sukulenty

V předchozích článcích o pěstováni či aranžování drobných kamínků rodu Lithops jsem se opakovaně zmiňoval, že mi až tak nezáleží na vzácnosti druhu nebo barvě jejich květů. Spíše mne zajímá zbarvení horních ploch listů , a jejich vzájemné kombinace ve společných miskách či květináčích. Také jsem už dávno vzdal své snahy orientovat se v rozdílnostech jednotlivých druhů, jejich poddruhů a desítek přírodních forem každého z nich. Na konci dnes již předloňského léta jsem si ale v množství námi pěstovaných rostlin všiml zvláštní dvojice těl protáhlého tvaru s nikterak výraznou kresbou na horních plochách listů. Zaujal mne právě ten nezvykle protáhlý tvar listů, a také jejich naprosto ploché zakončení s jemným plastickým vzorem. A to přesto, že všude kolem byly litopsy mnohem barevnější a výraznější, mezi nimiž tento na první pohled působil jako šedá myš!Těšil jsem se, že na podzim roku 2011 vykvete, ale nestalo se. Kvetly kamínky všude kolem, ale tento nic! Byla to výzva. Ačkoliv byl stejně jako ostatní určen na prodej v jihlavské zoo, dal jsem ho stranou a co chvíli se znovu kochal jeho elegantním tvarem. Převlékat se začal mnohem později než většina ostatních, ale v předjaří to nakonec všechno nějak dohnal. Protože nové listy u litopsů narůstají téměř kolmo na ty staré, musely si v květináči mezi kameny opravdovými vydobít svůj nový prostor. Jejich tichá síla nenápadně vítězila a dobývala nová uzemí milimetr po milimetru. Zdeformovala plastový květináč, jak živé kameny tlačily na ty neživé, a ty zase na okraje plastové nádoby. Přes léto bylo času málo, takže teprve na podzim jsem na dva páry nových listů znovu užasle koukal. Jejich asymetrické umístění odpovídalo možnostem, které jim jejich okolí poskytlo! Listy přesně vyplnily veškerý volný prostor mezi kameny takovým způsobem, že by se za výsledek nemusel stydět ani profesionální designér! Asymetricky uložené páry listů, oddělené od sebe elegantní vlnovkou!
Začal jsem nakonec pátrat po identitě té rostliny, ačkoliv jsem to vždy považoval za zbytečné, a především nesmírně pracné, vzhledem k množství nejrůznějších typů vzájemně si podobných rostlin rodu Lithops. Znovu jsem tedy začal listovat ve své oblíbené monografii Stevena A. Hammmera s nádhernými fotografiemi Christophera Barnhilla (viz rubrika „Recenze“). Na konci vylučovacího maratonu mi zůstali už jen dva favorité - Lithops halii a Lithops hookeri.
Zatímco většina okolních kamínků už dávno kvetla, nebo se alespoň kvést chystala, moji oblíbenci stále nic. Teprve na počátku října se objevily se jejich pevně srostlé listy mírně pootevřely zárodkům budoucích květů. Sněhobílé květy se poprvé naplno otevřely teprve na konci října. Jemně voněly a těšili jsm se z nich až do poloviny listopadu. Definitivní volba tedy byla jasná, protože L. hookeri kvete žlutě. Oba druhy jsou si ale vizuálně tak podobné, že dokonce i botanici je původně považovali za druh jediný!Lithops hallii má v „křestním listu“ rok narození 1957, a své druhé pojmenování získal po anglickém botanikovi jménem Harry Hall (1906-1986). Ten pracoval hned v několika botanických zahradách v Anglii i Jihoafrické republice, a také patřil k významným terénním botanikům. Také tento druh je značně variabilní, ačkoliv jsou u něj uváděny pouze dva poddruhy. Kromě nominálního poddruhu L. hallii var. halli jsou to ještě rostliny načervenalé nebo hnědočervené, uváděné jako L. hallii var. ochracea. Lithops halii má také své zeleně zbarvené kultivary ('Soapstone', 'Green Soapstone').
Pěstování Lithops hallii nemá žádná zvláštní specifika oproti ostatním zástupcům rodu. Možná jen trochu opožděné kvetení a následná zimní výměna listů umožňuje o něco delší zalévání na podzim, a také jeho pozdější obnovení zjara. Mne osobně zaujal především zmíněný boj o prostor v květináči s velice elegantním řešením. Pokud se nic zvláštního nestane, za pár měsíců spatříme nové páry listů, samozřejmě opět postavené opačně než ty letošní.   Rozhodl jsem se rostlinu zatím nepřesazovat a vyčkat jak si poradí s nástrahami svého okolí tentokrát. Druhově určovat všechny ostatní litopsy v naší sbírce se ale určitě v nejbližší době nechystám!
První snímek je ze srpna roku 2011. Rostlina z dnešního článku je na něm v popředí hned před dvěma žlutě kvetoucími příbuznými. Na fotografiích č.2 a 3 z října loňského roku je stejná rostlina zachycena v různých fázích vývoje poupat a elegantní vlnovkou uprostřed, dělící páry listů od sebe. Na čtvrtém snímku z počátku listopadu jsou už listy z velké části zakryty bílými květy. A na závěr ještě další opozdilec druhu Lithops hallii, zasazený ve společné misce s již dávno odkvetlým žlutokvětým příbuzenstvem!