Jdi na obsah Jdi na menu
 


PLEIOSPILOS NELII

9. 8. 2008

ObrazekZ poměrně početného rodu Pleiospilos se u nás běžněji pěstuje pouze několik druhů, z nichž asi nejčastěji P. nelii. Jeho rozšíření v posledních letech mají na svědomí západoevropské velkopěstírny sukulentů. Tento druh má zajímavý tvar i zbarvení masitých listů, a protože kvete zjara a v létě, je komerčně mnohem výhodnější než ostatní pleiospilosy. Protože se navíc jedná o rostlinu pěstitelsky vcelku schůdnou, nalezl Pleiospilos nelii oblibu nejenom u sukulentářů, ale postupem času také u pěstitelů, kteří se s tučnolistými rostlinami teprve seznamují.Obrazek
Paradoxní je, že rostlina zastoupená v takřka každé sukulentářské sbírce je v přírodě nedaleko od vyhubení. Roste na malém areálu v Centrálním Karoo (Jižní Afrika), kde je navíc velice rozšířen chov ovcí, spojený samozřejmě s jejich přírodní pastvou. Může se tedy docela dobře přihodit, že časem bude tato nádherně kvetoucí rostlina zastoupena pouze v kultuře a bude se do přírody vracet zásluhou pěstitelů, kteří péči o ni už docela dobře zvládli.
Pleiospilos nelii není až taková miniatura jako jsou mnozí jeho příbuzní z čeledi Aizoaceae (např.rodu Lithops). Těla rostlin tvoří zpravidla dva páry mohutných listů, které procházejí pravidelnou obměnou. Zatímco uprostřed těch starých se objevují zárodky nového páru, ten nejstarší postupně žloutne, sesychá se a mizí kdesi pod rostlinou v podobě suchých a tvrdých slupek.
ObrazekListy jsou masité a  sploštěle kulovitá těla starších jedinců mohou dosáhnout průměru až deseti centimetrů. Pokud mají rostliny dostatek světla, povrch listů je matný, šedozelený a zdobený množstvím drobných bodů, které tvoří nádhernou kresbu. Rostliny ale kvetou už jako podstatně menší ( asi 4cm), a zajímavé je, že květů někdy bývá i více, což v rámci čeledi nebývá vůbec zvykem. Většinou se to však stává u mohutnějších jedinců. Květy mohou dosáhnout průměru až 7cm a jejich barva je velice variabilní. ObrazekNejčastěji bývají žlutooranžové až lososově červené, ale výjimečně můžeme spatřit i květy růžové! Každopádně jsou tyto květy obrovskou událostí končícího jara nebo počínajícího léta. Květy se otvírají v závislosti na množství světla obvykle po poledni a Slováci pro ně a podobné druhy mají přiléhavý název „poludňovky“. K večeru se květy zavírají, a po celý den bývají otevřeny až v samém závěru několikadenního kvetení. Jejich otvírání podporují i vysoké teploty, takže za podmračených dnů si pěstitel může vypomoci uzavřením skleníku a následným zvýšením teploty. Podobně lze oklamat také většinu rostlin příbuzného rodu Faucaria.
ObrazekRostliny pěstujeme na plném slunci, protože již v polostínu ztrácejí své charakteristické zbarvení a rostou živelně na úkor kompaktního tvaru těla. Od jara do podzimu zaléváme vcelku hojně (1x týdně), ale vždy v menších dávkách než třeba tlusticovité sukulenty (Crassulaceae). Pleiospilosy vydrží samozřejmě dlouhá období sucha, a to nejenom v zimě, kdy je zaléváme mnohem méně a větší exempláře můžeme zimovat klidně i nasucho. Snášejí poklesy teplot k 5°C, ale lépe jim je v teplejším prostředí (15°C). My je i v chladnu zaléváme alespoň jednou měsíčně, i když spíše symbolickým množstvím vody, aby se jejich listy příliš nesvrašťovaly. Protože od jara do podzimu zaléváme především večer, poléváme rostliny konví přímo na těla. Do rána jsou listy vždy suché, a o den později obvykle vyschne i substrát v květináčích jen o málo větších než je průměr rostliny.Obrazek Substrát pro pleiospilosy a jim podobné rody mesemb používáme písčitý, a tudíž propustný a rychle vysychající. Protože se jedná o rostliny částečně náchylné k hnilobám kořenových krčků, sázíme je o kousek výš a zbytek nádoby u báze rostlin dosypáváme drobnými kamínky. Je to nejenom praktické kvůli rychlemu mizení vody z okolí kořenových krčků, ale zároveň estetické a působivé.
Pleiospilosy množíme výsevem drobných semen, která dobře klíčí pokud jsou čerstvá. Protože se tyto rostliny nepřevlékají jako známé litopsy, nejsou semenáčky ani zdaleka tak choulostivé v počátečních fázích svého života. Důležité je včasné větrání výsevního prostoru po vyklíčení a dostatečná teplota v počátcích života malých semenáčků, s nimiž nemá cenu experimentovat jejich vystavováním dlouhodobému suchu.
ObrazekZa ta léta pěstování jsme jich samozřejmě také pár zahubili, ale zdaleka ne tolik jako jiných druhů z čeledi Aizoaceae (např. r. Titanopsis, Frithia nebo Fenestraria). V odolnosti předčí Pleiospilos nelii snad jen „tlamičky“ rodu Faucaria.
Pokud jsou tyto nádherné a vysoce dekorativní rostliny pěstovány s trochou citu, pak bývají opravdovou ozdobou okenního parapetu. V paneláku je pro ně ideální ten východní, jako ostatní pro většinu sukulentních rostlin. Zvláště nádherné bývají obří exemláře, pokud si udržují ploché tělo s maximálně dvěma páry listů, zdobených hustou sítí kontrastních bodů. Květy už jsou pak dovršením sukulentní jihoafrické krásy a odměnou pěstiteli za nikterak mimořádnou péči a občasnou zapomnětlivost s vodou, která je v tomto případě rostlinám mnohem prospěšnější než přílišná horlivost s konvičkou v ruce.Obrazek
Na snímcích můžete vidět rostliny společně sesazené v jedné míse, ale i detaily těl pleiospilosů. Jakmile se objevuje první pozdně jarní poupě, může se pěstitel těšit na velkou parádu, kterou můžete v různých odstínech vidět na dalších snímcích. Na závěr pak pohled na kvetoucí Pleiospilos nelii ve společnosti dalších mesemb z rodů Faucaria, Titanopsis a Fenestraria, které se rozhodly kvést ve stejný červencový den.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pleiospilos nelii

