Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nezmar jménem BERGERANTHUS MULTICEPS

25. 7. 2010

ObrazekOdolnější sukulentní rostlinu byste mezi jihoafrickými příslušníky čeledi Aizoaceae asi marně hledali. Mohu to tvrdit docela zodpovědně, protože tuto rostlinu pěstujeme snad patnáct či více let, a za tu dobu si s námi (spíše mnou!) občas docela užila. Za minimum pěstitelovy pozornosti je ta kytka i přes všechna ta příkoří ochotna kvést jako o život a tvářit se navýsost spokojeně, zatímco zbytek jejího rozvětveného příbuzenstva by to měl při podobném zacházení už dávno za sebou!
Rostliny rodu Bergeranthus jsou si navzájem velmi podobné, a tvoří společně nepočetný rod, čítající podle nejmodernější(opravdu, a na jak zase dlouho?) systematiky pouhých pět druhů (B. longisepalus, B. vespertinus, B. scapiger, B. concavus a B. multiceps), rostoucích na jihovýchodě Kapska. Většina příslušníků rodu Bergeranthus roste v pobřežních oblastech tohoto území, kde vytváří husté koberce tuhých, masitých listů, vyrůstajících z takřka nepatrných stonků. 
ObrazekHustá spleť kýlnatých  listů Bergeranthus multiceps má na svém povrchu zbarvení závisející na množství slunečních paprsků. Při našem způsobu pěstování, kdy rostlina prožívá období růstu od jara do podzimu na mírně přistíněném stanovišti při okraji pergoly, bývají listy tmavě zelené. Slunce na ně zasvítí většinou jen na krátkou dobu, ale během dne opakovaně.  Pokud bychom rostlinu vystavili plnému celodennímu oslunění, povrch listů by nabral matné, jemně šedozelené zbarvení a konce listů by získaly červený či hnědočervený nádech.
Záhy vysvětlím, proč se naše letitá rostlina nachází právě tam, a ne jinde. Její příběh má krátkou historii, trvající tři nebo čtyři roky. Právě tak dlouho tomu bude, kdy jsem ji při podzimním stěhování nechtěně nejprve zapomněl venku, kde zapadala prvním sněhem. Na tom by ještě nebylo nic tak zvláštního, protože spousta jihoafrických sukulentů podobné podmínky snáší nejenom v domovině, ale také u nás. Sníh jsem sfoukal, ale substrát v misce zůstal nadále silně provlhlý. Odnesl jsem tedy bergerantus dolů pod vytápěný skleník a postavil ho provizorně na polici, sloužící jako zásobárna květináčů, s tím že rostlinu při nejbližší příležitosti přemístím o patro výše do samotného skleníku. Jenomže skutek utek, a já v polovině zimy s úlevou zjistil, že sveřepá africká rostlina v chladu a tmě zatím nikterak nestrádá a vypadá velice svěží. I při teplotách pohybujících se zde v rozmezí od 10°C až do slabších mrazů substrát pomaloučku prosychal. Na rostlině začala být několik měsíců trvající absence vody patrná teprve v předjaří, kdy se začaly starší listy svrašťovat, zatímco ty nejmladší ve středu jednotlivých hlav zůstávaly i nadále napité! ObrazekO přeschnutí jsem se v případě Bergeranthus multiceps bát nemusel, protože jeho silně ztloustlé a bizarně propletené kořeny zaplňují takřka celý objem misky, takže bez vody by taková rostlina podle mého odhadu vydržela v podobných podmínkách třeba celý rok i déle!
Zjara jsem rostlinu stěhoval ze tmy a chladu, který na tomto místě panuje (i když ve zmenšené míře) i uprostřed léta, rovnou ven! Právě proto jsem misku umístil na mírně přistíněné místo v blízkosti jednoho ze sloupů pergoly, kde byla záruka, že rostlinu nesežehne první jarní slunko. Po první zálivce rostlina viditelně ožila, její listy se napily, zatímco ty svraštělé postupně zaschnuly a byly z rostliny odstraněny v obavě z napadení savými škůdci. Dopadala na ni i část vody z nebe, takže ji nebylo nutno zalévat tak často jako ostatní rostliny, vystavené v zadní části zahrady plné sluneční palbě.
Uprostřed léta jsme se nestačili divit! Tolik poupat, a následně i zářivě žlutých kvítků (3cm) na tenkých stopkách jsme ještě nikdy předtím neviděli. Jedna série květů střídala druhou po celé dva měsíce prázdnin. Květy se otevíraly vždy až k večeru, většinou mezi pátou a šestou hodinou! Jejich ještě nerozevřená poupata bývají nádherně oranžová. Při pohledu na ně jsme se rozhodli, že toto stanoviště zřejmě rostlině vyhovuje a není tedy třeba nadále nic měnit!
ObrazekPro velký úspěch temného a takřka mrazivého zimování jsme se stejným způsobem rozhodli zimovat tuto rostlinu i v následujích letech, a díky tomu získala i své pevné místo na rohu naší pergoly. Květů bývá každým rokem záplava, a to bez ohledu na samotný průběh léta!
Škoda že se pěstování rostlin rodu Bergeranthus mezi pěstiteli zatím příliš neujalo. Množení je vcelku snadné řízkováním jednotlivých hlav ze starších rostlin, ale moc se mi nechce rušit klid a zavedený životní rytmus naší jediné rostliny. Při své poslední návštěvě zahradnictví v Dymokurech jsem tam zahlédl několik snad ještě větších rostlin, než je ta naše. Chtěl jsem je koupit a následně využít k množení a další propagaci rostliny, která co se týče odolnosti proti pěstitelským přehmatům snad v rámci čeledi Aizoaceae nemá obdoby. Jenomže jsem na ně v tom vedru zapomněl. Tak snad příště!
Na úvodním snímku je náš bergerantus s prvními otevřenými květy. Následují dva pohledy na poupata bezprostředně před jejich podvečerním otevřením. A na závěr pohled na místečko, kde se té mimořádně odolné rostlině od jara do příchodu prvních mrazíků tolik daří. Samotnou rostlinu možná zahlédnete u posledního (čtvrtého) sloupu pergoly. V popředí hlídajícího Benďurku přehlédnout nelze!

