sukulenty

Tato zvláštní rostlina z jihoafrického Kapska dostala přiléhavý druhový název (articulatus znamená článkovitý, nebo složený z článků), protože její stonek je dělen bez jakéhokoliv systému či řádu na různě velké úseky, vzájemně oddělené  pouze úzkými spojovacími místy. Každý stonek je nezaměnitelný originál, a to jich rostlina vytváří často neuvěřitelné množství.
Senecio articulatus není zvláštní jenom tvarem stonků, ale také listů, které jsou hluboce vykrajované a dlanitě rozdělené. Povrch stonků je díky voskovitému povlaku ojíněný  a kmínky okrouhlého průřezu jsou navíc na povrchu zdobeny zajímavou kresbou. V přírodě dosahují výšky 30-60 cm a zůstávají vzpřímené. Listy  ojíněné nebývají, a  jejich povrch je zvláštně zelený a lesklý. Rostlina je to křehká a háklivá na neopatrné zacházení. Už při mírném stisku se stonky v zúžených místech lámou, takže odlomený vrchol stonku nezbývá  než  zakořenit. To je procedura velice jednoduchá, spolehlivá a rychlá. Proto je o potomstvo tohoto jinak pěstitelsky nenáročného druhu náležitě postaráno.
Jedno pěstitelské úskalí zde ale přece jenom existuje. Je jím obrácený růstový rytmus rostliny, který si ponechala z africké přírody. Období plné vegetace začíná  na počátku  podzimu, kdy se většina ostatních sukulentů pozvolna ukládá k zimnímu spánku. V té době je na dosud spící rostlině s holým stonkem možno pozorovat poměrně překotný nárůst nových listů. Vzhledem k omezenému množství světla v našich podmínkách je ho nutno rostlině dopřát maximum, které je v našich možnostech. Jinak nelze kompaktní tvar a nádherné zbarvení rostliny udržet.
Je to tedy rostlina velice vhodná na jižní nebo východní okna suchých, ústředně vytápěných bytů. Období klidu za velice omezené zálivky (1x měsíčně mírné dávky) prožívá klidně na stinném místě, v nejteplejších měsících roku klidně i venku. 
Bílá květenství jsou drobná a svou konstrukcí se podobají květenstvím převážné většiny zástupců rodu Senecio (např. citriformis). Objevují se obvykle na konci vegetačního období, které u nás spadá do počátku jara a je avizováno úplným opadem listů. V té době omezujeme a na nějaký čas zcela vynecháváme zálivku. O vodu si rostlina řekne nárůstem nových lístků na vrcholcích stonků.
Zajímavým zpestřením pro pěstitele se stal barevný kultivar této již tak zvláštní rostliny, jehož listy jsou pestrobarevné. Častým jevem u tohoto kultivaru je, že zatímco na většině stonků vyrůstají listy barevné, na některých zůstávají zelenomodré jako u normálních rostlin. Tentýž jev je možno pozorovat také  například u variegální formy (s částečnou ztrátou chlorofylu) Aeonium lindleyi.
Senecio articulatus je za dodržení odlišného růstového cyklu rostlinou velice odolnou, a pokud se jedná o barevný kultivar, pak nejenom bizarní, ale i naprosto nepřehlédnutelnou. Tak jako u mnoha dalších senecií bývají nejkrásnější mladé rostlinky s ještě neděleným kmínkem, připomínajícím miniaturní soudek s barevnou ozdobou na vrcholu. Snímky jsou pořízeny na počátku září a všechny lístky na rostlinách stačily vyrůst za jediný týden! Můžete na nich vidět nejrůznější barevné varianty, které při troše štěstí mohou vyrůst na jediné rostlině. Když už se Senecio articulatus  konečně probudí z letního spánku, derou se jeho mladé výhony na světlo horem i dolem, o čemž se můžete přesvědčit na poslední fotografii.