SEDUM GRISEUM
13. 1. 2019

Sedum griseum pochází z náhorních plošin středního Mexika (Michoacán, Jalisco, San Luis Potosí) a bylo popsáno již v roce 1917 (Praeger). Druhové pojmenování přesně vystihuje vzhled rostliny, protože její jehličkovité listy jsou na plném slunci šedé (griseus = šedý). Jejich rozměry bývají v literatuře udávány vždy jen v milimetrech (délka 6-25, šířka 1,7 – 3,2). Narůstají hustě na tenkých, ale nesmírně pevných stoncích, které bývají zprvu vzpřímené, později u přerostlých jedinců převislé až poléhavé. A právě v té chvíli přichází ke slovu pěstitel s nůžkami v ruce, aby přírodní zákonitosti změnil k obrazu svému. Není třeba ani příliš fantazie, protože Sedum griseum lze stříhat obdobně jako živý plot, aniž by to vzhledu rostliny nějak zvlášť uškodilo. V jejím případě je zkrátka na opravy vždy dost času. 

Jak vyplývá z přírodního původu a vzhledu rostliny, Sedum griseum miluje sluneční paprsky v jakémkoliv množství. Bez nich ztrácí své charakteristické zbarvení a časem i kompaktní tvar, dosažený občasným krácením větví. Tenké lístky reagují na vodu spontánně a rychle. Jakmile ji rostlina dostane, lístky až dosud přisedlé ke stonkům se napřímí a rostlina opticky zmohutní. Když vodu nějaký čas nedostane, neopadává, ale nejprve upozorní svého majitele právě zmíněným semknutím listů směrem k růstovém středu, který tak zároveň i chrání před popálením.



Naše rostliny od jara do podzimu letníme na plném slunci a dešti. Pobyt na čerstvém vzduchu jim náramně prospívá, jejich listy narůstají hustěji než ve skleníku nebo za oknem a rostliny také hojněji samovolně větví. Když k tomu ještě občas vezmeme do rukou nůžky, stromečky nám vznikají doslova před očima. Když je teplo a přísun vody pravidelný, jde v případě této rostliny vše neskutečně rychle. Vzhledem k její značné toleranci vůči chladu ji můžeme na podzim stěhovat pod střechu až mezi posledními.

Naše tvarovací úsilí se zatím stále nachází pouze ve fázi prvních pokusů, ale jejich výsledky jsou nadmíru uspokojivé a povzbudivé. Rychlé obrůstání zkrácených větví nabízí možnost úpravy koruny prakticky v kterémkoliv ročním období a také opakovaně během jediné sezóny. Když je teplé letní počasí, nepotřebují ořezané rostliny žádnou zvláštní péči. Rány na tenkých větvičkách jsou tak nepatrné, že se zacelují v podstatě okamžitě. Ráno jsme větvičky krátili a večer do rostlin shora napršelo, aniž by následně byť jediná z nich trpěla hnilobou. Po řezu je vhodné zvýšit dávky vody. Rostliny mají najednou co živit, protože nových výhonků bývá mnohonásobné množství, i když nakonec zvítězí jen ty nejsilnější. Další výhodou je, že rostliny můžeme krátit i v jejich nejstarších částech. I taková místa obrůstají stejně rychle a spolehlivě jako nové vrcholky. Kmínek rostlin zůstává po celý život poměrně tenký, přesto je pevným základem budoucího stromečku a je schopen unést i překvapivě velkou korunu, aniž by rostlina ztrácela stabilitu. Je to zčásti i tím, že lístky jsou drobné a lehoučké. Pružnost tenkých kmínků je zase výhodou za větrného počasí, protože jsou ohebné. Sedum griseum navíc není rostlinou lámavou a manipulace s ní je tudíž bezproblémová.
Stromečky také nepotřebují velké ani hluboké nádoby, přesto si udržují už krátce po přesazení výbornou stabilitu. Vzhledem k nepatrným rozměrům, které můžeme pravidelným stříháním udržet v určitých mezích dle svého uvážení, z nich snadno můžeme vytvářet i nádherné sukulentní krajinky, doplněné kameny.

V neposlední řadě se jedná o rostlinu velice vhodnou i pro okenní pěstitele. I případný nezdar při teplém zimování, kde veškerý cit pro zálivku většinou selhává, zjara napraví radikální řez a vše v životě Sedum griseum může začít úplně nanovo. Ani když přes zimu zaschnou úplně všechny listy, nelámejme nad ní hůl, protože holé torzo začne obrůstat, jakmile dostane první vydatnou dávku vody. Nejlepší průpravou rostlin na zimní pobyt za okny bytu je jejich letní pobyt venku. Díky němu pak snášejí zimu za českými okny mnohem lépe.

Obr. č. 1 – malý řízek zjara zakořeněný a pěstovaný venku se během tří měsíců promění v miniaturní stromeček bez jediného zásahu, č. 2 a 3 – lednová poupata a první kvítek Sedum griseum, č. 4 a 5 – malý stromeček v keramickém květináčku 6 cm, obrůstající po zimě, a stejná rostlina na podzim téhož roku, č. 6 – jeden z letních pokusů o tvarování v misce od kamaráda Jardy Pospíchala z Nové Říše, č. 7 – a ještě jednou podobná kombinace s trochu jiným tvarem, č. 8 – třetí stromeček je zasazen do misky od Vladi Zatloukala z Oprostovic a podrost tvoří kousky drobné Crassula pubescens subsp. radicans
griseum
(J. Janda, 26. 4. 2019 8:10)