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

DOTAZ KE JMÉNU ROSTLINY

(Pavel Kalivoda, 28. 10. 2023 9:04)

Podobně jako Jiří ve svém dotazu níže /(Jiří, 16. 6. 2018 20:36)
Na výstavě kaktusů v Praze jsem si koupil rostlinu označenou jako B. jamesii. Nevíte, jak se jmenuje teď ? Nebude jí vadit když na ni při letnění bude pršet?/ jsem si zakoupil rostlinu B. jamesii. Nevíte zda se tato rostlina vbude liošit v podmínkávh pěstování od Vámi uváděné BERGERANTHUS MULTICEPS ? Děkuji.

Dotaz ke jménu

(Jiří, 16. 6. 2018 20:36)

Na výstavě kaktusů v Praze jsem si koupil rostlinu označenou jako B. jamesii. Nevíte, jak se jmenuje teď ? Nebude jí vadit když na ni při letnění bude pršet?

bergeranthus

(wladko, 26. 7. 2010 7:18)

mozem len potvrdit obsah clanku, bergeranthus je skutov
cne velmi odolna a taktiez velmi zaujimava rastlina, ktoru mam vo svojej zbierke. Dokaz e prezit aj s minimom zalievky a snad u mna co zije asi 10 rokov nikdy "nezabudla" potesit krasnymi kvietkami. Mam ju zasadenu v dvoch miskach, zial su vegetativne mnozene. Je to krasna rastlinka a oplati sa ju pestovat.