PACHYPHYTUM OVIFERUM - Klenot San Luis Potosí
Tato rostlina výrazného vzhledu je součástí takřka každé sukulentářské sbírky, a obvykle zaujme na první pohled nejen naprostého laika, ale i pokročilejšího pěstitele. Druhový název rostliny přesně vystihuje vejčitý tvar listů, pokrytých silnou voskovitou vrstvou. Ta způsobuje jejich specifické zbarvení a ojínění, podobné například známé Echeveria laui nebo Sedum clavatum.
Zmíněné vlastnosti Pachyphytum oviferum předurčují k pěstování na plném slunci s možností letnění v nejteplejších obdobích roku. Letnění nemá cenu uspěchat, protože zjara ještě bývají časté deště spojené s nízkými ranními teplotami, a totéž se opakuje na konci podzimu. Uprostřed léta získávají mohutné, vodou naplněné listy nádherný fialový nádech.
Také v zimě musíme rostlinám dopřát maximum světla, aby jejich přírůstky nebyly neduživé a tvar růžic zůstal kompaktní. Odměnou za to bývají krátké květní stvoly s překrásnými kvítky. Stvoly vyrůstají v těsné blízkosti růstových středů jednotlivých růžic a jejich vývoj bývá poměrně zdlouhavý. Začíná již někdy koncem podzimu, ale květy se naplno rozvíjejí až na přelomu února a března. Většina ostatních druhů pachyfyt začíná stvoly nasazovat mnohem pozdějí, ale květy se rozvíjejí podstatně dříve.
Pachyphytum oviferum z mexického státu San Luis Potosí roste zprvu nějaký čas soliterně, ale později tvoří odnože, narůstající především po odkvětu rostlin z jejich úpatí. Množit se dá jejich odřezáváním, ale také z jednotlivých listů, které mnohdy zakoření přímo v substrátu u rostliny, kam občas spadnou. Možné je samozřejmě také generativní množení výsevem čerstvých semen, ale jedná se o proces poměrně zdlouhavý. Vyplatí se pouze tehdy, když chceme vypěstovat uniformní rostliny od nějaké odlišné růstové formy nebo při křížení rostliny s jinými zástupci rodu nebo rostlinami z rodů příbuzných (např. Echeveria).
Protože starší listy postupně odspodu opadávají, je třeba čas od času rostlinu zmladit řezem, vedeným těsně pod spodními listy růžice. Spodní listy využijeme k množení a holý kmínek poslouží v případě potřeby jako spolehlivá mateční rostlina. Růžice odřezáváme a zakořeňujeme zpravidla zjara po odkvětu rostlin, protože v tomto případě mají dostatek času na obnovení růstu a následné kvetení v příštím roce.
Od jara do podzimu zaléváme každý týden, ale je třeba sledovat, zda rostlina vodu rychle vysává, protože občas trpí také náhlým zastavením růstu a následnými hnilobami (především při zalití v dlouhodobě podmračeném počasí). V zimě snáší poklesy teplot až k bodu mrazu, ovšem za předpokladu, že je pěstována v tomto období nasucho. V době kvetení zaléváme mírně, ale častěji než po zbytek zimy.
Pachyphytum oviferum je rostlina nádherná, ale často zároveň láká nenechavce, kteří doteky svých prstů zkoušejí kvalitu povlaku na povrchu listů. Stopy na listech zůstávají příliš dlouho, takže je vhodné preventivně tyto “chmatáky“ upozornit, aby si rostliny prohlíželi pouze vizuálně.
Jinak je možné Pachyphytum oviferum doporučit i začínajícím pěstitelům, kteří splní jedinou podmínku, kterou je maximum světla po celý rok a dokonale propustný substrát s větším podílem písku nebo perlitu. V opačném případě nikdy nespatří Pachyphytum oviferum v plné kráse, zvýrazněné ještě nádhernými květy. Jako celek působí rostlina jako zdařilý kýč, vyrobený z umělé hmoty někde v daleké Číně.
Na úvodním snímku Michala Černého můžete vidět květ trochu opožděného jedince uprostřed července. Následuje rostlina na počátku zimy (18.11) s malým zárodkem budoucího květenství a Pachyphytum oviferum při letnění. Na dalším snímku jsou právě se otvírající květenství počátkem března a také dva pohledy zblízka do jejich nitra.
Komentáře
Přehled komentářů
Po třech letech mi vykvetla tento týden do krásy:-)
Nádherná rostlina
(Hana Hynková, 27. 4. 2008 23:21)
Pěstuji tuto rostlinu již několik let, je velmi nenáročná, mám ji na jižním okně a kvete každý rok.
Je velmi dekorativní, všem doporučuji!
Hana Hynková
první květy
(Jiří Marek, 18. 1. 2009 21:16)