KVĚTY nebo ŽIVOT (Aichryson laxum)
Květy nebo život? Přesně tak zní otázka pro pěstitele této rostliny z Kanárských ostrovů. Aichryson laxum roste na všech ostrovech s výjimkou Lanzarote, zdomácnělo (Aichryson řídkolisté) však i v Portugalsku. V přírodě žije tato rostlina z čeledi Crassulaceae obvykle jako dvouletka, a po odkvětu hyne. Tím se dostáváme k otázce z úvodu článku. Pěstitel se musí v určité chvíli rozhodnout, zda chce mít tento až 30cm vysoký keřík delší dobu, nebo se s ním druhým rokem rozloučí za cenu sice zářivých, ale pomíjivých květů žluté barvy. Těch rostlina produkuje neuvěřitelné množství, takže není divu, že ji zcela vyčerpají.
I v říši sukulentů existují kompromisy, a jeden takový se v případě Aichryson laxum nabízí. Jakmile se rostlina chystá kvést, pěstitel může ostříhat převážnou většinu květních stvolů (i tak jich zůstane vždycky dost), a v poměrně rozložité koruně jich ponechat jenom několik. V takovém případě rostlina vykvete, ale zároveň pokračuje v dalším růstu a při troše štěstí se z ní stává trvalka (nebo alespoň dlouholetá rostlina). 
Aichryson laxum je velice vhodnou rostlinou pro netrpělivé vyznavače kompaktních tvarů. Její fialovohnědé stonky narůstají vidlicovitě, a vrcholové růžice chlupatých listů se samy dichotomicky dělí. Zásahy pěstitele do tvaru budoucího stromku se tedy omezují pouze na odstraňování nepotřebných, nebo příliš těžkých větví. Problém je s těžištěm rostliny, protože její koruna je neúměrně těžká a rozložitá oproti poměrně tenkému, dužnatému kmínku. Také kořenový systém je mělký, podobně jako to známe u blízkého příbuzenstva z rodu Aeonium.
Za jediný rok je za dobrých podmínek schopna rostlina vyrůst ze zakořeněného řízku v docela hezký, květuschopný stromek, podobný tomu na jedné z fotografií. Stačí jí dopřát od jara do podzimu hojnost vody a mírně přistíněné stanoviště. Aichryson laxum snese i plné slunce, ale v tom případě při nedostatku vláhy často rostlina vypadá dosti povadle, její listy jsou matné a působí dosti nezdravým a nevýrazným dojmem.
Naše rostliny obvykle za teplého počasí zaléváme i dvakrát týdně, v zimě pouze mírně a sporadicky podle potřeby a stupně povadlosti listů. Ty spodní beztak průběžně žloutnou a opadávají. Pro sázení jsou vhodné menší a mělké nádoby, jinak je růst příliš bujný. Množení je snadné výsevem semen, kterých rostlina vytváří vždy dostatek. Rychlejší je však množení vegetativní. Vrcholové řízky koření ochotně a rychle, a v případě Aichryson laxum se vyplácí mít pro jistotu vždy nějakou omladinu po ruce.
Velice vhodné je také letnění ve stínu stromů, kdy rostliny za chladných rán chytají rosu za pomoci chloupků na povrchu listů. V době letních veder nepohrdnou občasným rosením ráno či navečer, po kterém se listy výrazně napnou.
Na svých toulkách po Tenerife jsme viděli ve vřesovcových lesích mnoho mladých aichrysonů (viz článek č. 24 v rubrice Tenerife), stejně jako i na kamenných zídkách okolo polí. Také zde se rostliny snažily pochytat vlhkost z ranní rosy, a rostly takřka výhradně na vlhčích místech. Žádná z rostlin se ale svými rozměry ani trochu neblížila jedincům z kultury. 
Ve sbírkách Aichryson laxum příliš často k vidění není, a kupodivu se jeho masivním množením nezabývají ani velkopěstírny sukulentů v západní Evropě (přestože právě toto je ideální rostlina na jedno použití). I přes úskalí v podobě vysilujících květenství, a následně krátké životnosti, se jedná o rostlinu dekorativní, jejíž pěstování lze doporučit i naprostým začátečníkům, kteří si na rostlině mohou osvojit cit pro zálivku a množství světla. I před nimi ale po nějakém čase vyvstane ono důležité rozhodnutí, zda obětovat zářivé květy výměnou za delší trvanlivost stromečku s krásně hebkými listy.
Na úvodním snímku je asi rok a půl stará rostlina Aichryson laxum, chystající se ke kvetení. Právě tato doba je nejvhodnější k odstranění většiny budoucích květenství. Druhá fotografie je pohledem zblízka do jedné z listových růžic s poupaty. Na závěrečné dvojici snímků můžete vidět dvě rozdílné podoby Aichryson laxum. Vedle sebe stojí rostlina s redukovanými květenstvími a druhá, kterou jsme nechali dokvést naplno.