(Maria, 23. 4. 2017 13:50)

Vcera som si kupila sukulent ale neviem ako sa mam on starat mam ho presadit? Lebo je v umelov kvetinači dakujem Maria

Ze zahraniční literatůry

(Vláďa, 22. 5. 2016 10:19)

Přečetl jsem spoustu návodů na pěstování tohoto sukulentu. Celkem se neliší od pěstování lithopsů. Rady jsou takové že musí dostat přes leto jen tolik vody aby nerostly ty staré listy ale jen ty nové. Staré musí postupně zaschnout. Mám 5 kusů, tak budu experimentovat.

pleiospilos

(Jiří Janda, 18. 11. 2013 10:18)

O záchraně Pleiospilos nelii a jiných rostlin, zakoupených v supermarketech, jsme psali v článku "Jak zachránit Holanďany" ("Základy pěstování"/15.10. 2010). Tam najdete i příčinu, proč ty rostliny občas, nebo spíše skoro pokaždé po nějakém čase uhnívají. Jsou v podstatě zdravé, ale zasazené v substrátu naprosto nevhodném pro klasické okenní pěstování a normální zálivku z konvičky. Tak mnoho zdaru, a pokud jste je ještě nepřesadila, tak to určitě udělejte! J.J.

Re: pleiospilos

(Petra, 20. 11. 2013 9:35)

Přesadila jsem je hned po zakoupení do substrátu pro sukulenty. Ale článek si určitě přečtu, protože už je to podruhé, co se někdo zmiňuje o Holanďanech pěstovaných jako spotřební zboží ve stylu "prodat, použít, vyhodit".

