MALÁ, ALE ŠIKOVNÁ (HUERNIA LOESENERIANA)
Také mezi početnými druhy huernií existují opravdoví trpaslíci. Huernia loeseneriana z jihoafrického Transvaalu mezi ně rozhodně patří, protože její čtyřboké stonky dosahují délky pouhých 3-4cm při tloušťce jediného centimetru. Protože snáší podstatně lépe plné slunce než většina jiných huernií, získává povrch jejího těla zdravě modrofialový nádech. Oč je menší, o to snaživější bývá už celá léta v kvetení.
Zatímco některé huernie bývají v tomto ohledu značně náladové, tato nás nezklame nikdy. Navíc často kvete opakovaně a její kvítky jsou oproti drobným tělům poměrně velké (2-2,5cm). První pestré kvítky pro huernie typického tvaru se objevují většinou koncem května, další pak opakovaně po celé léto, a to vždy ve chvíli, kdy přirůstají rostlině nové boční výhony. Vzhledem k tomu, že Huernia loeseneriana tvoří husté trsy drobných těl a odnožuje hojně, o nádherné květy nebývá nikdy nouze.
Pěstujeme ji stejně jako ostatní druhy (viz Huernia kennedyana), jenom toho sluníčka jí dopřáváme více. Přestože ji pěstujeme na plně osluněném stanovišti společně s rostlinami rodů Crassula nebo Echeveria, barva těl působí i uprostřed letních veder svěžím a zdravým dojmem. Oproti tlusticovitým sukulentům si ji od jara do konce léta netroufáme nechat příliš dlouho nasucho, protože bychom se ošidili o část květů, jejichž poupata by zaschla. I přes zvýšenou aktivitu s konvičkou v ruce beztak některá opadnou, protože je drobné rostlinky asi všechny neutáhnou a my sukulenty nepřihnojujeme.
Huernia loeseneriana dobře přezimuje v chladnějším prostředí našeho skleníku (5-12°C), ale jednu z rostlin jsme loni přezimovali podstatně tepleji (20°C) a při častější mírné zálivce si udržela kompaktní tvar i část letního zbarvení těl. Kvete nyní stejně ochotně jako ty zimované ve skleníku. Také množení této miniatury z čeledi Acsclepiadaceae je snadné a poměrně rychlé. Důležité je neodlamovat boční výhony příliš brzy, protože nejlépe beztak koření ty vyzrálé a maximálně velké. Většinou jim to uprostřed léta netrvá déle než týden či deset dnů.
Tahle kobercovitě se rozrůstající rostlinka potěší hlavně okenní pěstitele, protože v květináčku o průměru 6cm mohou pěstovat husté trsy těl (viz foto č.2) a dočkat se spousty pestrých kvítků, nad jejichž krásou se tají dech.