sukulenty.estranky.cz

Pěstitelé jen neradi přiznávají, že jim něco nechce kvést, nebo nekvete vůbec, zvláště pak když se jedná o kytku docela „obyčejnou“. Já jsem tak učinil dobrovolně už v závěru pěstitelského článku o této mexické rostlině (Pěstitelská praxe/18.1. 2009) i s domnělými příčinami její neochoty ke kvetení v našich pomínkách. Od té doby pěstujeme Sedum rubrotinctum v hojném množství úplně stejně, jako celé ty roky předtím. A přece se několik rostlin rozhodlo kvést zrovna letos, tedy v roce s tak podivným počasím!
Začalo to už na konci oné nezvykle dlouhé zimy, kdy se několik vrcholových řízků Sedum rubrotinctum začalo chystat ke kvetení už v množárenské směsi písku a perlitu. Jejich kvítky byly vzhledem k nedostatku světla (únor) neduživé, a narůstající na poměrně dlouhých stopkách. Ale i ty „nepovedené“ kvítky mi udělaly radost, protože naposledy kvetlo Sedum rubrotinctum v naší sbírce snad před nějakými deseti lety, když nepočítám občasné kvetení jeho růžovolistého kultivaru 'Aurora'.Zárodky dalších kvítků sytě žluté barvy se začaly při vrcholech letněných rostlin objevovat teprve ve chvíli, kdy letošní jaro definitivně převzalo vládu od zimy. Květenství těchto rostlin už vypadala přesně jak vypadat mají. Kompaktní, přisedlá na vrcholech rostlin a takřka postrádající květní stopku. To vše díky maximu slunečních paprsků, čerstvému vzduchu a dešťové zálivce v době vývoje květenství, tedy faktorům umožňujícím alespoň krátký návrat této rostliny ke své přirozenosti.
Sedum rubrotinctum je odborníky považováno za křížence (x Sedum rubrotinctum), protože rostliny jsou známy pouze z kultury. Možná i tato skutečnost je jednou z příčin jejich menší ochoty kvést. Čím ale spolehlivě prolomit ten genetický blok neochoty kvést není asi známo nikomu (a komu kvetou, toho tento problém samozřejmě nezajímá!). Vzácnost květů oproti ostatním pěstovaným rozchodníkům jev případě této rostliny problémem drtivé většiny pěstitelů. Proto i na internetových fotografiích můžeme vidět Sedum rubrotinctum sice mnohdy nádherné zbarvené, ale jen ojediněle ozdobené žlutým květenstvím. Výjimkou jsou v tomto ohledu patrně místa, kde lze tuto rostlinu pěstovat pod širým nebem celoročně!
Ve stejném období jako „normální“ rostliny Sedum rubrotinctum (květen) kvetl u nás i kultivar 'Aurora', jehož listy trpí částečnou ztrátou chlorofylu. Ta se v případě tohoto kultivaru projevuje trochu zvláštně. Chlorofyl je přítomen pouze ve středových partiích listů, zatímco v těch povrchových zcela chybí. Právě tato kombinace způsobuje ono zvláštní růžové zbarvení listů, jehož intenzita a tóny se během jediného roku i několikrát mění! Květy kultivaru 'Aurora' jsou výrazně světlejší, ale jinak se nijak neliší. V počátcích vývoje květenství jsem jej považoval díky bledému zbarvení za místo s plnou ztrátou chlorofylu, jaká se občas u tohoto kultivaru objevují. Takové části rostlin bývají na plném slunci již předem odsouzeny k záhubě, protože účinkům jeho paprsků nejsou schopny dlouhodobě čelit!Obě rostliny jsou od jara do podzimu opravdovou ozdobou. Venku v zahradě jsou zcela nepřehlédnutelné díky výraznému zbarvení lesklých listů, kvůli němuž nacházejí bohaté uplatnění při našem sezónním sesazování sukulentů do společných nádob. Zároveň se jedná o rostliny mimořádně odolné, které na česrtvém vzduchu v pohodě snášejí i dlohodobější přemokření a ranní poklesy teplot až k bodu mrazu. Letněné rostliny navíc přirůstají přirozeně. Jejich listy narůstají na stoncích hustě, rostliny hojně odnožují a zůstávají mnohem nižší, než kdybychom je podobným způsobem pěstovali ve skleníku či za oknem bytu. Zcela mizí jejich křehkost, a opadané listy se pod roatlinami objevují jen zcela výjimečně, a to především po prudkých přívalových lijácích.