Špatný název

(Petra, 18. 11. 2013 9:47)

Zdravím všechny! Koupila jsem tuto rostlinku v Bauhausu pod označením Lithops. Už podle tvaru listů mi bylo docela jasné, že je to nesmysl, ale až nyní jsem se dozvěděla, o jakou rostlinu se opravdu jedná a jak se o ni starat - a díky za to! Přidám i svoji zkušenost - z květináčku mi jedna rostlinka odpadla, neměla vůbec žádné kořínky. Dala jsem ji do trošičky vody, zhruba do 2 mm, aby byl ponořený jen kousek spodku, a zakořenila. Bohužel jsem to potom přehnala s vodou a než jsem stačila zasadit, rostlinka uhnila. Dvě mi ale ještě zbyly a těm se daří (zatím :) ).

pěstování P. nelii

(J.Janda, 2. 9. 2010 10:17)

Ve výše uvedeném článku jsem se snažil popsat, jak pěstujeme Pleiospilos nelii my. Každoročně jich máme řádově stovky, starší kvetou, úhyn naprosto minimální. Kdybychom je pěstovali podle posledního příspěvku, už bychom asi žádné neměli! P. nelii potřebuje maximum slunce, čtyři lžičky vody do misky navlhčí maximálně nejspodnější centimetr substrátu u dna, kde ale může být klidně sucho. Mnohem důležitější je napájení vlasových kořínků v horních vrstvách zeminy.Naše rostliny zaléváme večer, když už nesvítí slunce, a to přímo na těla. V teplých dnech léta klidně i dvakrát týdně, ale v menších dávkách, s chladnějšími dny zase třeba jednou za 2-3 týdny, v zimě až když se příliš svrašťují jejich těla, nebo vůbec, pokud jsou svěží. Voda se u sukulentů všeobecně nedá nadávkovat na dny, týdny, ale musí se jim dávat podle jejich potřeb v závislosti na počasí a teplotách v místě, kde jsou pěstovány!
Odpověď dalším, kterým P. nelii uhnily. Problém je v tom, že nakupují rostliny v květinářstvích, a tudíž holandské, zasazené ve vláknité rašelině a na nějaký čas nadopované hnojivem. Ty rostliny nikdy vodu z konvičky nepoznaly, protože byly do té doby pěstovány úplně jiným způsobem. Rašelina není schona nasát vodu, a když už ji nakonec nasaje, zase ji dlouho nepustí, takže rostliny hnijí. Sukulenty v lehké zemi, zakoupené v plastových květináčích v květinářstvích, je nutno okamžitě přesadit do normálního sukulentářského substrátu a mírně začít zalévat. Nejprve postavit do polostínu, a po dvou či třech týdnech už na plné slunce. Během té doby budou dvaktár větší než byly, jejich pletiva se konečně naplní vodou a přírodními živinami, úmrtnost minimální. Chystám o rekonvalescenci těchto holansdkých rostlin, jimiž je náš trh zaplaven, článek na našich stránkách. Jejich rostliny jsou vybaveny na krátký život, nikdo ve velkopěstírnách nepočítá s možností, že by je lidé chtěli pěstovat trvale! Je to pro ně zboží na jedno použití, stejně jako plastová lžička, rohlík, nebo mikrotenový sáček! J.Janda

starostlivost

(darina,, 1. 9. 2010 19:05)

caute vsetci o ten kvet sa treba takto starat"polietva sa kazde 2mesiace 4cajove lyzicky vody do misky a potrebuje teple miesto boz priameho slnka.a ked odkvitne tak ho treba nechat preschnut a zas po2mesiacoch poliat.

Zalévání

(Lvíče96, 12. 7. 2009 17:19)

Zdar pěstitelé!Tak já vám vůbec nevim,co s tim... Prodavačka mi povídá,abych zalévala 1x za dva týdny po celý rok,a tady zase jednou za týden,ale v zimě je to zase jinak...pokud o tom něco víte,tak pls na email- terezka.dinh@centrum.cz...Moooc dík

Zálivka

(pěstitel, 17. 12. 2008 6:59)

Já jsem ho nezalil vůbec a také hnije

zálivka

(Monika, 11. 10. 2008 18:35)

Koupila jsem si tento sukulent nedávno v obchodě a zalévala jsem ho 1x týdně. Zhnil. Při nákupu druhého jsem se zeptala paní prodavačky, jak ho mám často zalévat a bylo mi řečeno: "Zalijte ho v červenci." Tak uvidíme.