exempláře, stejně jako rostliny trpící chronickým nedostatkem slunečních paprsků, čímž se dostáváme k základnímu pilíři pěstitelského úspěchu.
Tím je v případě K. thyrsiflora maximum slunečních paprsků, na které jsou rostliny zvyklé ze své africké domoviny, a které mění zbarvení listů i několiktát během jediné sezóny! K tomu je ještě vhodné vyvarovat se polévání listů vodou z kohoutku, způsobující na nich nehezké mapy. S nimi jsme naše rostliny kupovali v zahradnictví, kde byly skvrny s největší pravděpodobvností následkem postřiků živinami nebo chemickými prostředky na ochranu před nejrůznějšími škůdci. Naše rostliny si sluníčka užívají v míře vrchovaté, protože jsou ve skleníku umístěny na exponovaném stanovišti v bezprostřední blízkosti skla, kam praží po většinu dne a bývá tam často i více než 40°Celsia! K letnění jsme se zatím neodhodlali, ale mladé rostliny už si na něj v příští sezóně zvykat budou.
Rostliny to jsou žíznivé, takže od pozdního jara do počátku podzimu je zaléváme dvakrát týdně, a to docela vydatně. Substrát bývá obvykle suchý hned druhý den, protože rostliny mají vodu kam ukládat! V zimě (5-10°C) ji dostávají jen v malých dávkách přibližně jednou za měsíc.
Hned na počátku zimy dají rostliny jasně najevo, které listy hodlají každopádně obětovat na oltář přežití suchého období. Tyto listy postupně ztrácejí zbarvení, jak z nich šťáva s živinami postupně odchází do listů nejmladších. Ačkoliv jsou listy v půli zimy již zcela suché, drží poctivě na stonku a bez násilí je nelze oddělit! Proto v jejich případě přichází pravidelně na řadu ostrý nůž, a naše ruce i oděv připomínají stopy práce ve mlýně!
Přestože jsou rostliny proti palčivým slunečním paprskům vybaveny silnou vrstvou vosku na povrchu listů a stonků, neponechávají nic náhodě. Letní listy narůstají při citlivé zálivce blízko sebe, a z větší části zakrývají ke spálení přece jenom citlivější růstový střed rostliny! Zároveň v té době sílí voskovitá vrstva, a totéž se pak znovu děje uprostřed naší zimy díky dlouhodobějšímu suchu! 
Protože rostliny nepřihnojujeme, a pěstujeme je v menších nádobách a chudém písčitém substrátu, přirůstají jen pomaličku. V jejich případě se nemusíme bát, že by uschly, protože jejich listy i stonek jsou obrovskými zásobárnami vody. Pěstitelsky je to kytka jednoduchá, ale manipulace s ní bývá dosti obtížná a vyžaduje trochu opatrnosti, která se pěstiteli vrací krásným vzhledem rostliny. Vosková vrstva se sice po poškození časem obnovuje, ale trvá to dlouho. Zvykli jsme si na rostliny zbytečně nesahat, pokud to není nezbytně nutné. Přesazování K. thyrsiflora proto pokaždé trvá o něco déle než u většiny jejich příbuzenstva. Největší nebezpečí tak rostlinám hrozí na našich podzimních výstavách, kde se jim v zájmu ochrany před nenechavci snažíme pokaždé nalézt nějaké odlehlejší místečko, podobně jako třeba i vystavovaným Echeveria laui nebo Pachyphytum oviferum, které jsou na tom s voskem dost podobně.
Okenní pěstitelé se v případě Kalanchoe thyrsiflora rozhodně nemusejí obávat, že je rostlina vytlačí z bytu. Stačí ji zasadit do nádoby přiměřené velikosti, úsporněji zalévat (vzhledem k menšímu množství světla) a čas od času zmladit. A záclony budou mít po celý rok barvu bělejší než bílou!
Po úvodním detailním pohledu na listy K. thyrsiflora následuje ukázka zmlazeného a již zakořeněného vrcholu rostliny. Na obr.č.3 a 4 z počátku zimy je vrchol rostliny a pohled na rostlinu celou  s již zasychajícími starými listy. Na pátém snímku je dospělá rostlina zjara, již obklopena potomstvem, které je vidět zblízka na předposlední fotografii. Na závěr ještě jeden pohled na vrchol téže rostliny s jarně růžovými nádechem!