A nemusí zdaleka být jen součástí nějaké pestrobarevné směsice, aby vynikla jejich krása. Sedum rubrotinctum a jeho kultivar 'Aurora¨' si vystačí ve společné nádobě samy. Jejich kontrast je jemný, ale přesto výrazný. Brzy zjara hraje prim růžovolistý kultivar, zatímco na podzim má barevně výrazně navrch normální Sedum rubrotinctum, jehož listy bývají v tu dobu neskutečně rudé. Nejkrásnější bývají obě rostliny po dešti, nebo když jsou jejich listy pokryty ranní rosou. Neviditelná tenká vrstva vosku způsobuje, že jejich povrch je po ránu pokryt neskutečným množstvím droboučkých kapiček, které během hodiny rozplynou v okolím vzduchu, jakmile na ně zasvítí ranní slunce.
Letos jsem si po letech udělal radost a osázel oběma typy Sedum rubrotinctum vytryskaný křemen, v němž už v minulosti rostliny byly takto pohromadě několikrát. Když jsem kámen umístil na plné slunce a déšť, a jejich listy se začaly nádherně zbarvovat, kousek od nich jsem v jednom květináčku objevil stejnou kombinaci, vyrůstající však na jediné rostlině! Příroda namíchala stejnou směsici jako předtím já. Část větví se zbarvovala do červena, jiná do růžova. Dělení zelených a bezchlorofylových polí tentokrát zřejmě nastalo přímo uprostřed hlavního stonku! Genetické tanečky jsou v případěSedum  rubrotinctum mnohdy opravdu podivuhodné, a stejně je tomu s jejich výsledky. Listy některých rostlin jsou zčásti zelené a na zbytku růžové, a to v nejrůznějších možných i nemožných kombinacích. Časem ale většinou jedna složka zvítězí nad druhou, a většinou to bývá ta „normální“ (zelená). S tímto se setkáváme především při množení těchto rostlin z jednotlivých listů. Barevné kombinace na vzniklých rostlinách však nejsou ustálené, a většinou dříve či později mizí, nebo z nich vznikne co vidíte na předposledním snímku!
Sedum rubrotinctum v různých podobách je pokaždé ozdobou českého sukulentářského léta. Rostlina sice pro spoustu pěstitelů příliš obyčejná, která však dovede být neobyčejně krásná a pestrá. Její barevné proměny jsou nádherné, a nikdy mne neomrzí! A jiné běžné mexické rozchodníky zůstávají i nadále výzvou, protože nám doposud ještě nekvetly vůbec (např. Sedum hernandezii nebo Sedum stahlii).
Na úvodním březnovém obrázku je právě zakořeněný vrchol S. rubrotinctum již se zárodkem budoucího květenství na vrcholu. Následuje dvojice fotografií z května a června, na nichž rostlinu zdobí poupata a žluté kvítky. Další dvojice květnových snímků patří nakvétající a kvetoucí rostlině S. rubrotinctum 'Aurora'. Na obr.č.6 jsou obě formy Sedum rubrotinctum ve vytryskaném křemeni, a následuje stejná kombinace, ale přírodou vytvořená na jediné rostlině! A na závěr ještě pestrost zakořeněných lístků Sedum rubrotinctum 'Aurora' v polovině února!